zpracoval Aleš Horáček Evropští hinduisté nyní objíždějí členské země Evropské unie, lobují v Evropské komisi a snaží se získat přízeň Evropského parlamentu. Všechny síly napnuli k jedinému cíli – uchránit před zákazem svůj symbol starý tisíce let.
Byl to skandál, když se před dvěma lety objevil britský princ Harry na maškarním večírku s výrazným hákovým křížem na rukávu. Na výstřelek mladšího syna korunního prince Charlese a princezny Diany se už dnes skoro zapomnělo, jeho důsledky pro Evropskou unii se ale možná teprve dostaví. Německo předložilo bezprostředně po Harryho incidentu návrh zakázat v celé unii nacistické symboly. V současné době je ve všech evropských zemích zakázána propagace rasistických a xenofobních hnutí. Za nošení hákových křížů tak lze neonacisty trestat již nyní. Podle Němců je ale taková formulace ve skutečnosti bezzubá. Chtějí proto pro celou Evropu prosadit zákon, který zatím platí právě jen v Německu. Výslovně zakazuje prodej a nošení nacistických symbolů a jejich užívání k jiným než dokumentárním účelům. Lucembursko, které Evropské unii před dvěma lety předsedalo, skutečně nechalo nový předpis vypracovat. Jeho přijetí ale zablokovalo několik zemí v čele s Itálií, kde si jen v rodišti fašistického vůdce Benita Mussoliniho v Predappiu lze koupit předměty s fašistickou a nacistickou tematikou hned ve třech obchodech. Nyní se ale Německo ujalo půlročního předsednictví EU samo a jeho ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová hned na počátku vyhlásila, že chce tehdejší iniciativu dotáhnout do konce. Poměry se totiž změnily i v Itálii, kde se po pravicové vládě Silvia Berlusconiho dostala k moci vláda levého středu Romana Prodiho, u které má návrh mnohem větší šanci projít.
Problém je v tom, že nacistická NSDAP si v roce 1920 za svůj znak přivlastnila svastiku, prastaré kultovní znamení, které se pak jako Hakenkreuz, hákový kříž, stalo hlavním symbolem Třetí říše. Pro miliony hinduistů však zůstává symbolem štěstí, který se běžně používá při obřadech, svatbách, maluje se na čela novorozenců a podobně. „To, že Hitler svastiku zneužil ke své propagandě vlády teroru, rasismu a diskriminace, přece neznamená, že by mělo být zakázáno její mírové používání,“ zlobí se Ramesh Kallidai z Britského hinduistického fóra. Zdánlivě se jedná o malicherný spor. Každý by přece měl být schopný rozlišit, jestli někdo používá svastiku jako symbol své víry, nebo ji nosí kvůli obdivu k Adolfu Hitlerovi. Je ale moudré spoléhat na zdravý rozum někoho jiného?
Zemský soud v německém Stuttgartu odsoudil loni na podzim k pokutě 3600 eur Jürgena Kamma. Na internetu prodával trička s antifašistickou tematikou: hákové kříže rozbité pěstí, černé svastiky směřující do odpadkového koše a podobně. Soud dospěl k závěru, že porušil německý zákon, protože nedovoleně užíval nacistickou symboliku k jiným než dokumentárním účelům. Státní zástupce Bernhard Häussler řekl, že podle zákona se musí soudit samotný čin, nikoli záměr, který za ním stojí.
Ve světle tohoto rozsudku se obavy hinduistů rázem jeví zcela jinak.
Symbol starý tisíce let
* Svastika se na území Evropy objevuje již na keramice z mladší doby kamenné, rozšířená je na obřadní keramice ve starší době železné.
* U starých Germánů představovala kladivo boha Thora a byla symbolem slunce a ohně, u Slovanů byla objevena ve svatyni boha Svantovíta na Rujaně.
* V Asii, kde je svastika nejrozšířenější, je mystickým symbolem hinduistů, buddhistů i džinistů. Často ji můžeme spatřit na Buddhových prsou jako symbol věčného koloběhu životů a učení.
* Hindové používají svastiku 5000 let v pravotočivé a levotočivé variantě. První symbolizuje mužskou sílu, vnější svět a den. Druhá ženskou sílu, vnitřní svět a noc. Přinášejí mír a štěstí.
* Jako jeden ze svých symbolů používali svastiku i první křesťané.
* Mezi řády a vyznáními českých skautů se v letech 1919–1932 podle anglického vzoru vyskytovala Svastika náčelnictva, kterou byl vyznamenán například Jaroslav Foglar, a Svastika Díků, jíž byl jako první poctěn T. G. Masaryk. * Jako ornament se vyskytuje v secesní výzdobě, například na fasádě domu naproti hlavnímu nádraží v Ústí nad Labem, Josef Mánes ji použil jako motiv na kovových dvířkách pod staroměstským orlojem.
