Zářivá běloba pevninského ledovce, zeleň hor a fjordy s křišťálově čistou vodou. Malá údolí s pasoucími se stády ovcí a osadami, kde dodnes stojí zbytky obydlí z dávných dob Vikingů. To je “zelená země” – Grónsko.
Svou rozlohou 2 130 750 km² je největším ostrovem na světě. Jižní cíp s Narsarsuaqem a Narsaqem leží na stejné rovnoběžce jako norské Oslo.
Většina návštěvníků míří na jeho jižní část, jmenovitě do Narsarsuaqu, což v překladu znamená “velká planina”. Američané tu za druhé světové války vybudovali leteckou základnu, později přeměněnou na mezinárodní letiště. Odsud je už blízko k pevninskému ledovci. Ten pokrývá 1 833 900 km² pevniny a je v průměru 2300 m silný.
Původní obyvatelé pevniny jsou Eskymáci, kteří do Grónska přišli v době 4000 let př. n. l. Okolo 10. stol. n. l. si jižní Grónsko oblíbili i Vikingové. Dali mu název Greenland. Zelená země. Název, který použil poprvé Erik Rudý, měl podle pověstí přilákat nové osadníky na břehy nehostinného ostrova. Grónsko také posloužilo jako odrazový můstek jinému Vikingovi – Leifu zvanému Šťastný – k dobytí severoamerického kontinentu. Pět století před Kolumbem…
Všechna města “zelené země” nejsou podle našich měřítek ničím jiným, než vesnicemi. Vždyť parlament v nejsevernějším hlavním městě světa Nuuku zastupuje pouze 55 000 obyvatel ostrova. Grónsko je také zemí kontrastů. Tradiční způsob lovu ryb a tuleňů na kajacích doplňují lodě s dlouhými vlečnými sítěmi. Vedle zaparkovaných moderních aut typu “off road” stojí opřené postroje psích spřežení. A na slunci se pak vedle saní vyhřívá jejich motor – psi huski…
