Nikde jinde se neslaví výročí korunovace etiopského císaře Haile Selassieho jako mezi rastafariány na jihu země, v malém městě Shashamene. Selassie se stal nejvyšším vládcem před sedmdesáti sedmi lety a rastafariáni ho považují za ztělesnění boha na zemi. A mají k tomu svůj důvod. CHCEME BÝT ZNOVU AFRIČANY
Napsal a vyfotografoval Jiří Kolbaba
Rastafariáni pocházejí převážně z Jamajky a začali migrovat do Etiopie před více jak čtyřiceti lety. Haile Selassie je pozval zpět do původní vlasti a aby se mohli v zemi svých předků znovu usídlit, dal jim území o rozloze pěti set hektarů. Prvních dvanáct rodin vyznavačů této filozofie přišlo do domoviny v roce 1963, časem se ale komunita rozrostla na více jak dvě stě rodin.
*** Papa Rocky – rastafariánský stařešina z Jamajky – věří, že by všem, kteří se chtějí vrátit do své původní vlasti, ale nemají na to finanční prostředky, měly pomoci západní státy. „Jsem šťastný člověk, protože se mi podařilo ušetřit potřebné peníze na návrat do původní vlasti. Když se ale ohlédnu zpět, jsou tam ještě miliony těch, kteří prostě nemají na návrat peníze. Západ sice uvolnil pouta a řetězy, ale stále nás udržuje v ekonomickém otroctví,“ řekl Papa Rocky. Svůj názor zakládá na faktu, že to vlastně byli Evropané, kteří odvlékali Afričany na jiná území.
Rastafariáni navíc uvádějí, že ani masivní návrat Jamajčanů by pro Etiopii nebyl velkou zátěží i přes chudobu a ekonomickou situaci, která v zemi panuje. Někteří z nich jsou zkušení tesaři či stavaři, jiní vlastní obchůdky a tvrdí, že hráli v minulosti důležitou roli v rozvoji Jamajky a později i etiopského Shashamene. „Máme znalosti potřebné pro rozvoj této oblasti. Vydrželi jsme otroctví, a to nás utužilo,“ míní lékárník Gladstone Johnson senior, jeden z prvních, kteří osídlili Shashamene. Dodává, že jsou tu, aby ostatním pomohli. „Plánujeme změnit Shashamene na modelové město s dobrou infrastrukturou a telekomunikacemi. Bude se rozvíjet a postupně přeroste všechna ostatní africká města,“ věří.
Ale Etiopané žijící v Shashamene jsou skeptičtí. „Rastafariáni jsou dobří lidé a jsou velmi přátelští. Učí nás anglicky a poskytují nám zaměstnání, ale prozatím pro rozvoj města udělali jen velmi málo,“ říká jeden etiopský učitel, který si přál zůstat v anonymitě, i když věděl, že článek vyjde v zahraničí. Mladý etiopský automechanik Abdul Onduka vše vidí ještě v černějších barvách: „Dělají pouze to, že kouří marihuanu, kterou jim pěstují etiopští zemědělci. Ve městě je několik lidí, kteří to nevidí rádi, protože i některé naše děti začaly tuto drogu kouřit. My po nich chceme, aby se začlenili. Částečně se to daří, je tu mnoho smíšených manželství, ale s marihuanou musí skončit,“ říká. Rastafariáni věří, že císař Haile Selassie je mesiáš afrického lidu. Což je další věc, se kterou jiní Etiopané nesouhlasí. „Byl to dobrý vůdce, ale utlačoval masy a v době své vlády zavedl feudální systém. Nebyl to žádný bůh, pouhý smrtelník,“ tvrdí Onduka. Rastafariáni o těchto názorech vědí a optimisticky prohlašují, že je jen třeba „poučit“ etiopský lid o důležitosti jejich posledního císaře.
„Založili jsme v Shashamene knihovnu a muzeum věnované našemu králi králů. Etiopané mohou kdykoliv přijít. Etiopané by měli přestat koukat do nebe a hledat bílého, modrookého mesiáše,“ tvrdí Rocky.
*** Tyto přestřelky kolem skutečného mesiáše ale nejsou největším problémem rastafariánské komunity. Tou je totiž etiopská vláda. Stěžují si, že po svržení císaře marxistickým vojenským velitelem Mengistem Haile Mariamem jim byla zkonfiskována většina jejich území a dnes jim zůstává pouze jedenáct hektarů. V dopise, který zaslali Organizaci africké unie (Organisation of African Unity), si stěžují, že místní lidé obsadili a osídlili větší část území, které původně dostali oni. Popisují příklady omezeného občanství a společenského postavení.
Pan Gladstone Johnson starší tvrdí, že očekávali lepší zacházení poté, co opustili své životy na západě. „Opustili jsme západ a přišli jsme do Etiopie s úmyslem, že budeme akceptováni jako Afričané se všemi právy, která zdejší obyvatelé mají. Nechceme nic víc ani méně než se vzdělávat, volně cestovat a pracovat jako Etiopané,“ dodává.
