NAPSAL A VYFOTOGRAFOVAL KAMIL VODĚRA
Egyptské hlavní město Káhira mnoho možností k vyžití neskýtá. Betonové nadjezdy a podjezdy plné milionů aut, smog a hluk člověka brzy unaví, pivo se téměř nikde netočí a vodní dýmku (šíšu) nelze kouřit pořád. V nouzi se ale dá objevit zábava ve věcech jindy nudných.
Při jedné vycházce, kdy mne už přestalo bavit fotografovat chasníky tahající porouchaný motor z auta, jsem objevil za svými zády ošuntělou budovu s nápisem, který jsem si volně přeložil jako Muzeum egyptského venkova. Z náhlého rozmaru jsem si za půl egyptské libry (asi 2 Kč) koupil vstupenku. Zarostlou zahradou jsem prošel do hlavní budovy muzea, jejíž vstupní hala byla vyzdobena nezbytným portrétem bývalého prezidenta Gamela Abdel Nassera v nadživotní velikosti. Až na hlídače jsem zde byl úplně sám, a tak jsem brzy podlehl dokonalé iluzi naprosto jiného světa. Místnosti v přízemí vyplňují instalace voskových figurín egyptských venkovanů při jejich každodenních činnostech. Ženy pracují, nebo tančí, chlapi mastí karty, domino, nebo hulí šíšu. Figuríny jsou vypracovány naprosto realisticky a ve tvářích lidí se věrně zračí jejich nálada a emoce. Jaký byl proto můj úlek, když v potemnělé místnosti jedna z polehávajících figurín náhle obživla, vyskočila a začala natahovat ruku! Kustod, k nerozeznání oblečený do stejné galabeji jako figuríny, se vehementně domáhal práv na bakšiš… Uklidnil se, až když obdržel tři libry, tedy šestinásobek vstupného. Za odměnu mi pak ukázal instalaci tančících hurisek v harému. Naznačoval, že by mohl ukázat ještě víc, ale protože jsem mu dal jasně najevo, že další bakšiš nedostane, zdržel se trochu zklamaně dalšího výkladu a odemkl mi dveře na schodiště do ostatních tajemných sálů. Prvnímu patru, věnovanému egyptské fauně a flóře, dominují vycpané trofeje zvířat na stěnách jako na Konopišti. Dále návštěvníka upoutá složená kostra velryby, kde popisek informuje neznalého, že velryby jsou savci a žijí v mořích. Co je to za druh, jsem se ale nedozvěděl ani z popisku, ani od dalšího kustoda, který kupodivu nevyužil situace a neřekl si o bakšiš. Protože měl ale snahu informovat, dostal také tři libry V expozici hmyzu bylo zhasnuto. Náhle zpod jedné z obstarožních vitrín opět vyskočil pospávající chlapík v galabeji a po obdržení poloviny požadované částky rozsvítil. Naskytl se mi bizarní pohled na různé druhy motýlů, ve vitrínách sestavené nikoli podle suchopárného a v Evropě obvyklého vědeckého systému řazení, ale kreativně do krásných ornamentů. Nechybí ani z motýlů sestavený arabský nápis se jménem prezidenta. Procházím dále do expozice, kde je na modelech dokumentována stavba asuánské elektrárny a scénka s hlídačem expozice se opět opakuje. Peníze mi ale docházejí a já musím oželet řadu jistě zajímavých exponátů, pro tože na další bakšiše zkrátka nemám. Prohlídku jsem ukončil předčasně, avšak propříště už vím, že k návštěvě malých egyptských muzeí je potřeba nesmírné trpělivosti a kapsy plné peněz.
