NAPSAL KAREL KÝR
Vyslovíme-li INTERPOL, u mnohých lidí to budí respekt. Před Interpolem se můžete ukrýt snad jen v Antarktidě. Zastoupení má ve 170 zemích. Proto, když se mi do rukou dostala publikace (Copyrigt 1991 scientology Kirche Deutschland e. V), začal mi při četbě málem růst na hlavě můj řídký porost. I člověk neznalý německého jazyka si přeloží, že se jedná o kriminální aktivity policejní organizace. Protože tuto publikaci vydali scientologové, obrátil jsem se na vedouci dianetického centra v Praze Ivu Mejstříkovou se žádost í, zda bych tyto informace mohl použít. INTERPOL KONTRA SCIENTOLOGICKÁ CÍRKEV Za několik dní mi Iva Mejstříková sdělila: „Z USA, ústředí scientologů, přišel zákaz cokoli z publikace citovat. O co ve výše zmíněné publikaci vlastně jde? Scientologická církev byla přes čtyřicet let pronásledována, a až poté byla v mnohých zemích povolena. Scientologové jsou přesvědčeni, že přísun různých zpráv o jejich aktivitách pochází ze Spojených států skrze spojky FBI a CIA a dostává se do objemných akt Interpolu. Interpol je podle scientologů k rozšiřování dezinformací vhodný hned třikrát. Za prvé: protože je nest átní organizací, je nad zákonem jak ékoli země, může volně hromadit tajné dokumenty a rozšiřovat je do všech končin. Za druhé: písemnosti, které nesou autoritativní razítko Interpolu, se považují za pravdivé. Za třetí: má desítky let starý vztah k FBI, prý jednomu z hlavních zdroj ů falešných zpráv o scientologii ve Spojených státech. Takový je tedy názor scientologů. Ale vraťme se k publikaci. Proč je kolem ní takový rozruch? Titulní stranu tvoří fotografie gener álního sekretáře Interpolu Raymunda Kendalla v přátelském rozhovoru s panamským diktátorem Manuelem Noriegou. Dále jsou v publikaci zmínky o tom, že prezidentem Interpolu byl v letech 1938-40 gestapák Otto Steinhausl, 1940-42 nechvalně známý Reinhard Heydrich a potom Ernst Kalten-nbrunner. Scientologové tvrdí, že jako první odhalili, že od roku 1968 do roku 1972 byl prezidentem Interpolu bývalý esesák Paul Dickopf (SS číslo 337259). Zajímavé jsou i další informace, které publikace nabízí, například o struktuře Interpolu, o politických aktivitách. Pozoruhodná je i kapitola, která pojednává o Interpolu a obchodu s drogami. INTERPOL V ČECHÁCH Po rozmluvě s Ivou Mejstříkovou jsem se vypravil na Prahu 4, do Lhotecké ulice 100, kde je Vysoká policejní škola a kde také sídlí Interpol. Protože šéf české pobočky Interpolu nebyl přítomen, předložil jsem publikaci jeho zástupci PhDr. Vratislavu Grégrovi, který si ji nejprve pře- četl a po týdnu se k celé záležitosti vyjádřil: „Nedá se říci, že by v té publikaci byly vyloženě lži, řekl pan Grégr. „Ale fakta jsou vytržena z kontextu. Jako novinář víte, jak se dá s informacemi pracovat. „Scientologové tvrdí, že spolupracujete s FBI a CIA a rozšiřujete o nich dezinformace. „Samozřejmě, že různé bezpečnostn í služby spolu spolupracují, ale s CIA Interpol nespolupracoval. V CIA si mysleli, že mají patent na rozum, že nikoho nepotřebují a rvalo jim dlouho, než přišli na svůj omyl. Nehledě na to, že my jsme mezinárodní kriminální policie, nezabýváme se politikou, nábožensk ými hnutími a ni ničím podobným. Lidé z pražského ústředí viděli publikaci poprvé a tudíž se k ní nechtěli vůbec vyjádřit. Nakonec pan Grégr řekl, že mnoho věcí v knížce s týká centr ály Interpolu a musí se k ní proto vyjádřit především oni. Ozval jsem se znovu za čtrnáct dní a pan Grégr mě odkázal na styčného důstojníka pana Koukala, který prý s centr álou mluvil. Ten mi pak řekl: „Centr ála Interpolu samozřejmě tu publikaci zná. Ale udělala se Scientologickou církví dohodu. Oni nebudou napadat Interpol a my jim dáme pokoj také. „Tedy je to takový pakt o neútočení? „Dalo by se to tak říci. „Mohl bych znát obsah smlouvy? „Nejsem zplnomocněn vám to sdělit. Budete se muset spojit s centrálou Interpolu v Lyonu. Více jsem nepochodil. Na druhý den po této rozmluvě jsem zašel za Ivou Mejstříkovou. „Víte o tom, že ústředí Scientologické církve v USA a Interpol spolu uzavřely dohodu? zeptal jsem se. „Ano, vím, odpověděla mi Iva Mejst říková. „To byl jeden z hlavních důvod ů, proč přišel ze Spojených států zákaz cokoli z této publikace tisknout a citovat. „Znáte obsah té smlouvy? „Ne, neznám. DOPIS INTERPOLU posíláme s žádostí o vysvětlení celé záležitosti. Zajímá nás, proč byl v letech 1968-72 prezidentem Interpolu Paul Dickopf, který měl údajně nacistickou minulost, názor centrály na kapitolu Interpol a obchod s drogami, pozadí společné fotografie generální- ho sekretáře Interpolu s Noriegu a samozřejmě údajná smlouva mezi Interpolem a Scientologickou církví. INTERPOL ODPOVÍDÁ KOKTEJLU Z centrály Interpolu v Lyonu nám odpověděl samotný generální sekretář Raymond E. Kendall. Jeho odpověď přetiskujeme v plném znění: „Zmínil jste se o problému informací zveřejněných před několika lety v publikaci ´INTERPOL, Eine in kriminelle Akktivitaten verwickelte Polizeiorganisation´. Tyto informace byly samozřejmě dlouhodobě projedná- vány a od okamžiku, kdy se v letech 1989-90 publikace poprvé objevila, již Interpol mnohokrát reagoval na tato nařčení. K první otázce týkající se Paula Dickopfa – takzvaná nacistická historie Interpolu byla v scientologických kruzích uveřejněna více než před deseti lety, když někteří členové této organizace byli vyšetřováni pro spáchané trestné činy. V následující kampani proběhlo policejn í i soudní šetření ve Španělsku. Je velice dobře známo, že po okupaci Rakouska nacisty bylo ústředí Interpolu převedeno do Berlína a že úředníci Třetí říše obsadili křesla prezidenta mezin árodní kriminální ústředny. Žádný stát ani osoba nebyly schopny zabránit těmto skutečnostem a my nevidíme dů- vod, proč by Interpol měl nést odpovědnost za tyto věci, které se udály před desítkami let. Ohledně pana Dickopfa, vůči němuž byla po jeho smrti vznesena různá obvinění – informace, kterou jsme získali před mnoha lety, prokázala, že se po určitou dobu skrý- val ve Švýcarsku. Neexistuje žádná evidence, která by prokázala že se provinil válečnými zločiny. Po druhé světové válce se stal zástupcem své země v Interpolu a v roce 1968 byl zvolen generálním shromážděním do funkce pre-zidenta této organizace. Ke druhé otázce, týkající se Interpolu a mezinárodního obchodu s drogami: Je zcela jasné, že Interpol nebyl nikdy zapojen jakýmkoli způsobem do obchodu s drogami. V naší organizaci je nemožné, aby něco podobného bylo uskutečnitelné. Je ovšem pravda, že na konferenci v Panamě v roce 1987 byla předána podle všech pravidel a praktik generálu Noriegovi, jako reprezentantu své země, pamětní medaile. Medaile, kterou obdržel, nenesla žádná věnování a byl na ní pouze emblém Interpolu a na zadní straně vyrytý nápis St Cloud Interpol Headquarters. Za podobných okolností jsou úředníci předsedající jednání obdarováni sponami a plaketami s emblémem Interpolu Je ohromný omyl tvrdit, že toto je u Interpolu nevyšší vyznamenání. Tím je bronzová medaile za mezinárodní úspě- chy v boji s organizovaným zločinem. Není pochyb o tom, že určité prameny obviňovaly Noriegu ze zapojení do obchodu s drogami, ale nebylo tomu tak až do února 1988, kdy byl v USA ofici- álně obviněn z těchto činů. Je velice lehk é přepsat historii se zpětnou platností na základě informací, které se později stanou dostupnými. A je celkem jasné, že v té době téměř všichni ignorovali roli, kterou generál Noriega hrál v obchodě s drogami. Ke třetí otázce, týkající se smlouvy mezi Interpolem a scientology – žádn á taková neexistuje. Je pravda, že jsem se setkal se zástupcem scientologick é sekty po rozhodnutí americk ého daňového úřadu, který uznal scientology jako náboženskou skupinu. Na této schůzce jsem zdůraznil, že práce generálního tajemníka naší organizace je založena na respektová- ní národní suverenity a že nemá mand át na to aby vyšetřovala Scientoligickou církev. Po této schůzce jsem se rozhodl – po následném požadavku scientologů – poslat NBC kopie knih „Co je to scientologie. Mým cílem bylo ukončit roztržku mezi námi, vyjasnit role obou stran v této záležitosti a zajistit, aby scientologové přestali s útoky na generální sekretariát Inter-polu.
