Horká noc v iglú

Text a foto Michal Dvořák   Kdysi jsme si na dvoře postavili sněhové miniiglú. Ovšem vyhnaly nás z něj řemeny rodičů, kteří se báli o naše zdraví, a tak plány na dobrodružnou eskymáckou noc rázně ukončili. Tu se mi poštěstilo prožít až o mnoho let později, a nemusel jsem se ani trmácet za polární kruh. Stačilo zajet na Kitzsteinhorn, ledovec nad rakouským Kaprunem.   Na Kitzsteinhornu, ve výšce dva a půl tisíce metrů nad mořem, leží na nádherném místě s výhledem na Zeller See rozlehlý ledový kemp, jakási velmi zidealizovaná představa eskymácké vesnice. Jen se tu nikde nepovalují zbytky velrybího masa a místo Eskymáků navlečených v kůžích tady potkávám opalující se krasavice z celé Evropy. Slunce pálí, sníh bodá do očí, a tak si prohlížím dokonalá iglú, kterým to naše dětské nesahalo ani po ledovou podezdívku.  

KULTURÁK PO ESKYMÁCKU   Menších iglú je zde deset, ale k nim se ještě vrátím, protože v jednom z nich mě čeká mrazivá noc, kterou si v poledním slunci zdaleka neumím představit. Střed celého areálu ale zaujímá obrovské iglú s pěti sály. Pokud by Eskymáci pořádali hasičské bály, tak takhle by zřejmě vypadal jejich kulturák. Interiér sálů je však protkán nejnovějšími technologiemi.   Z reproduktorů zní tlumená hudba, na stěnách jsou rozesety placaté obrazovky, na nichž si mohu prohlédnout příběh ledového kempu nebo záběry z lyžovaček, při kterých tuhne krev. Tu si mohu rozproudit u ledového baru, kam mi sympatická obsluha v beranici nalije do sklenice z ledu mnohaprocentní kořalku. Trochu jsem překvapen, když v další části obřího iglú narážím na dokonale vyleštěné fungl nové Volvo XC60. Teprve videozáběry přibližující náročnou přepravu auta lanovkou do dvou a půl tisíce metrů mě přesvědčí, že jde o záměr stavitelů kempu, nikoliv o vedlejší účinky rakouské kořalky.   POSTAV SI SVŮJ BLOB   Je ale škoda trávit nádherný den ve svitu obrazovek, zvláště když venku čeká na návštěvníky ledového kempu hromada atrakcí, například lukostřelba. Tu si určitě vyzkoušejte za odpoledního slunce, protože k večeru už tětivu zimou nenapnete. Zapotíte se naopak při stavbě svého vlastního iglú, kdy malou motorovou pilou odřezáváte kvádry sněhu přímo ze země a vaši přátelé je pak skládají do něčeho, co ve výsledku v lepším případě připomíná Kaplického knihovnu. Nejnáročnější ze všech atrakcí je ale výstup na mnohametrovou ledovou věž za pomoci profihorolezecké výstroje.   Mezi atrakcemi můžete dle libosti lyžovat na kitzsteinhornských sjezdovkách nebo se jen tak povalovat v lehátku a cpát se wurstem. Pokud jste si zaplatili i nocleh v jednom z iglú, pak vás čeká i večerní občerstvení, které je zde ve znamení vysokohorského fondue. V ledové hale se posadíte na ledové sokly, na nichž vaše hýždě od umrtvení chrání několik vrstev sobích kůží. Od úst se páří úplně všem, protože teplota s večerem klesla k nule.  

SAUNA PRO OTRLÉ

Dávat si v takovém frišnu červené víno je nesmysl, vlastně ani bílé vám nepodají v optimální teplotě. A tak se zahříváme čajem, kořalkou a hustou polévkou v chlebu. A pak už nám nesou voňavé sýrové fondue, které v ústech tak krásně hřeje! Zkouším i tip obsluhy – vymáchat kostku housky v kořalce a pak ji teprve ponořit do rozpuštěného sýru. Tuto rakouskou specialitu už ale v životě opakovat nebudu… Ve velkém iglú je opravdu kosa, a tak se doposud neznámí lidé tulí k sobě nebo tancují v dalším ze sálů. Ti nejodvážnější pak vyzkoušejí odolnost svého cévního systému v maličké sauně, ze které po čase vybíhají a nazí se válejí ve sněhu. A to už je kolem deseti stupňů pod nulou a já se ztuhlý šourám ke svému iglú, kde se zmrzlými prsty snažím zbavit obuvi i oděvu a nasoukat se do spacáku. Velkou výhodou je, že výborný spacák, sobí houně i termoska na čaj jsou v ceně noclehu, protože spí se – jak jinak – na ledovém loži.   IGLÚ TĚLEM VYHŘÁTÉ   A jak tedy vypadá noc v iglú? Báječně! Dal jsem na rady provozovatelů a do spacáku i jeho hedvábné vložky jsem vlezl jen ve spodním prádle, rukavicích a čepici. Tělo samo si spacák prohřeje. Navíc iglú působí jako bublina, ze které tělesné teplo nemá šanci uniknout, stejně jako se studený vzduch nemůže dostat dovnitř, protože vchod leží pod úrovní podlahy. Už před téměř sto lety zjistil polárník Vilhjalmur Stefansson, že uvnitř iglú může být až o šedesát stupňů více než venku.   Na to pamatujte, když uléháte. Pokud budete stejně jako já popíjet u ledového baru (a je jedno, zda čaj či kořalku), tak počítejte s tím, že se ve tři probudíte s nutkavou potřebou… Půl hodiny jsem zápasil se svým svědomím. Takové boje jsou ale předem prohrané, i když je venku minus dvacet. Nezbývalo než roztlouci zmrzlé boty, přehodit přes sebe bundu a odcupitat na chemický záchod, jenž součástí iglú bohužel nebývá. Poučením proto je: před spaním se vyčurat a nenechávat boty na podlaze.   OKNO PŘES CELOU STĚNU

Výhodu mají páry, které si iglú pronajmou například pro zpestření Valentýna. Ti jej zahřejí během chvilky. K ránu je pak čeká romantika, se kterou se jinde než v iglú nesetkáte. V iglú nejsou okna, a to z prostého důvodu – nejsou potřeba. Sotva vysvitne slunce, tak se celá místnost prosvítí jasným světlem, které si najde cestu i přes vrstvu sněhu. Ráno pak díky tomu ze všech iglú vylézají jejich obyvatelé jako na povel.

V tu chvíli si uvědomíte skutečnou krásu hor. Nikde totiž není kromě ostatních „eskymáků“ ani noha. Sjezdovky jsou ještě prázdné, restaurace zavřené a tiché, pouze v dálce se pohybují rolby jako černí sněhoví skarabové. Pozoruji, jak slunce postupně ozařuje jedno rozeklané zákoutí hor za druhým, potom nazuji lyže a svezu se do nejbližšího střediska, kde si dám sprchu a snídani. Přetrvává ve mně štěstí z dalšího dne lyžování a touha prožít někdy noc v iglú s někým jiným než s termoskou a čajem.

VOLVO XC ICE CAMP

● Kde: Na Kitzsteinhornu nad Kaprunem ve výšce 2500 metrů nad mořem

● Jak se sem dostat: Nejlépe přes Rozvadov, Řezno, Mnichov, poté směr Salzburg, dále po B311 směr Kaprun.

● Sezona 2009: Od 17. ledna do 12. dubna 2009.

● Ubytování v iglú: Od 147,- € (na osobu, standardní noc) po 398,- € (za 2 osoby, romantická noc). V ceně je večeře, snídaně, sprcha a všechny atrakce ICE CAMPU. V případě romantické noci i šampaňské.

● Vloni Volvo XC ICE CAMP navštívilo 200 tisíc lidí a v iglú přespaly dvě stovky odvážlivců.

● Více informací na www.ice–camp.at.

SNÍH JAKO IZOLACE

● Sníh je perfektní tepelnou izolací. Polárník Vilhjalmur Stefansson prováděl v roce 1912 řadu měření, při kterých zjistil, že zatímco venkovní teplota činila minus 45 stupňů Celsia, tak teplota ve vstupním tunelu ideálně postaveného iglú byla minus 40 a v průlezu do vlastního iglú minus18. Uvnitř iglú pak bylo u podlahy minus sedm, ve výšce ramen už čtyři stupně nad nulou a u stropu dokonce šestnáct stupňů. Iglú (pokud je dobře postavené) je tak ideálním obydlím pro přežití těch nejdrsnějších podmínek.