Země duní pod kopyty bizonů. Indiáni kmene Piikani pořádají tradiční podzimní hon. Dvě desítky mužů štvou stádo koridorem kamenných bloků k desetimetrové skále. Huňatí obři běží vstříc jisté smrti. Zvířený prach se mísí s pachem krve. Někteří umírají hned po pádu, jiní jsou doráženi čekajícími muži. Lebeční kosti praskají pod nárazy kamenných seker. Za pár minut leží pod skálou několik desítek bezvládných těl. Všichni Indiáni se okamžitě pouštějí do práce. Je třeba zvířata stáhnout z kůže, vyjmout vnitřnosti a jazyky, ze kterých šaman připraví kouzelné lektvary. Pomocí ostrých kamenů se maso porcuje, těla bizonů se pod rukama lovců rychle mění v bílé kostry. Z každého týpí se v pozdním odpoledni line vůně bizoní pečínky. Je konec tradičního lovu, zbytky masa se usuší a tím budou přípravy na zimu završeny.
Historikové se domnívají, že pod skálou, které se dnes říká Bizoní skok – Head-Smashed-in Baffalo Jump a leží 160 kilometrů jižně od Calgary, nalezly za šest tisíc let jejího používání smrt desítky tisíc bizonů. Indiáni nechávali po krvavých jatkách ležet pod skálou zbylé kosterní pozůstatky, které místy vytvořily až desetimetrovou vrstvu. Na severoamerických pláních jsou desítky podobných míst, avšak toto patří k největším, nejdéle používaným a nejlépe zachovalým. Proto si ho vzalo pod patronát UNESCO.
Až tunu vážící bizon byl oblíbenou kořistí také bílých osadníků. Je prokázáno, že mezi lety 1850 až 1880 prodali překupníci na 75 milionů kusů. V té době byl bizon už takřka vyhuben.
Teprve v roce 1905 založily kanadská i americká vláda American Bison Society, která uvedla v život programy na obnovu bizonů. Dnešní populace amerického bizona se tak ve světě odhaduje na 30 000 kusů. Bizoni žijí pouze ve vyhrazených přírodních rezervacích a jsou celoročně hájeni.
Také v okolí Bizoního skoku se jich klidně pase pár set. Indiáni místního kmene Piikani je už neloví, provádějí turisty po návštěvnickém centru a vysvětlují historii kmene a způsob lovu.
Indiáni místu říkají itsipa-sikkih kinih-kootsiya-opi, což znamená „místo, kde byla rozmačkána lebka“. Při jednom honu tu totiž došlo k tragédii, padající bizon rozdrtil hlavu mladého bojovníka pod skálou.
