Lokomotiva hrozivě rostoucí před očima skřípavě brzdí na nádraží v Ciotat. A zrovna před kamerou! Někteří svědkové těch prvních pohyblivých obrázků bratří Lumièrů se posledního metru na kolejích nedočkají. V hrůze prchají z promítacího sálu. Píše se rok 1895.
Kluk, který právě prožil čtyřminutový příběh vodní kapky, padající z mrakodrapu, svištící městskou kanalizací a vyvržené do moře, se vrací z kapalného skupenství zpátky do klukovského. Ještě celý vytřesený, s mžitky před očima ze Cinema dynamique uznale jásá: “Vachement bien! – To nemá chybu!” A běží vychutnat další vizuální atrakce Evropského parku obrazů – Futuroscopu. Podzim roku 1999. Už tiká odpočet třetího tisíciletí. Někdo je napřed, jiný pozadu.
 Pavilon Futuroscopu s expozicí unikátních hologramů a filmem o tom, jak hologramy vznikají. Hranol a koule. Slunce vycházející nad světem proměn… |
VÍC NEŽ DISNEYLAND…
Tvůrci Futuroscopu u města Poitiers, 350 kilometrů od Paříže (otevřen 1987), přiznávají za jeden z inspiračních zdrojů disneyovský sen o “společnosti budoucnosti”, uskutečněný roku 1982 v podobě experimentálního prototypu EPCOT, spojujícího prvky zábavy a techniky. Ale Futuroscope představuje víc než všechny dosavadní Disneylandy dohromady. Víc proto, že “postaven na stálé vůli k obnově a hledání, těší se ze šťastného manželství s obrazem, technologií zítřka”, jak říká jeho otec René Monory. Autoři Futuroscopu vsadili na svobodu volby a citové prožívání. Během 12 let zavedli obrazové technologie ve všech možných formách. Projekční plochy jsou tak velké, že je neobejmeš jedním pohledem. Posun filmových obrázků je podstatně rychlejší než reakce oka! Ve dvacítce sálů pronikneš do nejpřekvapivějších vizuálních technik, v některých případech světově unikátních. Obraz – stejně jako náš dramaticky se měnící svět a jeho stále rychlejší prožívání – se rozkládá a zase skládá do rozmanitých fantazií, je mnohovrstevný, dynamický, okrouhlý i zakřivený.
Futuroscop jako velký multimediální vír nasál z centra Francie množství odborných, vědeckých a vzdělávacích institucí. Otevřel možnosti a prostor průmyslovým firmám. Posílil ekonomickou potenci kdysi málo významného kraje La Vienne a už dávno překročil nejen jeho hranice, ale i hranice francouzské, a dokonce evropské.
ZE SNA DO SKUTEČNOSTI A ZPĚT
Pavilony, chlubící se rok od roku stoupající návštěvností (225 tisíc lidí v roce otevření, o deset let později už skoro 3 miliony lidí za rok), nesou kouzelná jména v kódovém jazyce vědy: Kinemax, Omnimax, Imax 3D, Solido, Imagic, Astratour… Jen výjimečně se do slovníku vědy vloudí pohádka: Tapis magique – Kouzelný koberec… Jeden příklad z mnoha, Kinemax. V černém členitém krystalu, jakoby vyvrženém z lůna Slunce na Zem, bezpečně vystopuješ jedinečný otisk přírody odrážející se ve třech tisícovkách zrcadlových ploch. K vytvoření originálního tvaru a fasády bylo třeba na 20 tisíc hodin studií v oblasti geometrie a informatiky. Uvnitř se skrývá sál o 450 místech s projekční plochou jako sedmipatrový dům. Technika Imax kreslí už jen využitím 70mm filmu o 15 perforačních otvorech na jedno políčko (3x větší než klasická “sedmdesátka”) obraz takové kvality a prostorovosti, že tě vtáhne přímo do děje filmu. Prožiješ příběh o historii, stavbě a tajemstvích egyptských pyramid.
Projekce filmu na tak obří plátno vyžaduje i neobvyklý projektor. Ten v Kinemaxu musí zajistit pro čtyřicetiminutový pořad posun šedesátikilogramové cívky filmu rychlostí 103 metry za minutu. Snadno spočítáš délku pásu na cívce – 4 kilometry. Ale aby bylo kouzlo úplné, musí mít pointu. Po poslední filmové sekvenci se obří plátno zdvihne jako opona. Či spíše jako deska Tutanchamónovy hrobky. Dovnitř vnikne paprsek slunce a osvobodí tě z útrob temného krystalu. Vstoupíš rovnou do jasného dne. Ze sna do skutečnosti, která ti o pár minut později a o pár metrů dál chystá další překvapení.
IMAGINÁRNÍ ROZHOVOR
V roce 1995 (100 let kinematografie) prolomili scenáristé Futuroscopu princip diváckých sálů otevřením Image studia. Vypravují diváka malým trojmístným člunkem na plavbu stoletím oživlých obrazů a iluzí. Člověk přece tak rád nahlédne do zákulisí snů! A proč ne rovnou do zákulisí celého Futuroscopu? Když virtuální obrazy a stíny tvůrců dějin “sedmého umění”, proč ne obraz tvůrce nad jiné živoucího, politika, agilního poslance kraje La Vienne, otce parku obrazů a prezidenta řídící společnosti, René Monoryho? Ve světě triků a imaginace starý trik novinářský: imaginární rozprava s autorovými myšlenkami z knihy Klíče k budoucnosti…
V čem je vlastně “zakódován” úspěch Futuroscopu?
“Trvalo deset let, než se dostal mezi patnáctku nejúspěšnějších zábavně-vzdělávacích parků světa. Myšlenka chytré zábavy se stala typickým statkem naší epochy. Pokrok podněcuje vědu a výsledky její praktické aplikace ovlivňují náš život. Chceme je pochopit, abychom si je mohli osvojit. Tím, jak Futuroscope odkrývá technologické zázraky, dovolává se toho dětinského a zároveň nejinteligentnějšího v nás. Učit se zábavou je myšlenka stará jako samo vzdělání. Jen ji znovu objevujeme. Člověk zítřka bude člověkem multimédií. Podívejte se na děti: jak si počínají s počítačovými hrami a virtuálním videem, aniž ztrácejí čas četbou návodu k použití! Je snad lepší ilustrace neobyčejné přizpůsobivosti lidského ducha všemu, co umožňuje rozvíjet jeho kapacity…?”
NERVOVÉ CENTRUM
Když v roce 1998 namířil k nebi své teleskopické antény Teleport – mistrovské dílo společnosti France-Telecom – nervové centrum Futuroscopu a multimediální maják vyzařující do všech koutů světa, kraj La Vienne obrátil další stránku svých dějin. Teleport nabídl široký rejstřík služeb, jako informační databanky, okamžité obchodování s celým světem prostřednictvím dat a obrazových informací, videokonference či Internet, klientům všeho druhu, od podnikatelů, firem a obchodníků po učitele, vědce a studenty. Podniky, výzkumné ústavy a školy soustředěné buď přímo ve Futuroscopu, nebo v jeho blízkosti, ale také hotely a byty zaměstnanců Futuroscopu a přidružených institucí jsou na toto nervové centrum bezprostředně napojeny. Žáka průmyslové školy doučuje vysokoškolák na dálku kabelovou televizí. Děti ve všech základních školách kraje mají díky aktivitám řídící společnosti Futuroscopu počítačové učebny a středoškoláci se rovnou ze svých tříd zúčastňují telekonferencí s významnými průmyslníky, vědci či intelektuály. Evropský park obrazů tak načrtává nový způsob života: čas práce se stává přizpůsobivější, získaný čas uvolňuje prostor pro možnosti dalšího vzdělávání a rozvoje osobnosti a vytváří nová pracovní místa. Díky novým obrazovým a přenosovým technologiím se to všechno děje dokonce i na dálku – mnohdy přes hranice kontinentů, což bylo dříve nemyslitelné.
KŘÍDLA ODVAHY
Tváří v tvář gigantické projekční ploše pavilonu IMAX 3D (540 metrů čtverečních) a vybaven polarizačními brýlemi prožíváš spolu s letcem Henri Guillaumetem v kabině jeho dvojplošníku nádherný, ale také tragicky dramatický průlet nad Andami. Ztroskotání na horském ledovci i strastiplnou pilotovu pouť do údolí, směrem k záchraně. Skutečná historická epizoda z dějin letecké pošty. Dokument a příběh zároveň. Dobrodružství ve třech rozměrech, v němž zakoušíš vzlet, zákruty i pád, svištění větru, tlukot křídel odvahy – první futuroscopické fikce z dílny věhlasného režiséra J. J. Anauda (Jméno růže, Medvědi).
Spěcháš od pavilonu k pavilonu. Nic nechceš propásnout: být kapkou vody řítící se z mrakodrapu v Cinema dynamique, prožít proměnu slunečního paprsku v životodárnou energii v Solidu, ponořit se na mořské dno v brýlích dirigovaných laserem, vyzkoušet, co víš o vodě v Aquascopu, spolu s horolezci filmaři (a speciální technikou Omnimax) vyšplhat na samu střechu světa.
Anebo ve skleněném prstenci Gyrotouru vystoupat aspoň do výšky 45 metrů a přehlédnout šedesát hektarů zázraků ve zmenšenině světa mediálního. A pak chvíli nerušeně snít na lavičce amfiteátru, na břehu Jezera zvuků, které však v podzimním dni hluboce mlčí. A náhle, zahlcen přemírou informací, si říkáš: aspoň něco, co z technických důvodů právě není v provozu! I křídla odvahy tu na okamžik zplihnou…
OTEVŘENÁ BRÁNA
Slunce vstává nad kosým horizontem. Hranol a koule. Pavilon Futuroscopu – historicky první ze staveb parku – propůjčuje místu zasvěcenému budoucnosti odhodlaně optimistický tón, který se dneska tak málo nosí. Architektura v dokonalém spojení s přírodou. Radost a humor jsou stejně součástí spirálovité kapky, věnčené křidélky přenosových vln Pavilonu komunikace, jako kovového irokézského účesu (skoro bys řekl skinhead), kontrastujícího s názvem Solido. Tvá fantazie se probouzí, když Kinemax mění barvy na slunci, když dvojitý plášť Omnimaxu nechá poletovat nejistotu nad skutečnou formou stavby. Dvě základní témata se opakují téměř tvrdošíjně: všudypřítomná voda jako symbol proudící komunikace dávající život, a sklo jako symbol průhledné společnosti, v níž obíhají informace. “Pochopení” a “představivost” jsou možná kódová slova třetího tisíciletí. Je-li jinak všechno nejisté, brána možností snad ještě nikdy nebyla tak dokořán. Futuroscope je poslem těchto možností.
Na dlaždicích jedné z mnoha kavárniček evropského parku obrazů se v posledním podzimním slunci vyhřívají dvě černá koťátka. Kolem nich fičí informační revoluce, ale koťata si hrají. O kočkách se říká, že když dospějí, jsou moudré. A co teprv ty, které dospívají ve Futuroscopu…!
Futuroscope je dnes předním soukromým zaměstnavatelem kraje La Vienne s 1300 stálými zaměstnanci. Jen Teleport v těsné blízkosti parku spolu se stálými podniky a institucemi představuje dalších 3500 pracovních míst. Postupný úspěch parku a jeho široká evropská i světová popularita umožnily vytvoření 15 000 přímých i nepřímých pracovních příležitostí v celém kraji. Z rozvoje Futuroscopu profituje samozřejmě především oblast hoteliérství a ostatních ubytovacích a restauračních služeb. Mezi léty 1987-97 se kupříkladu počet ubytovacích kapacit v kraji zvýšil z 2500 na 5300 a počet noclehů ze 350 tisíc na 2,3 milionu ročně. Zahajovací rok 1987 skončil obratem ve výši 7,5 milionu franků, v roce 1995 však už obrat představoval 500 milionů franků před zdaněním a v roce 1997 se dostal na 670 milionů franků. Těchto výsledků přitom Futuroscope dosáhl bez jakýchkoli subvencí. Každoroční částka nových investic do dalšího rozvoje parku se pohybuje kolem 150 milionů franků a schvaluje ji Generální rada kraje. Futuroscope je umístěn u města Poitiers, zhruba 350 km od Paříže po dálnici A 10 směrem na Bordeaux. Vstupenka umožňuje strávit v parku celý den (9-18 hod.) a navštívit tolik pavilonů, kolik jich lze stihnout. Chce-li však člověk vidět co nejvíc, doporučuje se dvoudenní pobyt (možnost ubytování v hotelových kapacitách parku či v blízkém okolí, v soukromí či v několika desítkách autokempů). Park je otevřen po celý rok. Jednodenní vstupné se pohybuje (v závislosti na třípásmové sezoně) od 140 do 185 franků pro dospělého a od 110 do 150 franků pro dítě (5-12 let). Se vstupenkou návštěvník dostane podrobný plán parku s rozvrhem projekcí v pavilonech. Informace a rezervace lze získat na internetové adrese: http://www.futuroscope.com.
