V Afghánistánu známý jako bukači, Rusové mu říkají kozlodranije. Tady v bohem zapomenuté oblasti Surchendarji v jižním Uzbekistánu se jmenuje kopkari. Sport divokých jezdců se ale provozuje v celé Střední Asii.
Prašná kamenitá cesta nás vede za městečko Šerabád. V suché roklině se tu připravuje asi dvě stě jezdců. Snahou všech je vymanit se z davu soupeřů, jako první zvednout ze země mrtvého kozla a kus s ním poodjet. To je vše, celá pravidla.
Zkuste ale prorazit shluk koní, kteří se se svými jezdci snaží o totéž, a z koňského sedla zvednout zvíře o váze několika desítek kilogramů. Jezdci, chránění helmou z tanků patrně z dob sovětské armády, svírají v ruce krátké obušky. Zuřivě s nimi pohánějí zpěněné koně. Pár jich padá a víří kolem štiplavý prach. A už je tu vítěz! Pyšně zvedá ruce nad hlavu, diváci šílí v nastalé euforii.
Začíná další kolo, ale k mrtvé koze se sjíždí jen několik váhavých jezdců. Ukazuje se, že ohlášená cena nestojí ostříleným borcům za to. Utkají se jen učedníci, mladí adepti kopkari.
Avšak v dalším kole nastává mela. „Hraje se“ o dvacet kilogramů prvotřídního skopového masa, které tvoří základ uzbecké kuchyně. Také soutěž je obtížnější. Soupeří se o mladého býčka, který váží určitě metrák. Učedníci teď tvoří spíše okraje chumlu, kde začíná jít do tuhého. I když jde o individuální hru, je zřejmé, že někteří jezdci jsou domluveni. Společně se snaží odstrčit od býčka ostatní jezdce. Jeden klamným manévrem budí dojem, že už vyjíždí s kořistí, aby na sebe upoutal pozornost jezdeckého davu a usnadnil druhému únik. Kolo se v zuřivé vřavě stále prodlužuje, koně i jezdci už padají únavou. A vítěz nikde. Nakonec se závod musí odpískat. Není to úplně výjimečné. Když mecenáš vyhlásí hodnotné ceny, třeba motocykl, sjede se ze širokého okolí až dva tisíce Uzbeků. Pak je kopkari bojem na krev.
A kdo je mecenášem? V našem případě to byl místní Uzbek, jehož osmiletý syn měl další den obřízku. Na počest tohoto aktu uspořádal otec ještě bohatou hostinu. I když islámské modlitby tu zdejší vláda zakázala a všude vládne neskutečná bída, místní rázovití lidé se i tak dokáží radovat.
