Kolem jedné se objevil baráčnický průvod. V jeho čele pochodovala dechová kapela a vyhrávala lidové písně. Za nimi následovali muži nesoucí standarty, oblečeni v bílých košilích, s červenými stužkami kolem krků a s beranicemi na hlavách, sledováni důstojným baráčníkem, s májkou a klubkem dětí kolem sebe.
 … |
Moc jsem jim to v tom poledním vedru nezáviděl. Průvod obešel náměstí a ženy obdarovaly starostu města makovotvarohovým koláčem…
“Ten si přece nemůžu nechat pro sebe,” nechal se slyšet starosta a symbolicky si ukrojil malý kousek.“Rozdejte to mezi lidi,” dodal a po chvíli si na koláči pochutnávala asi desítka šťastlivců. K nabídce se přidaly i postarší ženy oblečené do bílých, lidovými vzory vyšívaných halenek. Nabízely tradiční chléb posypaný solí. Baráčníci postupně splynuli s davem před restaurací Jihočeský hostinec Na Obci, který byl založen už roku 1692. Uzené klobásy se prodávaly jako na běžícím pásu a pivo teklo proudem a nestačilo se pořádně chladit. Pak se na úpatí kostela, na mírném návrší, usadila Budějovická kapela Ady Školky a selky se roztočily ve víru dechovky.
HLUBOKÁ NAD VLTAVOU
Do historie vstoupila Hluboká nad Vltavou v polovině 13. století, kdy byl na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou postaven raně gotický hrad, který nechal vybudovat český král Václav I. V té době patřila Hluboká, vedle nedalekých Českých Budějovic, mezi významná opěrná místa královské moci, vybudovaná na březích Vltavy. Hrad i přilehlá obec měly v průběhu staletí mnoho různých majitelů. Vesnice, která vznikla pod hradem, byla zpočátku velice malá a tvořilo jí jen několik bídných chatrčí.
V roce 1490 získal Hlubokou Vilém z Pernštejna, který pod vlivem změněných hospodářských podmínek začal na svých panstvích zavádět nové druhy podnikání. Zasloužil se o vznik pivovarnictví, vinařství, hornictví a zejména rybníkářství. Založil několik rybníků, mezi nimi i známý Bezdrev. Obec prosperovala a postupně se rozrůstala. Do panství Hluboká patřilo v té době 113 vesnic.
V době přestavby zámku v devatenáctém století žilo v obci Hluboká 4820 obyvatel. Potvrzuje to sčítání lidu z roku 1869. Nejvyšího počtu obyvatel dosáhla Hluboká nad Vltavou v roce 1880. Tehdy žilo ve městě 5628 lidí. Od tohoto data se počet obyvatel postupně snižoval. Nyní žije na Hluboké přibližně 4280 osob.
ZÁMEK
V roce 1661 se Hluboká dostala do vlastnictví rodu Schwarzenbergů.Za dnešní vzhled vděčí zámek Hluboká nad Vltavou knížeti Janu Adolfu II. Schwarzenbergovi a jeho ženě Eleonoře, kteří nechali zámek v letech 18401871 přestavět ve stylu anglické tudorské gotiky. Jako vzor jim sloužil královský zámek ve Windsoru. Přestavbou hlubockého zámku byl pověřen vídeňský architekt František Beer, který spolupracoval se stavitelem Damasiem Deworetzkym. Ten pak, po Beerově smrti v roce 1861, převzal vedení dostavby. Neměl však příležitost uplatnit svou vlastní invenci a musel se řídit podle Beerových plánů.
V pozdním odpoledni odcházím na zámek. Se mnou kráčí po cestě, lemované stánky trhovců s upomínkovými předměty, desítky dalších lidí. Mezi námi se občas ozve i němčina a angličtina. Projdu se prostorami zámečku Štekl, který zakoupily Vojenské stavby a zrekonstruovaly ho na špičkový a stylový hotel.
Na nádvoří zámku, v záři pomalu zapadajícího slunce, na mě dýchne romantismus minulého století. V parku před zámkem polehávají a posedávají na trávníku znavení turisté.Vracím se zpět do současnosti i centra dění. Na malém náměstí je pořád veselo. Hudba hraje, lidé tancují a hodují. V hladině Židovského rybníka se zrcadlí panorama Hluboké nad Vltavou i zámku. Vzal jsem to oklikou kolem rybníku Bezdrev. Byla v tom špetka nostalgie. Naposledy jsem tu byl před dvaceti lety, když jsme s partou kamarádů sjížděli na gumových člunech Vltavu.
