Souboj technologií aneb s jakým fotoaparátem do terénu
Cestovatel bez fotoaparátu je jako člověk bez ruky. Ještě nedávno to měli ti, kteří chtěli neopakovatelné zážitky zaznamenat i obrazově, jednoduché. Sáhli po klasickém fotoaparátu a bylo to. Dnes řeší dilema – pořizovat klasické fotografie, či diapozitivy nebo rovnou digitální? A pokud měl někdo „osahaný“ klasický fotopřístroj a byl na něj zvyklý, co ho s novou digitální technologií čeká za překvapení?
Kdysi se občas měnily koupelny bytů ve fotolaboratoře a tatínkové dělali své vlastní umění. Pak přišel boom barevné fotografie, jejíž domácká výroba je mnohem složitější, a to byla zelená pro automatizované fotolaby. Kdo ale vymění klasický fotoaparát za digitální, vzápětí zjistí, že dostal do ruky mocný nástroj, jak rychleji a bez chemie získat z nafotografovaného materiálu co nejlepší výsledky přesně podle svých představ. I těm méně šikovným dnes jednoduché prográmky dodávané s fotoaparátem umožní základní úpravu fotografie včetně výřezů. Šikovně pak mohou s fotografií dál pracovat sami, nejsou odkázáni na zručnost a ochotu zaměstnanců fotolaboratoře. A pokud už služby fotolaboratoře přece jen někdo chce využít, může snímky poslat pohodlně přes internet v té podobě, v jaké je nakonec chce mít.
Další výhodou, na kterou se rychle zvyká, je možnost „namačkat“ si libovolný počet snímků a nebát se jako u kinofilmu nebo diafilmu, že každé zkažené políčko něco stojí. Snímek, který se nelíbí, lze vymazat rovnou z fotoaparátu, případně pak z počítače. Každý je omezen jen kapacitou karty, kterou si do svého fotoaparátu koupí. (Dodávané s přístrojem jsou obvykle malé, vyplatí se ihned koupit větší kartu.)
OTÁZKA PENĚZ
Za určité pohodlí a rychlost zpracování se i platí. I když ceny digitálních fotoaparátů jdou dolů, stále ještě stojí kvalitnější přístroj více než srovnatelný klasický. Kdo chce navíc i výměnné objektivy, musí si připočíst ceny i za ně, a ty už malé nejsou. Značkoví výrobci sice uvádějí, že lze objektivy z klasického fotoaparátu využít i na digitální, ale to je spíše dočasné nebo nouzové řešení, protože kdo chce kvalitní snímek, hodně tím ztrácí. Proč to tak je, by bylo na další článek. Zhruba se dá říci, že klasické objektivy pracují jinak, než digitální fotoaparát potřebuje.
Na druhou stranu ušetříte za scan, pokud si klasické předlohy převádíte do digitální podoby, a za filmy.
Majitel digitálního fotoaparátu ale také musí počítat s některými nevýhodami – záhy zjistí, že je přístroj háklivější na zacházení a v extrémních podmínkách může mít problémy s baterií (v chladu je dobré dát si ji před fotografováním třeba na tělo). Právě na bateriích je proto dobré nešetřit!
JAK FOTIT
Velkou nevýhodou i velmi kvalitních digitálních fotoaparátů bylo ještě nedávno zpoždění. Zatímco u klasického bylo na snímku to, co fotograf viděl v momentě stisknutí spouště, digitálům chvíli trvalo, než se na pořízení snímků připravily. Profesionálové fotografující třeba sport tak při přechodu z klasického fotoaparátu na digitální zjistili, že zachytit vstřelený puk v brance je téměř nemožné, respektive to chce značnou dávku předvídavosti. I tento handycap ovšem už výrobci digitálních fotoaparátů vyrovnávají, záleží na kvalitě (i ceně) přístroje. Případně je třeba předvídat a mačkat spoušť o vteřinku dříve.
Velkou výhodou, kterou lze využít u digitálního fotoaparátu, je naopak hloubka ostrosti. Zjednodušeně se dá říci, že pomáhá při zachycení pohybu, což může být hlavně u levnějších přístrojů problém. Třeba běžce nesnímejte zepředu (byl by rozmazaný), ale pod mírným úhlem (například 45 stupňů). Tím si zvětšíte šanci na ostrý snímek.
Počítat musíte i s tím, že digitály zaostřují většinou samy, kombinace s manuálním ostřením nabízejí jen zrcadlovky dražší, než jsou i kvalitní kompakty.
POZOR NA FORMÁT
Většina kvalitnějších, ale cenově dostupných digitálních fotoaparátů už umožňuje práci s různými formáty. Pokud chcete získat kvalitnější snímky (pořídit si později zvětšeniny, publikovat, dále je zpracovávat), pak zvolte ten největší formát rozlišení, který fotoaparát umožňuje. I tak se vám vejde na běžnou kartu 256 Mb většinou více snímků, než kdybyste fotili na obvyklý kinofilm (navíc je tu efekt mazání nechtěného). U kvalitních fotoaparátů pak existuje formát RAW (zkratka může být jiná, záleží na výrobci), který dává zcela nové možnosti kvalitního zpracování zachyceného záběru.
PAPÍR SLUŠÍ VŠEMU
Co by to bylo za fotografii, kdyby nebyla na papíru. Fotolaby dnes už ale běžně zpracovávají do papírové podoby jak snímky klasické, tak digitální.
„Počtem zakázek zatím klasická fotografie nad digitální vítězí v poměru devět ku jedné, ale digitálních dat neustále přibývá,“ říká technoložka teplické společnosti Fotostar. Jako v jiných velkých laboratořích jsou tu schopni vyhovět ryzímu amatérovi i profesionálovi, který vyžaduje ruční zpracování. Největší množství produkce je tu ale téměř zcela automatizováno, automat pro zpracování digitálního obrazu má kapacitu až dvacet tisíc fotografií za hodinu!
Zpracování klasického filmu je jasné – pracovníci mu přidělí kód a automat jej navine, vyvolá, naskenuje (digitalizuje) a zhotoví fotky. Dnešní stroje poznají, co zhruba na snímku je, a podle toho vybírají ideální expozici: u portrétu ohlídají barvu pleti, krajina má zase jiné barevné preference. Programy jsou připraveny tak, aby si poradily zhruba s devadesáti pěti procenty toho, co zákazníci nafotí. Zbývajících pět procent potřebuje zásah člověka.
Digitální fotografie (lze je dodat na CD, paměťové kartě, disketě, přes internet) pak na papíru vypadají stejně jako z klasického fotoaparátu. Hotové si je zákazník vyzvedne ve sběrně nebo mu mohou být zaslány poštou. V laboratoři je ale jejich zpracování zatím o něco složitější než u klasického filmu. Digitální data musí zaměstnanci fotolabů převést do firemních počítačů, zadat kód zakázky a odeslat stroji, který snímky zhotoví. Zkušenosti pracovníků Fotostaru jsou zatím takové, že k digitální technologii momentálně inklinuje větší procento lidí, kteří umějí dobře fotit nebo si chtějí provést kvalitní úpravy a výběr snímků.
V současné době vyprodukuje laboratoř až dva miliony fotografií z digitálních přístrojů ročně. Formáty a další úpravy pak lze dohodnout zcela stejně jak u zpracování fotografie z klasického filmu, tak u digitální.
Na jedno je však třeba pamatovat – výhodou digitálů je, že si ve fotolabu můžete nechat zpracovat jen ty snímky, které skutečně chcete mít kvalitní. Jinak stačí si je vytisknout na své tiskárně.
Dnes jsme jen velmi stručně a jednoduše pootevřeli svět digitálních fotografií. Více najdete ve specializovaných časopisech. Nám jde v našem seriálu hlavně o to, jak vám poradit, abyste ze svých cest přivezli co nejlepší snímky. Příště: fotografování v horách.
„Hned od první chvíle jsem ocenil jako velkou výhodu digitálních fotoaparátů možnost nastavit si teplotu barev přímo už při focení. Nepotřebuji žádné filtry na zářivkové světlo a podobně. Naopak jsem si musel zvykat na zpožďování, které bylo při zachycení rychlých akcí docela problémem. Reportážních záběrů je přitom v mé práci nejvíce. Ale novější typy digitálů už tento problém vyrovnávají. Vidím to třeba u D1D, který používá kolegyně – je rychlejší než typ, který používám já.“
Martin Adamec, fotoreportér MF DNES, nyní Canon D30D
„Pro novináře je rychlost zpracování výsledné fotografie rozhodující. Tady je digitální fotoaparát obrovskou výhodou. Trochu mi překáží, že po zhotovení určitého počtu snímků musím čekat, až se uloží do paměti. Na kinofilm šlo drtit jeden snímek za druhým, dokud nedošel film. Nyní třeba po dvanácti záběrech musím pár vteřin čekat. Faktem ale je, že i tady technologie postupuje.“
Libor Zavoral, fotoreportér ČTK, nyní Nikon G1h„Devadesát procent fotografií dělám digitálem. Po klasickém fotoaparátu sahám jen když potřebuji super kvalitní záběr. U digitálů je pro mne jednoznačnou výhodou práce se světlem, protože fotografuji i divadlo a v jiných méně obvyklých světelných podmínkách. Digitál nabídl zcela nové možnosti, kterých klasický fotoaparát nedosáhne ani při použití filtrů. Navíc jde vývoj rychle dopředu a kvalita se zvyšuje. Digitál mi navíc umožňuje zpracovat si fotografii přesně tak, jak chci, zákazník mi při tom může stát za zády a výsledek si hned odnést na CD.“
