Provincie Sin-ťiang, jinak známá jako Ujgurská autonomní oblast, je rozlehlé hornaté a pouštní území. Mezi pouští Takla-Makan a pohořím Tchien-šan se rozprostírá Tarimská pánev, která se stala největším bavlníkovým polem v Číně. Na produkci bavlny v zemi se tato oblast podílí plnými šedesáti procenty.
Kdysi rozlehlá pustina se přeměnila v bavlníkové eldorádo díky svému podnebí a moderní technice. Oblast je zavlažována vodami z tajícího sněhu a dlouhé období slunečního svitu a dostatek tepla vytvářejí ideální podmínky pro pěstování. I když měla produkce bavlny v Tarimské pánvi dlouhou historii, byly výnosy v minulosti kvůli zastaralému způsobu pěstování velmi nízké, a bavlna tu byla dokonce zastíněna průmyslovou výrobou hedvábí.
Těžištěm produkce bavlny bývala východní část země, ovšem podmínky pro její pěstování byly na východě horší – v období, kdy bavlna tvoří tobolky, se tam teplota snižuje a téměř vždy prší, což vedlo ke snižování výnosů. Také půdní zdroje jsou na východě omezené. Proto se počátkem devadesátých let čínská vláda rozhodla začít v tarimské oblasti s pěstováním bavlny ve velkém.
Vláda především umožnila dovoz západních technologií, což se ukázalo jako zásadní předpoklad k tomu, aby mohla být “celá Čína oblečena do bavlněných šatů a plášťů”. Z provincie Sin-ťiang se stala základna pro pěstování bavlny, do Tarimské pánve přesídlily i mnohé zpracovatelské závody z východní části země. Dnes se tam na 744 000 hektarech vyprodukuje více než půl milionu tun bavlny ročně.
Bavlna přinesla do Tarimské pánve velký hospodářský rozkvět a umožnila ujgurským hospodářům vymanit se z bídy. Také pro 400 000 nezaměstnaných sezonních dělníků, kteří přicházejí z dalších částí země vypomáhat na bavlníkových polích, jsou farmy v provincii Sin-ťiang doslova požehnáním.
“Nejlepší práce je sklízení a setí bavlny v provincii Sin-ťiang,” říká třiadvacetiletý Yang Kunlun, který sem přišel z provincie S-čchuan. Během jediného podzimu si tu vydělal sumu rovnající se pěti letům práce doma. Dějinné změny se mohou zpočátku projevovat nenápadně. Třeba na bavlně. Jednoduše se začne pěstovat tam, kde jsou pro to nejlepší podmínky. Mao Ce-tung by měl z takového úspěchu jistě radost, ovšem západní technologie by asi dovézt nedovolil…
