Greenpeace, teroristé nebo spasitelé?

Členové komanda se vylodili na jachtu, přidrželi McTaggartovi ruce, mlátili ho obušky a odtáhli ho do člunu. Zmlátili ho až ke ztrátě vědomí. Obušky dostal do hlavy, do ledvin, do páteře. Jedna z ran mu značně poškodila pravé oko. Za žádnou cenu se jachta Greenpeace nesměla dostat k atolu Mururoa, kde Francouzi plánovali další z řady „pokusných“ jaderných výbuchů. Během útoku Francouzi hodili filmovou kameru přes palubu a zabavili fotoaparát, takže se domnívali, že pravdu nikdo nikdy nezjistí. Neměli ani tušení, že existuje ještě jeden fotoaparát a film s usvědčujícími snímky. Jedné z žen v posádce Greenpeace se tento film podařilo propašovat mezi strážci ve své vagíně.Nakonec se články a snímky o přepadení Greenpeace a plavbách na Mururoa objevily nejméně ve dvaceti zemích světa. Celá otázka francouzských atmosférických pokusných výbuchů hluboce ovlivnila politické dění v jižním Tichomoří. Skupina odhodlaných jednotlivců poprvé v historii přinutila světovou velmoc změnit plány a zvolit podzemní pokusné výbuchy místo atmosférických. Tak v roce 1975 vše začalo.MURUROA PODRUHÉ. Ještě dramatičtější příběh zažil atol Mururoa o deset let později. Výbuch zastihl vlajkovou loď Greenpeace RAINBOW WARRIOR (Bojovník Duhy) v přístavu Auckland na Novém Zélandě. Ohromnou otevřenou dírou v boku lodi se hlučně řinula voda rychlostí šesti tun za vteřinu. 418tunový RAINBOW WARRIOR sebou mohutně škubnul nahoru a do strany. „Stál jsem na konci schodů vedoucích dolů k spodním kabinám, které se rychle naplňovaly vodou, a uviděl jsem Gotjeho, jak zoufale hledá svou přítelkyni,“ vzpomíná Hans Guyt.„Váhal jsem, jestli mám jít také dolů, protože tam byla i moje kabina. Najednou vybuchla druhá bomba, přímo pod našima nohama.“ Hans Guyt a Martin Gotje se naštěstí ještě dostali z lodi na molo. Fernando Pereira však byl během druhého výbuchu ve své kabině a neměl šanci. Rychlá záplava ho chytla v pasti… Novozélandská policie zahájila vyšet- řování tohoto prvního zaznamenaného teroristického útoku na Novém Zélandě. Brzy vyšly najevo fantastické okolnosti. Francouzské týdeníky VSB a l“Évenement uveřejnily články, ve kterých byli poprvé veřejně agenti francouzské tajné policie DGSE obviněni ze spáchání sabotáže na RAINBOW WARRIOR. V ten samý den nařídil francouzský prezident Francois Mitterrand oficiální vyšetřování celé aféry na vysoké politické úrovni. 17. září prohlásily francouzské noviny Le Monde, že již nemohou být pochybnosti o tom, že ministr obrany Charles Hernu a admirál Lacoste věděli o operaci agentů DGSE. Dokonce, že tato akce byla vykonána doslova pod jejich nařízením. Ministr obrany musel Lacosta propustit z funkce a poté sám podal demisi. Prezident Mitterrand byl okolnostmi donucen ji přijmout. Na čas vše vyznívalo tak, že možná i Mitterrand bude muset odstoupit. O rok později Mezinárodní atribuční tribunál nařídil Francii, aby zaplatila organizaci Greenpeace odškodné ve výší 8,16 miliónu USD. Bylo to vůbec poprvé, co svrchovaná vláda souhlasila se závaznou arbitráží mezi ní a soukromou nevládní organizací ve sporu, který se týkal činnosti vojenských sil.PRŮLOM. Uvědomění, že ovlivňovali světové dění natolik, aby se proti nim postavila světová velmoc prostřednictvím nejenom špionáže, ale i státního terorismu v pravém slova smyslu, ponechalo hlubokou stopu na členech Greenpeace, na jejich příznivcích po celém světě i na organizaci samotné. Zatímco v roce 1975 mělo Greenpeace necelých deset tisíc přispěvatelů, o patnáct let později to bylo téměř pět miliónů. Greenpeace se stalo jednou z nejlépe organizovaných, nejrazantn ějších a nejpůsobivějších ochranářských organizací na světě. Výčet jeho aktivit zasahuje téměř vše. Například v březnu 1989 vydává dvojdesku pod názvem GREENPEACE: BREAKTHROUGH (Průlom). Hrají na ní mimo jiné: Peter Gabriel, The Pretenders, Sade, Dire Straits, Eurythmics, Bryan Ferry, Simple Minds, Talking Heads, The Greatful Dead, Sting, Terence Trent D Arby a Bryan Adams. LONDÝN Jednou z evropských centrál Greenpeace, odkud startují světové expedice, je pobočka v Londýně. Je to reprezentativní budova v centru Londýna. Přesněji řečeno na pomyslné hranici mezi turistickým středem a City (podobně jako pražská pobočka v Mikovcově ulici, přímo nad parlamentem). Londýnská budova je z bílých neomítnutých tvárnic, které jednak navazují na tradici starého Londýna a jednak budí dojem přirozenosti a návratu k přírodě. Zaměstnanci Greenpeace jsou bezprostřední a veselí, žádn í teroristé. Zatímco z obrovského archívu vybíráme fotografie k této reportáži, na druhém konci místnosti exploduje výbuch veselí. Televize BBC připomíná ve zprávách poslední akci Greenpeace namířenou proti nukleárním výbuchům. Proběhla sice už v listopadu, ale stále se o ní diskutuje. „Stále se k tomu vracejí,“ říká tisková mluvčí Greenpeace communications Blair Paleseová. Teď je na obrazovce jeden z jejich kamarádů, hlasitě ho aspoň na dálku povzbuzují. „Ten jim to nandal,“ radují se. Prestiž a postavení Greenpeace v západní Evropě a v Čechách jsou nesrovnatelné. Zatímco u nás se přeme o to, jestli patří na seznam extremistických skupin, ve Velké Británii je ředitelem Greenpeace bývalý ministr zdravotnictví Peter Melchett.ÚSTŘEDÍ GREENGEACE. Dnes jsou v Greenpeace profesionálové shromažďující nejnovější poznatky na nejlepší světové úrovni. Špičkoví fotografové, publicisté, vědci i politici se spojili s bývalými dobrodruhy v jednu velmi silnou organizaci. Ačkoli se Greenpeace neangažuje v žádné politické straně a samo se neztotožňuje s žádnými politickými směry, jeho činnost, jakožto nátlakové skupiny usilující mimo jiné o vytvoření národních a mezinárodních zákonů vedoucích k účinné ochraně životního prostředí, se nutně politiky dotýká do značné míry. Ústředí Greenpeace má základnu v Amsterodamu a zaměstnance v Dánsku, Španělsku, Itálii, Spojených státech, Spolkové republice německo a jinde. Ústředí není ideologické centrum Greenpeace, ale pouze „pod jednou střechou“ sjednocuje a řídí rozmanitou činnost různých kampaní vedených mimo jiné na politické úrovni. Organizace Greenpeace se nyní účastní na více než 25 mezinárodních konvencích a jiných světových fórech zabývajících se regionálními nebo globálními problémy spojenými s ohrožením životního prostředí. Organizace má postavení „pozorovatele“ u většiny těchto konvencí, což jí umožňuje zúčastnit se otevřených jednání, rozdávat informační dokumenty účastníkům a oslovit jejich shromáždění při relevantních příležitostech. Greenpeace se například jako pozorovatel zúčastňuje schůzí Mezin árodní velrybářské komise (IWC) a Londýnské konvence o ukládání odpadů (LDC). Dlouhodobý politický nátlak na členy těchto politických shromáždění vedl k dosažení značných úspěchů. Na konci roku 1990 se například smluvní strany LDC rozhodly zastavit do roku 1995 ukládání chemických průmyslových odpadů do moří a oceánů světa. Jedním z největších úspěchů roku 1991 bylo podepsání Africké konvence o obchodu s odpady (takzvané Konvence Bamako), která zakazuje vývoz toxických odpadů do členských afrických států.GREENPEACE V ČECHÁCH. Greenpeace je zároveň patrně nejúspěšnější reklamní agenturou na světě. Ačkoli například v České republice je veškeré Greenpeace tvořeno čtyřmi trvale zaměstnanými lidmi, kteří mají víc než skrovné finanční prostředky získané dílem od tuzemských stoupenců a dílem od amsterodamské centrály, podle výsledků statistických průzkumů je třetí nejznámější dobročinnou organizací v Čechách. Zdánlivě ztřeštěné akce horolezců na betonových věžích jaderných elektráren náhle uvidíme v novém světle. Plánují je zkušení odborníci, vycházející z nejnovějších poznatků masové psychologie a jejich akce jsou naplánovány tak, aby nemohly ujít pozornosti masmédií. Prohlášení, že ekologické organizace neohrožují demokracii a nepatří tedy na seznam extremistických skupin, podepsaly téměř dvě stovky významných osobností kulturního a společenského života. Nutno podotknout, že v tomto případě šlo o ochranu svobody a demokracie vůbec. Z dalších českých politických osobností, které vyjádřily podporu Greenpeace, můžeme jmenovat: Martin Bursík, Petra Buzková, Radim Špaček, Čestmír Hofhanzl, bývalý předseda vlády Petr Pithart. „Od samého založení fandím Greepeace v oblastech stop jaderným pokusům, a tak dále. Ne vždy souhlasím s jejich akcemi, ale většinou ano a často se jich účastním,“ řekl nám na téma Greenpeace politik Pavel Seifer.„Neustále se objevují snahy obvinit organizace Greenpeace, že jsou sociální plánovači, kteří vymýšlejí, jak má v budoucnu vypadat lidská společnost. Prý pouze tvrdí, že nejsou politickou organizací, ale ve skutečnosti jim jde o destrukci demokratických hodnot,“ říká herec pražské Ypsilonky Petr Vacek, člen rady Greenpeace v České republice. „Objevuj í se snahy zdiskreditovat Greenpeace, proto že je nepříjemné a komplikuje život a snadné výdělky. Navíc neustále převažuje míra informací z druhé strany. V poslední době si myslím, že cokoliv, týkající se ekologie, vegetariánství, feminismu, je tady přijímáno s velkou nedůvěrou. Nikdo si nechce připustit, že žije nezdravě. Lidi u nás to všechno berou jako velké myšlenky a nikdo k nim nemá důvěru. V zahraničí je situace jiná. Na kampaních Greenpeace se angažují nejslavnější lidé z uměleckých vrstev formátu například Stinga.“MURUROA POTŘETÍ. Od druhé památné plavby k atolům, na kterých francouzský stát provádí jaderné pokusy, uplynulo dalších deset let. Zdá se, že historie se bude opakovat do třetice. Mezinárodní kampaň, která propukla v dosud nevídané intenzitě, dokumentuje vliv, který za uplynulé desetiletí Greenpeace ve světě získalo. Stále jasněji se ukazuje, že dnešním nadnárodním konsorciím může čelit opět pouze nadnárodní organizace. Ačkoli se hnutí změnilo z nekompromisního celosvětového ekopolicisty na umírněného vyjednavače, dokazuje, že v případě nutnosti stále umí sáhnout k razantnějším akcím. Ohlašovaný návrat McTaggarta zpět do akce to jen potvrzuje.