El Ni~no (Dítě, Ježíšek, Jezulátko) je jméno pro teplý mořský proud, který se jednou za dva až deset let objevuje při západním pobřeží Jižní Ameriky – hlavně Peru. Tak, jako se zemětřesením, žijí Peruánci odpradávna i s Jezulátkem. Vědci mají nepřímé důkazy o existenci tohoto jevu nejméně v posledních pěti tisících letech. Namísto Humboldtova studeného proudu, který od jihu formuje počasí v pobřežní oblasti Peru, přichází občas proud velmi teplé vody od severu, z rovníkových oblastí Tichého oceánu. Několikastupňový teplotní rozdíl vody představuje ohromné množství energie. Díky jevu El Ni~no se oslabí pasáty nesoucí vláhu z východu na západ Tichého oceánu. Tento jev se dostaví do oblasti Peru kolem Vánoc (odtud jméno).
Pokud se vše za několik měsíců vrátí k normálu, nic se neděje. Jestliže však příliv teplé vody od severu trvá až do jara či léta příštího roku, je zle. Teplá voda je chudá na živiny, a zcela změní život v moři i na přilehlé pevnině, má nepříznivý vliv na rybolov. Poušť sice prožívá úrodný rok, protože hodně prší, ale mohou přijít devastující záplavy. Dopad Jezulátka však není jenom místní. Anomálie v rozdělení tepla mezi atmosférou a oceánem může postihnout rovníkový pás Tichého oceánu a odtud se ší řit do Austrálie, Indonésie, Indie, západní Afriky, přes Peru, Ekvádor a Chile do Brazílie, ale také do větších zeměpisných šířek, na sever i na jih, takže anomální počasí mohou mít v Mexiku, Kalifornii i v Kanadě. Jezulátko je přímo zodpovědné za pozdní nástup monzunů a za přesměrování vláhy nesené pasáty přes Tichý oceán na místa, kam nepatří.
ÚČET ZA NAPÁCHANÉ ŠKODY
Nejvýraznější epizody El Ni~na v tomto století byly zaznamenány v roce 1925 a v letech 1982-1983. Účet za spáchané škody v letech 1982-1983 je úctyhodný. Záplavy, tajfuny, sucha, požáry: celková škoda 8 110 000 000 dolarů. Oceánografové a meteorologové sledovali dozvuky Jezulátka i v mimorovníkové oblasti celých deset let. Výsledky jejich pozorování pomocí umělých družic naznačují, že příchod Jezulátka je možné předpovědět a škodám částečně zabránit. Nelze se proto divit, že nové varování vědců z ro ku 1997 berou politici v Peru, Mexiku či Kalifornii vážně, jelikož se dá předpokládat, že “účet” letošního Jezulátka předčí svého předchůdce před patnácti lety.
DIALOG MOŘE A VĚTRU
Stejně jako na rybníku, ovlivňují síla a směr větrů výšku hladiny i na moři. Začněme sledovat vzájemné ovlivňování atmosféry a oceánu od okamžiku, kdy z dosud nejasných důvodů se oslabí pasáty vanoucí od východu na západ přes rovníkovou oblast Tichého oceánu. Pasáty nesou spoustu vláhy a tepla, které mají odevzdat na “správných místech” (jako je např. Indie) ve formě monzunových dešťů. Za normální situace je značný rozdíl tlaku vzduchu při hladině mezi východní a západní částí oceánu, takže větry va nou. Pokud se rozdíl zmenší, větry také, a vláha bez užitku částečně spadne do oceánu a částečně je abnormálně nasměrována do mimorovníkových oblastí.
Běžně bývá u Indonésie hladina Tichého oceánu o několik decimetrů až o jeden metr vyšší než na západě oceánu, protože větry vanou k Indonésii. Pokud však v abnormálním případě fouká ze západu na východ, hladina poklesne u Indonésie a Austrálie a naroste u Jižní Ameriky. Vítr ovlivňuje proudění vody. Je-li chladná voda u povrchu v některé části oceánu, zvyšuje se teplotní rozdíl proti jiné části, což se vyrovnává právě prouděním větru. Normální stav předpokladá, že na východě Pacifiku je studená voda (pod 20 ?C) hluboko pod povrchem, zatímco u Austrálie je povrchová teplota vody podstatně vyšší a studená voda je hluboko, sto metrů i více. Opadnou-li pasáty, vyrovná se teplotní rozdíl mezi povrchem oceánu západní i východní části. Vlny teplé vody začnou proudit ve směru rotace od západu na východ, začne se kumulovat teplo a kladná anomálie topografie moří ve východní části Pacifiku. Pak začnou rybáři v Peru bědovat, protože mísení vody ovlivňuje příděl živin z hlubších, studenějších vrstev, a “r ozjede” se Jezulátko v pravém slova smyslu. Proto je důležité mít dostatečně přesný, rychlý a celosvětový sledovací prostředek, který průběžně zaznamenává všechny uvedené změny. Takovým globálním sledovacím prostředkem jsou umělé družice Země se speciální výbavou.
POHLEDEM DRUŽICE
Některé družice mají na palubě radiolokační výškoměr. Ten je nasměrován z paluby kolmo k mořské hladině. Každou sekundu vyšle kratičký signál k hladině, který se odrazí a část energie se vrátí zpět na palubu. Podle času, který potřebuje signál k letu tam a zpět, se určí hrubá výška letu, která po řadě korekcí ze šíření signálu atmosférou a podle stavu hladiny dá výslednou výšku. Jak družice letí kolem Země, “vyboduje” si profily oceánu podél směru letu. Dráha družice je volena tak, aby se po určitém počtu obletů opakovala nad týmž místem oceánu. Tímto opakovaným měřením lze podchytit změnu výšky mořské hladiny a tyto změny analyzovat. Je však třeba znát dráhu družice s výškoměrem ve směru měření (“nahoru dolů”) s přesností větší, než je velikost zkoumaného jevu v tomto směru. To byl donedávna největší problém. Dnes je překonán a průběžně se zpracovávají měření z francouzsko-americké družice TOPEX-Poseidon a evropské mise ERS 2 ES.
Družicový výškoměr měří změny topografie povrchu moří. Jedním z důvodů těchto změn je oceánské proudění. Jezulátko není nic jiného než nepravidelnost změn topografie. Efekt Jezulátka na mořskou hladinu si lze představit jako “velmi placatou a rozsáhlou bouli” o výšce do 20 cm přesouvající se postupně přes oceán. Tvar a přesuny této “boule” měříme. Pochopíme-li zákonitosti zkoumaného jevu na základě dlouhé a spolehlivé série měření, máme reálnou šanci předpovědět chování Jezulátka do budoucna. Spoleh livá série měření je teprve od roku 1992, takže se zásadními závěry nelze spěchat. Výsledky pozorování jmenovaných družic na jaře a v létě 1997 naznačovaly rychle se rozvíjející anomálie, které se postupem sezony nezklidňovaly. Proto bylo na zimu 1997-8 předpovězeno Jezulátko se vším, co k němu patří, a zprávy z denního tisku potvrzují, že předpověď nelhala. Dnes chápeme, že Jezulátko má globální rozsah a dosah. Brzy se naučíme předpovídat jednotlivé epizody snad na rok dopředu a varovat ohrožené.