NAPSAL: LIBOR MICHALEC
Gaia má být základem pro nový a sjednocující pohled na Zemi a na biologické vědy. Můžete ji ale přijmout i jako půvabnou a poetickou teorii, která nap říklad tvrdí, že horniny, atmosféra a oceány jsou přirozenou součástí Gaii, stejně jako je ulita přirozenou součástí hlemýždě. Podobně jako víme, že strom je určitě živý, i když ho z 99 % tvoří mrtvá hmota. · · · Tavistock leží na hranici dartmurské- ho národního parku v jihozápadní Anglii, kde podle průvodce Lets´go „bájná a divoká krajina devonská přechází v ten nejsurov ěšjší anglický jihozápad. Krajina s nízkou travou, trsovitou klečí a spoustou havranů inspirovala Arthura Conana Doyla k patrně nejznámější „holmesovské „ detektivce – o psu Baskervillském. Hrabství Baskervill sice na mapě chrá- něné přírodní rezervace není, ale podle popisu – viktoriánského kamenného panství, ohrazeného živým plotem, to mohlo být prakticky kdekoli, protože i sebemenšní vesnice tu má přenejmen ším kostel, připomínající český hrad Kost. Blata bez příslovečné mlhy, válející se těsně nad zemí jen na pohlednic ích, zdaleka nevypadají tak zlověstně. Pasou se tu zakrslí statní koníci, připomínající huculy, i zvláštní druh černonoh ých ovcí. Na kraji blat je dokonce fotbalové a golfové hřiště a hlavně je celé „území nikoho protkáno pravidelnou sítí asfaltek. Právě takovou krajinu si vybral k žití profesor James Lovelock, autor vzývané i proklínané teorie Gaia. Jejímu výběru věnoval profesor velkou pozornost a vlastně několik let svého života. James Lovelock (1919) studoval na univerzitě v Londýně a Manchestru a získal doktor át medicíny. Vyučoval na různých univerzitách v USA a zúčastnil se vý- zkumu NASA. Pracuje jako nezávislý vědec v laboratoři přestavěné ze stodoly v Coombe Millu v anglickém Cornwallu. Je prezidentem Společnosti pro moř- skou biologii, členem Královské společnosti v Londýně. Je autorem knihy Gaia: Nový pohled na pozemský život. O to pozoruhodnější je fakt, že vědec světového jména bydlí na samotě Coombe Mill kdesi v blízkosti vesničky St. Heath, která leží osm mil od městeč- ka Launceston na hranici Devonu a Cornwalu anglického jihozápadu. Z Laucestonu do St. Heath nejezdí městská doprava ani žádné autobusy, je to kus izolovaného světa, odříznutého dokonale od velkoměstského ruchu. Svou knihu o novém pohledu na svět tu napsal v místnosti přistavěné k bývalému vodnímu mlýnu. Coombe Mill je malý domek s mohutnými vepřovicovými zdmi z hlín a slámy a s břidlicovou střechou. Nejbližší soused na míli daleko. „Jako typický Angličan jsem neočekával, že by se ,oni´, establishment, mohli změnit. A tak se má rodina rozhodla, „ píše, „že uděláme co je v našich silách, aspoň na našich pozemc ích v Coombe Millu – proměníme je v útočiště rostlin a živočichů ničených agrobyznysem. Přiznává, že žijí jako samotáři a se sousedy se příliš nestý- kají. Přesto byli vřele přijati a zahrnuti projevy spontánní laskavosti. Krajina má z hlediska teorie Gaia velký význam. Gaia předpokládá, že planeta je gigantický živý organismus, u kterého například lesy a tráva plní – laicky řečeno – funkci srsti a vlasů u savců. TEORIE GAIA Nejjednodušší způsob zkoumání Gaii je procházka přírodou. Jak jinak se můžete tak snadno stát její sou- částí? Jak jinak ji můžete vnímat všemi smysly ? Vědí to ale i potápěči, letci, horolezci, zemědělci, zkrátka všichni příslušníci povolání, jejichž sama podstata volá po spolupráci s přírodou. Teorie Gaia nutí k celoplane tární- mu pohledu a zrodila se vlastně z perspektivy pohledu na Zemi z hlubin vesmíru. Jde o zdraví planety, ne jen o některé vybrané druhy organismů. Jako vědecký fakt to poprv é veřejně řekl skotský vědec James Huztton v roce 1785 na shromáždě- ní Královské společnosti v Edinburghu. Řekl, že Země je superorganismus a správným způsobem její- ho studia by měla být fyziologie. Srovnával cyklus živin v půdě a pohyb vody z oceánu na pevninu s oběhem krevním. Odtud je k sou- časné teorii Gaia jen krůček. Podle Jamese Lovelocka tento pohled lze nazvat geofyziologií. Její základem je jedno na první pohled fantastické a bulvárně zneužitelné tvrzení – ZEMĚ JE ŽIVÁ! Potom tedy evoluce života a evoluce hornin nemusí být nahlíženy jako oddělené vědy a historie celé planety může být popsána jedinou evolu ční vědou. Jako Gaiina součást jsme jenom jedním z druhů, nejsme ani vlastníky ani správci planety. Naše budoucnost závisí mnohem víc na správných vztazích s Gaiou než na nekonečném dramatu lidských zá- jmů. Možná se Gaia jako největší známý projev života liší od ostatních organismů asi tak jako se vy nebo já lišíme od populace buněk, z nichž jsme složeni. NOVÝ POHLED NA ZEMI Pohled na Zemi vyvolaný teorií Gaia se dá shrnout takto: 1. Život je jev planetárních rozmě- rů. Na této škále je prakticky nesmrteln ý a nemusí se tedy rozmnožovat. 2. Planeta nemůže být obydlena organismy pouze částečně – bylo by to stejně nesmyslné jako životaschopnost půlky zvířete. Pro regulaci prostředí je nutná přítomnost dostate čného počtu živých organismů. Při nedosta tečném obydlení se planeta brzy stane neobyvatelnou pů- sobením sil řídících fyzikální a chemickou evoluci. 3. Darwinovo tvrzení, že „organismy lépe adaptované zanechají potomstvo s vyšší pravděpodobností je neúpln é. Je nutné dodat, že růst organismu se projeví na jeho fyzikálním a chemick ém okolí – evoluce druhu a evoluce hornin jsou těsně spřaženy do nedělitelného procesu. 4. Tím, že chápeme druh a jeho fyzik ální prostředí jako jediný systém, můžeme poprvé vytvořit ekologické modely, které jsou matematicky stabiln í, a přesto zahrnují velký počet soutěžících druhů. V těchto modelech vede zvýšená druhová diverzita k dokonalejší regulaci. GEOFYZIOLOGIE „Geofyziologie se nachází v podobném stadiu sbírání informací, v jakém byla biologie v době, kdy se viktoriánští přírodov ědci vypravovali do džunglí za sbě- rem druhů, tvrdí James Loveloc. „Je možné, že živé organismy předávají své buněčné programy z jedné generace na druhou. Můžeme se domnívat, že sdí- líme s pradávnými bakteriemi stejnou výbavu biochemických reakcí a že tedy takto odhadnutá přirozená existenční omezení oněch bakterií mohou vypoví- dat o vlastnostech rané Země. V této poloze se na Jamese Lovelocka odvolává Čechoameričan Stanislav Grof, průkopník holotropní- ho dýchání, který se také snaží o vymezen í nového obrazu skutečností a lidské podstaty, jež v jeho případě zahrnuje mystické dimenze existence: „Teorie systémů umožnila zformulovat novou definici mysli a myšlenkových funkcí Každý soubor částí a složek, který vykazuje dostatečnou složitost příčinných okruhů a vhodné energetické vztahy, bude vykazovat i mentální charakteristiky – reagovat na změny, zpracovávat informaci a mít tendenci k seberegulaci. V tom smyslu je možné hovořit o mentálních charakteristik ách buněk, tkání a orgánů těla, národnostních skupin, ekosystému, nebo celé planety, jak to činí Lovelock ve své teorii Gaia. V souladu s teorií Gaia dokonce tvrdí, že lze překročit hranice specificky lidských zážitků a naladit se na něco, co se zdá být vědomím zví- řat, rostlin nebo neživých předmětů. GAIA NA MISCE VAH Do třetice se o Lovelockově teorii Gaia zmiňuje a zakomponovává ji do svých úvah o současném světě americký víceprezident a v současné době patrně druhý nejmocnější muž světa Al Gore: „Podle Jamese Lovelocka, původce hypotézy o Gaie jako organismu se celý složitý systém Země chová jako živý tvor, jenž reguluje vlastní funkce a po milióny let udržuje klíčové komponenty opěrných systémů planety v dokonalé rovnováze – až do svého bezprecedentn ího napadení moderní civilizac í. Dnes vidíme, že vzduch, moře a půda nejsou pouze prostředím pro život, jsou součástí života samotného. Vzduch je pro život tím, čím jsou pro koč- ku chlupy nebo pro ptáka hnízdo. Ně- čím, co sice není živé, ale bylo to vytvořeno živými bytostmi k ochraně před nepřátelským světem. Pro život na zemi je vzduch ochranou před chladnou hlubinou a strašlivým zářením vesmíru. Teorie Gaia dále láká, dráždí i provokuje. Ve svých úvahách o globální civilizaci ji často skloňuje také prezident Václav Havel, stejně jako „záhadologov é z výzkumného projektu Záře. Podle nich je, Gaia, jak už jsme v Koktejlu informovali, jedna z mož- ných variant vysvětlení pro vznik záhadných kruhů v obilí.
