Neuvěřitelné panorama! Mořské přístavy, přehrady, divoké řeky, ústí řek a pobřeží se nacházejí u vašich nohou, překvapivě skutečné a nádherné. Dosud nikdy neměli lidé možnost vidět tyto krajiny bez toho, že by na obzoru byl komín, sloup elektrického vedení nebo mrak na obloze.
Pohádkový svět pro dospělé, i to jsou laboratoře SOGREAH ve francouzském městě Grenoblu. Na ploše o rozloze asi dvou fotbalových stadionů se vědci snaží pomocí dokonalých maket v určitém měřítku odhalit a následně odstranit potenciální problémy lidských projektů, vznikající např. působením přílivu a odlivu, sněhových bouří nebo průmyslového znečištění. Přenášejí problémy do podmínek, v nichž se k nim lze lépe přiblížit. Do nejmenších detailů propracované projekty připomínají svou dokonalostí prostředí virtuální reality. Francouzští technici tak denně podnikají jednu z Gulliverových cest.
Není žádným tajemstvím, že věda je často spojována se spoustou teorií. Ne vždy však teoretický nebo analytický přístup prokáže v praxi svou funkčnost. Proto tým odborníků složený z modelářů, elektrikářů, techniků a vědců navrhuje a konstruuje modely v potřebném měřítku. Tato metoda je v současnosti nejúčinnějším řešením v boji proti bouřím, záplavám, lavinám, průmyslovému znečištění a podobným jevům. Pomocí konstrukce detailů lze zjistit neocenitelné údaje a provádět analýzy založené na zviditelnění a pozorování. V podstatě jde o zachycení extrémní složitosti procesů nebo jevů, což je obtížné i přes existenci neuvěřitelně výkonné počítačové technologie. Díky modelovým situacím je možné jevy nejen pozorovat, ale také vysvětlovat a následně řešit problémy, které způsobují.
 Model zátoky v ústí řeky Somme. Obrys mořského dna po 14 mě- sících. Gilles Pinel, druhý inženýr, kontroluje otevírací a uzavírací mechanismus bazénů navržených k zadržování vody. |
Do práce se zapojují i architekti zhotovující co nejvynalézavější konstrukce. Nejdůležitějším kritériem je ovšem při konstrukci čehokoli bezpečnost. Ta hrála hlavní roli například u projektu Stade de France, nového fotbalového stadionu, který se proslavil v průběhu Mistrovství světa ve fotbale v roce 1998. Záměr projektantů vyzkoušet na stadionu pro 80 000 diváků naprosto všechno je tedy snadno pochopitelný. V rámci studia tohoto projektu byl zhotoven model v měřítku 1:200, který absolvoval řadu zkoušek v aerodynamickém tunelu v laboratoři Technického a vědeckého ústavu stavebního průmyslu (CSTB) v Nantes. Inženýři tak mimo jiné prověřili, jak bude konstrukce stadionu odolávat bouřím a silnému větru, a zjistili úroveň pohodlí diváků.
Průkopníkem v této oblasti techniky je Jacques Gandemer, který postavil největší větrný tunel v Evropě. Inženýři tak mají možnost simulovat písečné nebo sněhové bouře v rámci požadavků různých projektů, o jejichž studium jsou požádáni. Používají se obří ventilátory schopné vytvořit vítr o rychlosti 300 km za hodinu, a uprostřed léta je možné dosáhnout teplot 30 °C pod nulou.
Tato neobyčejně složitá zařízení umožnila například zjistit, jak bude raketa Ariane odolávat prudkým bouřím na zemi a jak bude Normandský most – největší závěsný most na světě – odolávat směšně malým pramínkům dešťové vody stékajícím po krytech nosných lan. Voda totiž vytváří vibrace, které by mohly ohrozit stabilitu mostu.
Zdejší inženýři mají také hluboké znalosti v oblasti atmosférického proudění, a jsou tudíž odborníky i na aerologii. Výzkumníkům se například podařilo “zavést vítr do vody”, neboť vzduch i voda se řídí stejnými mechanismy proudění. V laboratoři zařízené na simulaci atmosférického proudění vytvořili zmenšeninu vodního kanálu, do kterého je možné ponořit modely. Co to přináší běžné praxi? Na tomto principu bylo založeno například studium ostrovů Tahiti a Moorea. Zhotovený model v měřítku 1:20 000 umožnil zviditelnit proudění větrů a průběh turbulencí, což jsou zdroje četných potíží pilotů, kteří se přibližují k letištím na ostrovech. Záznam atmosférických jevů na ostrovech byl umožněn díky laserové rovině, kterou procházejí mikročástice. Díky této hydraulické situaci bylo možné vypočítat podmínky a dráhu letadel a lodí v oblasti mezi ostrovy.
Oliver Marco, výzkumník pro studium sněhu, se v laboratořích zabývá účinností “sněhových stěn” v boji proti lavině vytvořené z aerosolu. Tato vysoce přesná simulace se provádí pod vodou v nádrži o objemu 22 m3. Umožní technikům určit výšku stěny ještě předtím, než se zahájí její stavba.
V současné době laboratoř studuje na žádost orgánů samosprávy z oblasti řeky Somme v severní Francii problém budoucího vývoje v ústí této řeky. Týká se přístavů St-Valéry-sur-Somme, Le Crotoy a Le Hourtel, jimž hrozí nebezpečí, že se stanou v důsledku 700 000 m3 každoročních usazenin nepřístupnými. Tyto sedimenty vážně ohrožují vodní flóru a faunu, zejména reprodukci měkkýšů, jako jsou slávky a ústřice, na nichž je založen tamější rozsáhlý průmysl. Model tohoto projektu je zhotoven v měřítku 1:350, přičemž velikost modelu není nejpodstatnější. Vědci hledají způsob, jak simulovat časový faktor – urychlit čas. Neobyčejně chytré zařízení umožňuje napodobit za jediný den celoroční příliv a odliv. Umělé perlorodky a dřevěné piliny zde představují aluviální usazeniny. Vědci doufají, že pozorováním způsobu jejich hromadění a s pomocí unikátního programového vybavení pro sběr dat s čtyřiadvacetihodinovou provozní dobou naleznou účinné řešení problému zanášení zátoky. Jelikož faktor času neumožňuje použít metodu maket nebo modelů ke studiu některých fyzikálních jevů, nabízí se v takových případech jediná dostupná možnost, a to použití digitálního jazyka a počítačové simulace. Digitální simulace umožňuje v požadovaném momentu zjistit např. vedení tepla v zemské kůře. Tato metoda poskytuje důležité informace o vnitřním chladnutí naší planety, o teplotách a složení vnitřku Země. Lze také digitálně nasimulovat tření dvou stran geologického zlomu zemské kůry. Pomáhá to porozumět určitým paradoxním reakcím, k nimž dochází během zemětřesení. Když už je tedy možné reprodukovat zemětřesení a nukleární výbuch, proč by se vědcům nepodařilo nasimulovat sen všech vědců – VELKÝ TŘESK?
