Velryby z pouště
Fajjúmská oblast leží ve středním Egyptě asi 130 kilometrů jižně od Káhiry. Město Fajjúm je známé nálezy deskových obrazů lidí, přiložených k jejich pozůstatkům, tzv. mumiových portrétů.
Nicméně ještě zajímavější artefakty se dají objevit v menší podoblasti Vádí Zeuglodon pod horou Gebel Guhannam, což v překladu znamená pekelná hora. Před čtyřiceti miliony let zde místo Sahary bylo prehistorické moře Thetys, tenkrát oddělující dávné superkontinenty Gondwanu a Laurasii. Sama oblast Vádí Zeuglodon by pravděpodobně nebyla ničím zajímavá, kdyby se zde nezačaly nacházet zbytky fosilií, zkamenělé kmeny, žraločí zuby a fragmenty koster neznámých tvorů. Archeologové si s nálezy dvacetimetrových zkamenělin se čtyřmi zakrnělými končetinami a odhadovaným věkem okolo čtyřiceti milionů let dlouho nevěděli rady. Tvary těl těchto tvorů připomínaly nálezy obřích krokodýlů profesora Serena z oblasti Gobero a jejich drobné lebky také naznačovaly příslušnost k řádu plazů, kam byli také mylně zařazeni. Pozdější výzkumy však prokázaly příslušnost k řádu savců s tím, že se jedná o předchůdce dnešních velryb. Zvíře je dnes známo pod jménem zeuglodon a jeho určení se stalo velkou senzací. Podařilo se tak doplnit chybějící mezičlánek a dokázat, že předci současných kytovců žili původně na souši a časem se vrátili zpátky do moře. Zeuglodoni byli velice nebezpeční mrštní predátoři, velcí přibližně jako dnešní velryby, nicméně místo klasických ploutví měli přední končetiny vyvinuté do tvaru pádla, zato zadní končetiny byly zakrnělé. V oblasti Vádí Zeuglodon bylo objeveno přibližně 250 koster, některé z nich mohou návštěvníci obdivovat v písku pouště dodnes, dokonce jich tu pár sestavili sami archeologové. V podstatě kdekoliv na cestě kolem Gebel Guhannam zastavíte, můžete v písku nasbírat žraločí zuby. Až budete z těchto míst odcházet, budete mít pocit, jako byste se vraceli z opravdových druhohor.
