Kdo ráno sedí u snídaně a s prožitkem popíjí vonící šálek, ten běžně nepřemýšlí nad tím, co to vlastně je za hnědočerný prášek, ze kterého je tento nápoj připraven a odkud pochází. Ovšem vyplatí se podívat na pozoruhodnou cestu kávy – od rostliny až do ranního šálku. Tajemství chuti skrývají malá, nenápadná zrnka. Tato tajemná zrnka jsou vlastně semena keře kávovníku s pěknými bílými květy, červenými plody a sytě zelenými listy. Listy jsou oválné s vlnitými okraji, deset až patnáct centimetrů dlouhé. Rostlina Coffea kvete jen několik málo dní, zato však několikrát ročně. Bílé květy vypadají jako květy pomerančovníku a jejich vůně je omamná jako vůně jasmínu. Zvláště malebně vyhlížejí kávovníky, když současně kvetou a nesou plody. Pestrá paleta barev na každém keři: hnědé ohebné větve se zelenými listy, voňavými bílými květy a sytě červenými plody.
Zralý plod kávovníku má průměr deset až patnáct milimetrů a lesklou slupku, která chrání měkkou, sladce chutnající dužinu plodu. Uprostřed plodu jsou obvykle dvě pecky, které ukrývají dvě semínka obalená jemnými slupkami. Výjimečně mohou být i tři nebo dokonce jen jedno (v tom případě hovoříme o perlové kávě).
Rostlina Coffea se vyskytuje v několika tuctech různých druhů, ale jen tři z nich mají větší význam: Coffea arabica, Coffea canephora a Coffea liberica. Rostlinky jsou pro laika téměř nerozeznatelné avšak výběr vhodného druhu pro danou oblast je nejdůležitějším předpokladem úspěchu.
Kávovníky rostou pouze v tropickém podnebí, jen tam jsou totiž příznivé podmínky pro tyto rostliny. Důležité je, aby v místě nedocházelo k výrazným výkyvům teploty, slunečního svitu, srážek, větru ani složení půdy. Nejnáročnější na pěstování je druh Arabica, přesto však dvě třetiny kávy nabízené na světovém trhu pocházejí právě z tohoto rostlinného druhu. Její jemná a aromatická chuť přesvědčí i přes vyšší nároky na pěstování a tudíž i vyšší cenu.
PODÉL ROVNÍKU PO STOPÁCH KÁVY
Jako stále zelený opasek bíle kvetoucích kávovníků se svítivými červenými plody se podél rovníku táhnou země, ve kterých se pěstuje káva. Plantáže kávovníků se rozprostírají mezi severním a jižním obratníkem, od střední a jižní Ameriky po Afriku, Arábii, Indii až po Indonésii a Oceánii. Komplikovaná souhra tepla, vody a slunce se zde nachází v kombinaci, která kávovníkům prospívá. Tyto oblasti zásobují malými zrnky nesčetné milovníky kávy na celém zbytku světa.
Chuť kávy se od země k zemi výrazně liší. Vyslovení labužníci se často soustřeďují na jeden speciální druh kávy z určitého kraje. Jednoduše, není káva jako káva: Od slabé až po silnou, od elegantní až po jemnou a chuťově výraznou – pro opravdové znalce kávy jsou to světy! Chuťové rozdíly jsou dány téměř bez výjimky klimatickými a geografickými podmínkami, ve kterých kávovníky rostou.
O tom, že způsob pěstování a zpracování hraje pouze “vedlejší” roli, svědčí i fakt, že všechny keře na celém světě pocházejí nepřímo z Arábie. V konečném důsledku pocházejí všechny “kulturní” keře ze stejného kávovníku, který byl počátkem 17. století z Arábie dovezen. V botanické zahradě v Amsterodamu láskyplně vypěstované odnože byly potom převezeny do zámoří, přesněji na Jávu, kde se jim výtečně dařilo. Z těch pocházejí nesčetné plantáže obklopující rovník.
Jednotlivé oblasti původu dávají kávovým zrnkům často i jméno: Guatemala, Jamajka, Jáva, Kolumbie…
PLANTÁŽE ZELENÝCH SKVRN
Jednou z nejznámějších “kávových” oblastí je Latinská Amerika. Latinskoamerické plantáže kávy sahají od severního Mexika přes Střední Ameriku a západoindické ostrovy až po severní Brazílii. Dvě třetiny celosvětové produkce kávy pocházejí právě z Latinské Ameriky.
Oblasti pěstování jdou s horami: od svahů a náhorních plošin Sierra Madre se táhnou do Guatemaly a dále po úzkých horách Střední Ameriky na jih. Na západě lemují plantáže Kordillery Kolumbie přes Ekvádor, Peru a Bolívii až do Paraguaye. Na východě rostou kávovníky ve výškách Venezuely a Guayany. A konečně v Brazílii se plantáže rozprostírají jako obrovská síť stále zelených skvrn, kam oko dohlédne.
Kávovníkové plantáže nalezneme také v Africe. I když je Afrika původním domovem kávy, pěstuje “černý kontinent” kávu v zemích, kde je produkce vůbec možná, teprve od první světové války. Ve srovnání s Latinskou Amerikou je role, kterou hraje káva v Africe, nesrovnatelně menší. Přesto tento kontinent dnes produkuje téměř čtvrtinu celkové spotřeby kávy. S výjimkou Etiopie mají africké země pěstující kávu jen malou vlastní spotřebu, proto se téměř celá produkce vyváží. Z geografického hlediska je tento kontinent neobyčejně rozmanitý a africké plantáže se rozprostírají v rozsáhlých oblastech severně i jižně od rovníku.
Káva roste také v arabských zemích a Asii. Z Arabského poloostrova – Jemenu se pěstování kávy rozšířilo do klimaticky vhodných oblastí Asie a oblastí Pacifiku. Asi nejznámější káva světa je původem z Arabského poloostrova. Jméno dostala podle jemenského přístavního města Al-Mukha (Mokka), protože zde byla nakládána na lodě. Káva Mokka je již po staletí pěstována na plodných vysočinách Jemenu. Odborníci tvrdí, že jedině Mokka spojuje všechny dobré vlastnosti, které káva může mít do chuťově přesvědčivé a vyvážené kompozice.
PO SKLIZNI
 Sušení kávy probíhá ve většině zemí na přímém slunci, které dužninu kávových plodů zbaví nadby- tečné vody. Teprve po usušení je káva míchána do nejrůznějších směsí tak, aby si i náročný labužník pochutnal. |
je zapotřebí ještě mnoho kroků a zdlouhavých procesů, než si zrnko najde cestu i do vašeho šálku. Červený plod kávovníku není vhodný ani k přepravě ani k delšímu skladování, neboť hrozí, že plody zplesnivějí nebo zkvasí vzhledem k vysokému obsahu cukru a vody. Proces zpracování musí být zahájen ihned po sklizni. Ještě v zemi původu jsou kávová zrnka zbavena slupky, dužniny a jsou také dokonale usušena. Dokonce i způsob sušení ovlivňuje kvalitu a zároveň i chuť kávy.
Ještě dva až tři týdny trvá, než jsou kávová zrnka zcela suchá. Poté mohou být balena do pytlů a převážena do skladů k dalšímu zpracování.
Již staří Arabové věděli, že pražená káva rozvíjí svou chuť mnohem lépe než káva v původním stavu. A navíc, nepraženou kávu lze uchovat i šest měsíců, aniž by výrazně utrpěla její kvalita – pražená kávová zrnka ztrácejí na kvalitě velice brzy. Z tohoto důvodu se káva nakupuje a přepravuje v “syrovém” stavu. Zrnka jsou pražena teprve až v zemi určené pro její spotřebu.
Vysoká teplota při pražení má za následek nádhernou a tolik typickou vůni kávy. Během pražení se barva jednotlivého zrnka postupně mění ze zelené přes žlutou až na výrazně hnědou. Konečný odstín hnědé závisí na teplotě pražení. Čím intenzivnější barva, tím silnější chuť. A nejen teplota pražení ovlivňuje chuť, na té se podílí více než šest set různých aromatických látek. Káva je tak jednou z nejaromatičtějších poživatin vůbec!
NENÍ MOKKA JAKO MOKKA
Tento pojem má dva různé významy. Jak jsem se již zmínil, je Mokka jedním z neznámějších druhů kávy, která se pěstuje jen v Etiopii a některých arabských státech. Ta je potom z přístavního města Mokka lodí přepravována do celého světa. moka je však také jedna z metod přípravy nápoje v konvici s rukojetí. Pravá turecká nebo řecká káva Mokka je velmi jemně mletá, smíchaná s cukrem a třikrát převařená.
Další ze způsobů přípravy je espreso. Espreso má své příznivce nejen v Itálii, odkud tento způsob pochází, ale stále více labužníků si vychutnává kávu po italsku na celém světě. Směsi pro přípravu espresa nejčastěji obsahují zrnka ze Střední Ameriky, která jsou opražena do výrazně tmavé barvy.
Mimo to je každý milovník kávy vybaven svými zcela osobními triky k přípravě chutné kávy. Mnoho z nich nedá dopustit na špetku soli v mleté kávě, která chuť ucelí. Také trocha kakaového prášku nebo na špičku nože cikorky prý chuť výrazně zpříjemní. Někteří kávoví labužníci berou však přípravu svého oblíbeného nápoje až příliš vážně a činí z vaření kávy přesně stanovený rituál. Vaření kávy jako rituál všedního dne.
EXPERT V EVROPĚ
Mezi největší kávové experty v Evropě se bezpochyby řadí firma Tchibo. Je to jedna z těch firem, která kávu konečně praží a distribuuje. Firmu založil v Hamburku v roce 1949 Max Herz. I za poměrně krátkou dobu své existence si značka Tchibo získala mnoho “skalních” příznivců. Kávová zrnka z různých koutů světa, která po svém dlouhém putování dorazí až do “pečlivých rukou” Tchibo, jsou zárukou kvalitní a lahodné kávy. V balírnách a pražírnách se připravují nejrůznější směsi kávových zrn tak, aby si i náročný labužník pochutnal.
Pro ty nejnáročnější je zde Tchibo Exklusive, zvlášť vybraná a vysoce aromatická káva. Pro tuto výběrovou kávu jsou vybírána jen ta nejušlechtilejší zrnka z vyhlášených plantáží. Tyto ušlechtilé druhy kávy se pečlivě praží po jednotlivých složkách, aby byla dosažena nenapodobitelná chuť.
Pro milovníky jemné kávy je zde Tchibo Mild. Výjimečně lahodná káva vyznačující se mimořádně jemnou chutí a příjemným aroma. Zrnka do této směsi pocházejí z nejlepších horských plantáží. Pro ty, kteří dávají přednost opravdu silné kávě, je připravena směs Tchibo Gold Mocca. Tuto silnou a povzbuzující kávu tvoří neobyčejně aromatická směs kávových zrn, rostoucích pod tropickým sluncem. Zrna na tuto směs se praží téměř až do černa, aby vynikl její charakter a silné aroma. Méně náročným “kávařům” jsou určeny směsi Tchibo Zlatý Standard nebo Tchibo Family. Z těchto směsí připravíte snadno lahodnou kávu pro každého. V přípravě nejrůznějších chuťových kombinací mají svou specifickou úlohu i takzvaní “ochutnávači” kávy – lidé, kteří denně ochutnají i sto dvacet šálků tohoto tmavého moku. Je s podivem, že snad jedině káva se stala “tradičním” nápojem celého světa. Kavárny se postupně staly středisky společenského života, místem setkání obchodníků, bankéřů, ale i umělců nebo studentů. Než se však káva ujala jako oblíbený povzbuzující nápoj, měla také řadu odpůrců. Byly dokonce pořádány i přednášky proti ní. Ty však měly většinou zcela opačný efekt. Účastníci přednášek se hned vzápětí pídili po nápoji, který podporuje neřest a bezuzdé vášně.
