Zpěvák, moderátor, komik. A milovník cestování. Místa, která navštíví, nerad opouští. Mezi jeho oblíbené sporty patří potápění nebo spíše relaxování na dovolené. Někdy nezná hranice a zariskuje si, prostě dobrodruh každým coulem. Žij, abys umíral naplněný – je jeho životní filozofií.
Nejmagičtější místo: Maledivy – možná proto, že jsem spíše Robinson než milovník hlučných dovolených na přeplněných plážích. A možná i proto, že jsem propadl tamnímu podmořskému životu. Je to ostatně místo, kde jsem pohladil svého prvního žraloka… Nejdramatičtější cesta: Jeep na safari s řidičem, který se ztratil v núbijské poušti. Ale vše dobře dopadlo, jinak bych asi teď nemohl na nic odpovídat. Pánská jízda: Jednou jsem absolvoval tábor na přežití. Měsíc v lese, kotlík, jedny zápalky, nůž. Naštěstí to bylo v létě, v zimě bych asi bídně zhynul, i když příroda je moudřejší než my a mnohému nás dokáže naučit, když nám teče do bot. Nejsmutnější loučení: S dovolenou. S místem, které si zamiluji. Slunce zapadající nad oceánem, poslední procházka po pusté pláži, hvězdné nebe nad rovníkem… Nejzajímavější seznámení: Tak na to stále ještě čekám! Na cestách po světě potkáte spoustu zajímavých lidí, ať už domorodců, či cestovatelů. Vzhledem k tomu, že netrpím příliš na jazykové bariéry, podobných setkání byla spousta, žádné však (zatím) osudové… Láska na první pohled: Budu se opakovat – Maledivy! Magické místo se zvláštním nábojem. Inspirativní, okouzlující, nabíjející stále novou energií… téměř panenská příroda, nezdevastovaný oceán… Mnoho takových míst už na planetě není… Největší strach: Strach je přirozenou formou obranného mechanismu v těle, při nebezpečných činnostech dokonce může být určitým regulátorem přílišné odvahy hraničící s hazardem. Občas nad ním vítězím až nezdravě, už mě to stálo pár zranění. Naposledy tři stehy na hlavě při potápění do jedné jeskynní průrvy nedaleko ostrova Phi Phi, vlna mě hodila na skálu a měl jsem co dělat, abych se dostal zpátky na loď. Radost až do rána: Nerozumím otázce celý můj život je jedna velká radost až do rána! Vzpomínka na celý život: Žij, abys umíral naplněný… Každý den se ohlédni, ale vzápětí hleď kupředu… Vzpomínky jsou kronikou tvého života, proto neváhej každý den zapsat něco výjimečného… Tak asi takhle nějak vypadá má životní filozofie. Nejkrásnější vzpomínky navíc bývají hodně intimní… Jídlo, na které se nedá zapomenout: Otázka přímo dvojsečná! Má její autor na mysli jídlo, které mě vyděsilo a opustilo mé tělo v potupné poloze, nebo krmi chutnou tak, že jsem jí propadl na celý život? V prvním případě se děsím každé další cesty do afrického vnitrozemí a v tom druhém se mi osudovým stalo sushi. Naprosto jsem mu propadl a jako misionář tuhle vášeň předávám spoustě a spoustě dalších! Text: Vlaďka Svobodová, foto: archiv Vladimíra Hrona
