Podle prezidenta Jelcina by v roce 2000 měla mít armáda asi jeden a čtvrt milionu profesionalizovaných mužů, kteří by podepisovali smlouvy na půl roku až dva roky. Průměrný měsíční plat by měl činit šest tisíc rublů, což dnes dělá jen pět dolarů. “Vyčlenit rozpočet na úrovni Mosambiku a zároveň si přát ozbrojené síly, jaké mají USA, není příliš logické,” prohlásil ministr obrany Igor Sergejev.
Je jich tolik, že je ani veliké Rusko – jejich vlast – neumí spočítat. Jenom ze střední a východní Evropy odešlo po rozpadu komunistického bloku půl milionu mužů a dvě stě tisíc jejich důstojníků. Není přesně známo, kolik mužů čítá dnešní ruská armáda. Koncem roku 1996 uvádí ministerstvo obrany počet 1,6 milionu vojáků a důstojníků, ale Rada obrany trvá na počtu 2,5 milionu. Ruské ministerstvo hospodářství pro jistotu uvádí číslo 3,7 milionu mužů ve zbrani.
Ruský voják ale není jen příslušník armády. K tomuto chaosu je třeba připočítat vojska ministerstva vnitra, vojska pohraniční služby, složky ministerstva pro výjimečné situace, námořnictvo, kosmický program – celkem dohromady asi 15 až 20 dalších federálních struktur. Mohutné dědictví Rudé armády se brání jakýmkoliv precizním statistickým číslům, zato z nepřehledné houštiny trčících zbraní proskakuje jedna neuvěřitelná zpráva za druhou. Jisté ale je, že nové Rusko sice zdědilo po SSSR zhruba 84 % celkového počtu ozbrojených sil, ale jen 60 % hospodářského potenciálu. Z kdysi hrdé a obávané mašinerie se dnes pomalu stává nepřehledná skládka nebezpečného odpadu.
SEBEVRAZI
Nejvyšší velitel ruských ozbrojených sil Boris Jelcin na začátku roku 1997 prohlásil, že provede zásadní reformu ruské armády, aniž by svou koncepci nějak zpřesnil. Po rychlém střídání několika ministrů obrany prohlásil v lednu 1998, že dokázal překonat odpor k vojenské reformě ze strany vojáků a že za poslední rok snížil počet příslušníků ozbrojených sil o dvě stě tisíc. Také prý poprvé za osmdesát let byla provedena úplná inventarizace ozbrojených sil. Opozice na to však kontruje a tvrdí, že řada důstojníků a vojáků nemá co jíst a žije v zoufalých podmínkách.
Pravda je na obou dvou stranách. Podle armádních průzkumů chtělo do roku 1998 opustit službu 30-70 % vojáků z povolání. Podle některých zdrojů jen za rok 1996 spáchalo 500 důstojníků sebevraždu, převážně kvůli nejisté sociální situaci svých rodin. Oficiální čísla za rok 1997 hovoří o přibližně 500 sebevraždách a 50 nehodách. Podle organizací na ochranu lidských práv však jsou tyto údaje jiné. Podle nich každý rok zemře nebo spáchá sebevraždu zhruba 5000 vojáků. To jsou na armádu v míru poměrně vysoká čísla.
ÚNOSY
 Tvrdý výcvik, bití a brutální šikana jsou v ruské armádě na denním pořádku. Jen v roce 1996 se 79 % ruských branců snažilo vyhnout nástupu do vojenské služby. Pro srovnání dodejme, že ve Francii využívá různých odkladů jen 42 %, v Turecku 16 % a v Itálii 15 %. |
Děravá legislativa a hrůzostrašné příběhy šikany spolu ruku v ruce se špatným zajištěním vojáků mají na svědomí fakt, že se v roce 1996 vyhnulo 79 % branců vojenské službě. Jen pro srovnání – v roce 1985 se vyhnulo vojně jen 5 % a v roce 1991 asi 20 % odvedenců.
Podle listu The Times “ruská armáda zoufale potřebuje doplnit své stavy, a tak jsou mladí muži doslova unášeni přímo na ulicích.” Toto tvrzení vyvolal případ devatenáctiletého Konstantina Ivanova, který byl jednoho rána násilím odveden do armády cestou do zaměstnání. Cestu v metru mu zastoupil muž v civilu v doprovodu uniformovaného policisty a poté ho odvezli na vojenskou základnu v Gatčině. Ivanov trpěl řádně dokladovanou srdeční chorobou a po několika týdnech výcviku skončil ve vojenské nemocnici, odkud se vrátil zpět do civilu.
POPULÁRNÍ PASŤÁK
Sen být oficírem v bohatýrské armádě ale stále žije. V ruských kadetkách je pouze třetina chlapců z důstojnických rodin. Tu větší část patnáctiletých sem přivedla touha po prestiži, kterou armáda v Rusku vždy měla. A velení se tomu snaží být co nejvíce nápomocno: po vzoru carských kadetek bylo do škol zavedeno také studium tance a jízdy na koni.
Ministr obrany Igor Sergejev také vyzval své podřízené, aby oživili tradici z dob druhé světové války, kdy armáda přijímala do svých řad děti bez domova. Brigáda námořních letců v Naro-Fominsku si vzala jeho slova za svá, a přijala do svých řad dvanáct chlapců z asociálních rodin. “Mladým Rusům,” jak napsal The Moscow Times (ruské noviny vycházející v angličtině), “kteří se dali již v ranném věku na dráhu zločinu a drog, tak kyne nová naděje v ruské armádě.” Tento program prý nabyl takové proslulost i, že telefonují rodiče z celého Ruska a prosí, zda by se jejich synové také mohli k brigádě připojit. Zda se tento nápad uchytí, ukáže ale až čas. Podle velitele brigády sice nejvyšší vojenské kruhy tento program prosadily, ale finančně jej nepodporují. S nedostatkem peněz se nepotýká ale jen jednotka v Naro-Fominsku, ale celá země.
MASO PRO STARÉ PSY
Ruský deník Kommersant v červenci napsal, že vojenská inspekce našla v potravinových skladech nedaleko Moskvy tisíc tun psího žrádla. Inspektoři také našli řadu potravinových produktů s prošlou záruční lhůtou.
V jednom případě také inspektoři přišli na to, že jistý ruský kombinát systematicky plnil konzervy masem v množství menším, než malém. Kombinát si tak nechal zaplatit a nedodal asi 16 tun masa. Náčelník zásobovací služby ministerstva obrany Vjačeslav Savinov rezignoval na svou funkci, když inspekce prohlásila, že v prověrce skladů bude pokračovat.
Tragický nedostatek peněz se tu mísí s těžko postižitelnou a tradiční korupcí. Například sám ministr obrany z roku 1996 Pavel Grač se zapletl do řady korupčních, dokonce prý i “ryze kriminálních” afér.
Skandální případy ale už nejsou pro ruské noviny tím pravým ořechovým. Zlatý hřeb roku zarazil do ruské veřejnosti list Komsomolskaja pravda, když prohlásil, že…
ARMÁDA POUŽÍVÁ ASTROLOGY!
“V nedávné minulosti se mohli astrologové s vojenskými výložkami vyskytovat pouze ve špatném sci-fi románu,” píše 22. ledna 1998 list v článku z Petrohradu. Nicméně speciální vojenská laboratoř pro kosmické a astrologické prognózy je realitou současnosti. Podle Komsomolské pravdy posílá každé tři měsíce petrohradský Námořní výzkumný ústav generálnímu štábu přehled astrologických prognóz, předpovídajících mimořádné události a katastrofy. Tyto předpovědi zahrnují prý také letecká a námořní neštěstí. Komsomolské pravdě se svěřoval jakýsi kapitán Buzinov, šéf astrologického týmu. Také jedním dechem potvrdil, že: “Rusko až do roku 2005 nečeká žádný velký vojenský konflikt. Ale kolem roku 2005 nebo 2006 může Rusko najednou zjistit, jak je užitečné mít dobrou armádu.” Ruské vojenské námořnictvo však existenci astrologického týmu rozhodně popřelo.
ELITNÍ JEDNOTKA RUSKÉHO MINISTERSTVA VNITRA
Ministrem vnitra byl 30. 3. 1998 jmenován Sergej Stěpašin. Tento post je v politickém systému klíčový, na kterém velkou měrou závisí domácí stabilita země. Sergej Stěpašin býval hlavou Federální bezpečnostní služby (nástupkyně KGB) a nyní má na starosti policejní složky a vojsko ministerstva vnitra. Služba ve vojsku ministerstva vnitra, jak je vidět na fotografiích, není žádná legrace. Tato armáda čítá 250 000 trénovaných mužů, kteří jsou vybaveni vedle lehkých zbraní také například lehkými tanky. Svou dovednost dokázala při útoku na budovu rozpuštěného parlamentu v říjnu 1993. Velkou roli sehrála ve válce proti čečenským separatistům. Jednotky ministerstva vnitra byly také nasazeny v Ingušsku a Sev. Osetii, kde bylo zastřeleno 5 policistů.
Tyto vojáky je však dnes také vidět v ulicích Moskvy, protože ministr vnitra Sergej Stěpašin se obává nové nebezpečné vlny zločinu.
“Během prvních osmi měsíců letošního roku vzrostla kriminalita o čtyři procenta a brzy budeme čelit šíření zločinu,” řekl Stěpašin v září 1998 ruským poslancům s tím, že zločin podle něj přímo souvisí s politickou a ekonomickou situací. Šéf Federální bezpečnostní služby Vladimír Putin pak poslancům potvrdil, že 40 procent ruské ekonomiky ovládá svět zločinu.
RUSKÁ VOJSKA MIMO HRANICE ZEMĚ
– Arménie
Na základě smlouvy je umístěno 9 tisíc vojáků 124. ruské divize v Gjumri (Leninakan). Kromě toho střeží Arméncům tureckou hranici ještě ruští pohraničníci.
– Gruzie
Nachází se zde pět základen o celkovém počtu 20 tisíc vojáků.
Mimo základny operují ruské modré přilby v Abcházii, která se od roku 1992 snaží odtrhnout od Gruzie.
– Tádžikistán
Občanské války v Tádžikistánu se účastnilo 24 tisíc ruských vojáků, kteří pomáhali neutralizovat islámské síly. Jednotky 201. divize jsou rozmístěny v okolí Dušanbe.
Ruští pohraničníci ještě kontrolují hranici Tádžikistánu s Afghánistánem.
– Turkmenistán
Na hranicích s Íránem je 15 tisíc příslušníků ruské armády.
– Uzbekistán
Zde je rozmístěno 5 tisíc ruských vojáků.
– Kyrgyzstán
Na hranicích s Čínou slouží 3500 vojáků.
– Kazachstán
Kosmodrom Bajkonur – za pronájem této základny má Rusko platit Kazachstánu 115 milionů dolarů ročně.
– Ukrajina
V Černomořské flotile slouží 12 tisíc mužů, kteří mají ruské státní občanství. O rozdělení flotily se jedná.
– Bělorusko
Stanice pro identifikaci raketového napadení obsluhuje několik tisíc Rusů. Stanice jsou pozůstatky impéria SSSR.
– Moldávie
Levý břeh Dněstru kontroluje 14. ruská armáda. O jejím odchodu se jedná. Dnes jsou tu asi tři tisíce vojáků.
Do těchto počtů nebyly zahrnuty ruské mírové sbory, jichž je podle oficiálních údajů bezpečnostního výboru 10 500 mimo území Ruska. Náklady na udržování těchto jednotek se pohybují od 50 do 100 milionů dolarů ročně.
