Pane doktore, v Koktejlu č. 4 jsem měl otištěn článek „Já jsem tvůj mozek,” který pojednával o Církvi sjednocení. Předal jste mi dopis, v kterém vyslovujete s tímto článkem nesouhlas a upozorňujete mě, že jsem čerpal z jednostranných informací. Vycházel jsem hlavně z prací profesora psychiatrie na Harvardské univerzitě Johna G. Clarka, který se v 60. a 70. letech sektami a kulty zabýval a otiskl o nich několik prací.
Tedy: v čem jsou tyto informace jednostranné? A jaká je vize reverenda Moona? V sedmdesátých letech v Americe vzniklo antikultovní hnutí a někteří jeho intelektuálové publikovali práce s antikultovní filozofií. Mezi ně patří i John G. Clark Jr., který úzce spolupracoval s deprogramátorským hnutím. Clark zašel tak daleko, že trvdil, že členove nějaké sekty jsou podrobeni „myšlenkové kontrole” pouze na základě skutečnosti, že jsou členy této skupiny. Tyto závěry učinil, aniž by tyto členy zkoumal. Tato metoda upoutala pozornost Lékařské a disciplinární komory v Massachusetts, úřadu, který vydává v tomto státu licence. Komise došla k závěru, že pouhé členství v náboženské organizaci nemůže nikdy být dostatečným základem pro diagnózu duševní nemoci. Proti Clarkovi sice nezahájili disciplinární řízení, ale jeho metoda byla zpochybněna. Na druhé straně existuje řada psychologů, sociologů a jiných odborníků, kteří ostře nesouhlasí s filozofií antikultovního hnutí. Mohl bych uvést bibliografii alespoň 64 prací nebo studií autorů, kteří s antikultovní filozofií nesouhlasí. Například německý sociolog W. Kunert uvádí, že jejich práce jsou „metodicky a obsahově” napadnutelné a neprováděly se podle objektivních kritérií. Socioložka Eileen Barkerová, London School of Economics, vypracovala v letech 1976 až 1980 rozsáhlou studii Církve sjednocení ve Velké Británii a USA (E. Barkerová: „The Making of Moonie, Blackwell, New York, 1984). Ve své práci kritizuje praxi mnoha psychologů, kteří ke svému studiu získávají informace z jediného zdroje – od bývalých členů. „Člověk, který opustil nějaké hnutí – jakékoliv – má pro to určité důvody, jež ho vedou k jednostranně negativnímu hodnocení,” uvádí Barkerová. Antikultovní hnutí, jež svou činností vytváří napětí mezi novými náboženskými hnutími a společností, tyto četné objektivní studie ignoruje. V tom shledávám jednostrannost informací. Vize reverenda Moona je široká. Vytvořit na zemi harmonický svět jedné rodiny s bohem v centru na základě pravé lásky. Této vizi zasvětil celý svůj život. Je to vize člověka, jaký se rodí zřídka. Bráníte se označení sekta.
Ale proč? Sekta je přece náboženská skupina, která se oddělila od církve nebo větší náboženské společnosti. Církev sjednocení se od nikoho neoddělila, naopak všechny její aktivity směřují k jednotě, smíření a harmonii. Používat označení sekta pro Církev sjednocení je nepřesné. Navíc v dnešní společnosti je tento termín profanován negativním zabarvením. V počátku křesťanství byli ranní křesťané označováni za sektáře a házeni lvům. Původní název zní Společenství Ducha Svatého pro sjednocení světového křesťanství. Reverend Moon kvůli náboženství musel opustit Koreu a Církev sjednocení byla pronásledována i v USA.
Proč? Vaše otázka je nepřesná. Reverend Moon nikdy nemusel opustit Koreu kvůli svému náboženství. V roce 1971 přišel do USA na Boží zavolání, aby pomohl Americe čelit hlubokému morálnímu a duchovnímu úpadku, který trvá až do dnešního dne. Pronásledování má jiné důvody. Příslušníci tradičních křesťanských církví v Koreji reverenda Moona odmítli a začali o něm šířit vykonstruované pomluvy. Tyto pomluvy se později rozšířily i do USA i celého světa. Většina nepochopení reverenda Moona a jeho hnutí pramení z nevědomosti. Naše hnutí má hluboký duchovní původ a vzniklo z Božího vnuknutí. Každý průkopník náboženství, včetně Ježíše, byl svými současníky pronásledován. Když lidé pochopí podstatu našeho hnutí, obrácení bude tak dramatické jako obrácení sv. Pavla. Pronásledování a nepřátelství členy našeho hnutí jen posílilo. Každé náboženské hnutí se pronásledováním rychleji rozvíjí. Reverend Moon přišel do Ameriky z několika důvodů. Přišel oživit křesťanského ducha, zapálit nové duchovní hnutí na základě nové duchovní pravdy, zahájit křesťanskou revoluci a obnovit americkou rodinu prostřednictvím morálky. Reverend Moon se zdržuje jak v Koreji, tak i v USA. V pramenech, které jsem měl k dispozici, jsem se dočetl o hromadném sňatku cca 20 tisíc párů. Prameny uváděly, že členové Církve sjednocení poznali svého partnera pár minut před sňatkem, nemohli odmítnout a že poslušnost je jednou z hlavních zásad. Píšete, že tomu tak není.
Mohl byste mi to objasnit? Účastníci Požehnání, jak v Církvi sjednocení nazýváme obřad vstupu do manželství, znají svého partnera před uzavřením sňatku a mají možnost se rozhodnout, zdali ho přijmou nebo odmítnou, jinak se obřadu nemohou účastnit. Obřad požehnání v Církvi sjednocení má hluboký náboženský a posvátný smysl. Každý, kdo se ho účastní, koná tak na základě svého vlastního svobodného rozhodnutí. Znamená to rozhodnutí žít podle Boží vůle celý život. Výběr a doporučení reverenda Moona nikoho v žádném případě nezprošťuje jeho vlastní zodpovědnosti přijmout nebo odmítnout. Toto doporučení přijmout nemusíme. Osobní rozhodnutí je akceptováno. Účastník má možnost svého partnera odmítnout, aniž by pro něho z toho vyplývaly jakékoli „postihy”. Členové Církve sjednocení mají zvláštní vztah k reverendu Moonovi a bez pochopení tohoto vztahu lze těžko porozumět důvěře, kterou v něj mají. Koneckonců tento způsob výběru partnera je mnohem efektivnější než jakýkoliv jiný: pomocí computeru nebo vlastním výběrem. Neexistuje téměř žádná rozvodovost. V katolické církvi také existují různé obřady, které mají náboženství a posvátný význam (např. svátost manželství). Bez znalosti vnitřního významu je těžké hodnotit nebo odmítnout tyto jevy. V 70. letech v Anglii začaly vycházet články, které pranýřovaly nákladný a luxusní život reverenda Moona.
Je tomu tak? Reverend Moon nic nevlastní pro sebe. Všechen majetek investuje pro svou misii. Církev sjednocení začínala ve velice chudých podmínkách. Prvním kostelem byl domeček postavený z kartónů a bláta. V současnosti žije reverend Moon adekvátně úrovni své misie a aktivitám. Ježíše před 2 000 lety obviňovali z pijanství a obžerství. Z vnějšího hlediska mají lidé vždy rozdílné stanovisko. Reverend Moon sám nežije nákladným životem. Ve skutečnosti jeho životní styl je velice skromný. Nikdy si nedělal starosti s osobním komfortem nebo materiálním postavením. Je skutečností, že církev se stará o jeho způsob života podobně jako katolíci o papeže nebo ostatní církve o své představitele. Je to výraz úcty a respektu.
Odjíždí z naší země mladí lidé z důvodů, aby se plně oddali Církvi sjednocení? Asi tak, jako v katolické církvi odchází do kláštera? Rodiče jedné dívky mi vyprávěli o své dceři, která zmizela někde v Asii. Bohužel, nechtějí být jmenováni. Snad se sami ozvou. Rád bych znal vaše stanovisko. Případ uvedené dívky mi není znám. Pokud rodiče nechtějí být jmenováni, je na tom něco divného. Těžko říci, zda se jedná o členku Církve sjednocení.
Bývalí členové nových náboženských hnutí o těchto církvích nemluví lichotivě. Zmiňují se dokonce o vypírání mozku. Některé moje informace pocházejí od nich. Mohl byste se k tomu vyjádřit? Nepociťuji, že já sám bych měl vymytý mozek. Je pochopitelné, že bývalí členové jakékoliv skupiny mají negativní postoj ke skupině, kterou opustili. Hodnotit nějakou skupinu pouze podle výpovědi bývalých členů je neobjektivní a nevědecké. Konverze z jednoho náboženství do druhého byla v dějinách vždy příčinou kontraverzí a pronásledování a obviňování z bláznovství. Teorie „vymývání mozků” je napadána mnoha sociology, psychology a psychiatry, teology i jinými uznávanými odborníky. Církev sjednocení byla předmětem mnoha studií v Německu i Rakousku. Tyto posudky však nikdy nepotvrdily teorii tzv. „vymývání mozků” (např. Wiener Studie). Antikultovní organizace převzaly terminologii a začaly ji používat na něco zcela jiného. Dnes je nás mozek vypírán reklamou, působením médií apod. My učíme dobrému způsobu života. Naši členové nekouří, nepijí, neužívají drogy, odmítají promiskuitu, snaží se žít pro druhé, pro společnost, pro národ. Je snad tohle vymývání mozků? Zpráva Nancy Ammermanové pro Ministerstvo spravedlnosti v USA uvádí: „Termín – vymývání mozků kulty – byl úplně zdiskreditován v akademické obci a experti, kteří tento termín používají na soudech, byli zdiskreditováni Americkou psychologickou asociací a Americkou sociologickou asociací.”
Jak jsou vychovávány a k čemu jsou vedeny v Církvi sjednocení děti? Naše děti vychováváme k tomu, aby se učily milovat Boha a svého bližního. Učíme je žít pro druhé a milovat každého člověka bez rozdílu barvy pleti. . . Vedeme je k tomu, aby mohly naplnit ideál rodiny a být přínosem pro společnost. Je snad toto vymývání mozků? Vychováváme je k morálním a etickým hodnotám. Ve svém dopise píšete, že členové vaší církve byli v sedmdesátých letech v Československu pronásledováni.
Mohl byste být konkrétnější? První misionářka přišla do Československa v roce 1968. Počátkem 70. let byli členové Církve sjednocení za svou náboženskou činnost vězněni. Tresty se pohybovaly v rozpětí 1-5 let. Jednalo se o mladé lidi. Ve vězení jedna studentka přišla o život. Kolem roku 1977, kdy teprve vznikala Charta 77, tito členové měli většinu vězení už za sebou. Pane doktore, reverend San Mjung Moon vlastní list The Washington Times.
Setkal jsem se s názorem, že ho založili proto, aby se obohatil. Je tomu tak? Dovolte, abych vás opravil. Reverend Moon není vlastníkem deníku The Washington Times. Nejedná se ani o deník Církve sjednocení, jak mnozí oponenti uvádějí. Tento deník přináší zprávy jako kterékoli noviny v USA. Za pět let své existence se The Washington Times stal jedním z nejcitovanějších deníků v USA. Čtenářskou obec tvoří mnohé významné osobnosti veřejného života. Dokonce i prezident Reagan pravidelně čerpal informace z tohoto deníku. Proč vznikl The Washington Times? Dlouhá léta existovaly ve Washingtonu jen jedny noviny – The Washington Post, který pohltil všechny ostatní deníky a je levicově orientován. V době vzniku nebezpečí komunistické expanze a levicové ideologie inicioval reverend Moon založení deníku jako opozici těmto trendům. Druhým důvodem bylo oživení a pozvednutí morálky a duchovních hodnot americké společnosti. Jako novinář dobře víte, že založit noviny vyžaduje ve velké konkurenci i velké kapitálové investice. O zisku tady nemůže být ani řeči.
