Dušičky v mexickém městě Oaxaca, asi 500 km jižně od Mexico City, jsou radostným veselím, na které se rodiny těší celý rok. Ověnčí a nazdobí hroby, nebožtíkům na hřbitov přinesou jejich oblíbená jídla (často je to trojbarevné kuře mole v barvách mexické bílo-červeno-zelené vlajky), připalují jim doutníky a častují je i sebe populární místní kořalkou s červem – mezcalem. Děti v maskách tančí a zpívají. Mariachis troubí na trumpety. Pro Mexičany jsou zemřelí součástí přítomného života a na svátek mrtvých se cítí být opravdu s nimi. Věří, že čím více lidí myslí na jejich zemřelé, tím lépe se mají nebožtíci na onom světě. Proto jsou rádi, když se svátku účastní co nejvíce lidí. Každý obchod prodává lebky a kostlivce ze dřeva, z papíru, z marcipánu, ze žuly, z korálků a z oblázků, prostě ze všeho, na co si vzpomenete. Každá restaurace má alespoň malý oltář, kde hoří svíčky a kostlivci září v oranžových kvítcích afrikánů. V noci se za kostelem hraje pouliční divadlo, kterak „nebožtíci vstávají z hrobů“. Oslava Dušiček se odehrává po celém Mexiku, ale ve městě Oaxaca je svou jedinečností pověstná. Vrcholí famózním ohňostrojem. Při něm se postupně rozsvítí písmeno po písmeni, až prská celý nápis „Fiesta de los muertos“.
