TEXT A FOTO: KATEŘINA a MILOŠ MOTANI
Záplava barev a neustávající příval horké vody z útrob Země. Toto místo jsme znali jen z vyprávění a dlouhá léta ho toužili najít. Kde se jen nachází?
Na svých cestách po divokém americkém západě jsme několikrát slyšeli o tajuplných oblastech, kam podle vyprávění zabloudí jen málokdo a krásy přírody tak odpočívají ničím nerušeny. Některá z těchto míst se nám podařilo najít celkem brzo, jiná až za pár let, několik dalších na naše objevení stále ještě čeká. Jedním takovým málo známým a námi dlouho hledaným místem byla i podivná termální oblast, ukrývající se bůhví kde.
Je tomu už hodně let, co se nám náhodou dostala do ruky fotografie, zobrazující zvláštně tvarovaný a velmi barevný gejzír. A pak zase za dalších pár let koukáme nechápavě na jednu vystavenou fotografii. Nechce se nám vůbec věřit, že se jedná o zachycení pozemské skutečnosti. První fotografie nám prozradila jméno gejzíru, ta druhá přibližně oblast, kde se nachází. Ale hledejte v ní, když je tato končina ohromně rozlehlá, nikde se o ní moc nepíše a už vůbec ne o termální oblasti s gejzírem jak z jiné planety.
Naše touha najít neznámý gejzír je ale tak silná, že nakonec balíme batohy, letíme přes oceán a ženeme se po silnici stovky mil. Listujeme v každé mapě a podrobném atlase, které se nám dostanou do ruky. A při tom našem hledání doufáme, že se nemýlíme a míříme správným směrem. Drkotáme se několik stovek kilometrů po nezpevněných cestách. Po nějaké době krajina pustne, šediví, až nakonec zčerná – právě vjíždíme do pouštní oblasti Black Rock Desert. Mezi tmavými skalisky se rozkládají rozlehlé bělostné solné pánve. Projíždíme kolem Pyramid Lake s vápencovými tufy. Nepřístupné indiánské území vystřídá několik opuštěných farem. Při našem hledání tajemného gejzíru je nám uprostřed rozlehlé pouštní pustiny jediným záchytným bodem velice prazvláštní strom, který nikde jinde neroste – jediný strom na světě jménem „botovník“.
Nechápeme, že uprostřed takovéto pustiny se může nacházet skvost nad všechny skvosty – klenot pouště, jak mu říkají ti, co ho kdy spatřili. Podle mapy se v širokém okolí nachází nesčetné množství pramenů a horkých vřídel – známka rozsáhlé termální aktivity. Zakresleno je i několik gejzírů. Míříme ovšem k tomu správnému?
Po dlouhé cestě jsme konečně u cíle. Už ze silnice je vidět stoupající sloupec bílé páry. Bereme do ruky dalekohled a koukáme do vysoké suché trávy. „Je to on! … Je to určitě on!“ Naše radost nezná mezí. Gejzír stojí na rozlehlé rovné travnaté pláni a kouří se z něho ostošest. Jenom, kdyby nebylo ono pověstné „ale“. Zjišťujeme, že hledaný gejzír se nachází na soukromém pozemku – na farmě obehnané vysokým drátěným plotem s nápisem „keep out“. Naše počáteční radost ochabuje a my bezradně stojíme na kraji silnice u oploceného pozemku – v dálce na obzoru je náš vysněný cíl. Za sebou máme navíc tolik let hledání, tolik námahy a takovou dalekou cestu… Aspoň chvíli chceme být na tom nesmírně krásném místě, kam se nesmí.
Auto necháváme na kraji silnice a s tlukoucím srdcem míříme směrem ke gejzíru. Přibližně po kilometru cesty jsme na místě. Ještě stále nevěříme svým očím – Fly Geyser se totiž nepodobá ničemu pozemskému. Na nízkém pahorku trůní tři na sobě nalepené vápencové kužely vysoké okolo dvou metrů. Tvoří tvarově s ničím nesrovnatelný monolit. Za hlasitého klokotání prýští z několika otvorů horká voda nepřetržitým proudem do výšky až jednoho a půl metru. Vápencový útvar je tak krásně barevný, že se až tají dech. Sytě červená, rezavá, žlutá a hnědá barva se střídá s mechově zelenou. Pestré zbarvení je způsobeno výskytem různých teplomilných řas a bakterií. Stoupající chuchvalce šedobílé páry dodávají čarokrásnému místu mystickou náladu.
Patu gejzíru zdobí několik terasovitě uspořádaných jezírek naplněných teplou vodou. Odtékající voda se shromažďuje v přilehlé vodní nádrži, přebývající odtéká několika stružkami pryč. Ze severu a ze západu obklopuje obzor modravé pohoří. Směrem na opačnou stranu se rozkládá rozlehlá plošina porostlá suchou trávou.
Vytane nám na mysli, jak mohl tady, uprostřed ničeho, vzniknout takový gejzír? V roce 1916 byl při hledání vody proveden na území stejnojmenného ranče (Fly Ranch) studniční vrt. Pod silným tlakem vytékající voda, obohacená rozpuštěnými uhličitany, proměnila časem část země v pouštní mokřinu. Na místě vrtu vyrostl ohromný travertinový kužel (The Tower) dosahující výšky okolo pěti metrů. V současné době je tento první gejzír téměř nečinný, nebo z něj vytéká jen zanedbatelné množství vody. Pravděpodobně se vznikem druhého Fly gejzíru došlo ke změně podzemního tlaku vody. Dost možná, že se jednoho dne činnost nyní šedivého mrtvého gejzíru opět v plné síle obnoví.
A jak vznikl Fly Geyser? V roce 1964 vyvrtala geotermální společnost v blízkosti gejzíru The Tower nový kontrolní vrt – za účelem využití geotermální energie. Jelikož teplota vody však pro tepelné využití nedostačovala, od dalších průzkumů se už upustilo. Vrt technici nedostatečně ucpali, a tak od té doby na uměle navrtaném místě nepřetržitě vytéká vřelá voda. Zbytek už dotvořila sama příroda. Okolo silně mineralizovaného vývěru vyrostly časem tři slepené kužely, jinak zvané Three Buddhas (Tři Buddhové). Stále rostoucí podivně tvarovaný a velmi pestrý Fly gejzír začal od roku 1997 na sebe přitahovat pozornost.
Obdivujeme úžasný Fly gejzír, chodíme stále dokola, fotíme ho ze všech stran a čekáme na co nejlepší světelné podmínky. Chceme u něho zůstat do úplné tmy. Naše fotografování však nemá dlouhého trvání. V zápalu práce si vůbec nevšímáme, že nejsme sami. Najednou stojí před námi blikající policejní auto a dva podmračení policajti. Nepomáhá nic, ani vysvětlování, že se za tímto gejzírem ženeme přes půl zeměkoule. Musíme místo opustit. Ale nakonec můžeme být rádi, že jsme neskončili pod zámkem za vniknutí na soukromý pozemek, nebo se po nás, jak tomu bývá v Americe zvykem, nestřílelo.
Později se naštěstí dozvídáme, že ke vstupu na soukromý pozemek je možné opatřit si od majitele povolení. A už nyní se těšíme, až se do těchto odlehlých pustých končin Černé pouště opět vrátíme. Tentokrát se postaráme o to, abychom u barevného gejzíru mohli být až do černočerné tmy.
Dočítáme se také, že se již dlouho uvažuje o odkoupení tohoto soukromého pozemku a jeho přiřazení k divočině Black Rock Desert. Oblast Fly Ranch se dvěma gejzíry a dalšími četnými teplými prameny by se tím pádem zpřístupnila široké veřejnosti. V současné době jsou však jednání na mrtvém bodě – chybí dostatečné množství financí. Zatím zůstane tajemný barevný gejzír tak, jak je – opuštěný, za plotem, na kraji černočerné pouště.
