1
Kdo přijel do Skotska, ale neochutnal zdejší whisky a nezúčastnil se siláckých her, jako by tam ani nebyl. Tradice obojího totiž sahá daleko do minulosti. Highland Games neboli „hry Vysočiny“ vznikly někdy v jedenáctém století. Whisky samozřejmě ještě dřív.
V Dufftownu – shodou okolností považovaném také za hlavní město skotské sladové whisky – se letos hry, podobně jako jiné roky, konaly na konci července. Pro každého, snad jen kromě Skotů, je to skutečně nevídané divadlo. Nejde totiž pouze o sport a svaly. Hry Vysočiny (dnes se už ovšem konají po celém Skotsku) původně vznikly proto, aby se při nich vybrali nejsilnější muži do družiny náčelníků skotských rodů, případně i pro službu králi. Zároveň se hledali ti nejrychlejší, aby pak sloužili jako kurýři pro doručování důležitých zpráv. V současnosti borci sbírají body, které pak rozhodují o tom, kdo je ten rok nejsilnějším nebo nejrychlejším mužem Skotska.
Začíná se za ranní mlhy
Vše začalo už za ranního rozbřesku, kdy se ještě po okolních kopcích povalovala mlha. Právě k nim zamířili z Dufftownu běžci na svou téměř celodenní trasu. Mezitím se na travnatém prostranství, velkém asi jako fotbalové hřiště, začali shromažďovat diváci a v tradičních skotských sukních také siláci, kterých soutěžilo celkem osm.
Správnou atmosféru, která měla soutěžící co nejvíce povzbudit a vnést náležité napětí i mezi diváky, pak dodávaly dudácké kapely. Zvláštní pohled na asi šedesát hudebníků byl vždy ve chvíli, kdy se stoickým klidem vyrazili na pochod po obvodu hřiště v bezprostřední blízkosti soutěžících a jejich obřích kladiv nebo jiných respekt budících nástrojů. Ty dopadaly třeba jen kousek od chlapíků s píšťalami a dudami, kteří si nerušeně vykračovali dál a vyhrávali, jako by chtěli dát najevo, že nebezpečí nezaskočí žádného Skota.
Ostatně celé hry tuhle myšlenku jen podtrhují. Předměty, které se při nich používají, měli předkové dnešních Skotů hned po ruce, tedy kladivo, balvany z řeky nebo rovnou celé klády. Hod kladivem je podobný stejnojmenné olympijské disciplíně. Mnohem překvapivější pro cizince je házení osmadvacetikilovým železným závažím přes tyč usazenou nad hlavami soutěžících. Branka s tyčí připomíná náčiní pro klasický skok vysoký.
Zlatým hřebem soutěže je pak házení kládou. Není to rozhodně nic jednoduchého. Úspěšný silák musí mít nejen obrovskou sílu, ale i velkou zručnost. Kláda je zhotovena z borovice, měří zhruba šest metrů a váží asi šedesát kilogramů. Závodník má několik pokusů a každý začíná tím, že mu dva muži pomohou kládu postavit. On sám ji pak zvedne a opře si ji o rameno. Potom přijde jeden z nejhorších momentů, protože je břevno těžké a dlouhé, silák ho musí nejprve vybalancovat. Napíná svaly, funí, poskakuje po hřišti a diváci tají dech. Pak se rozeběhne a ve správném okamžiku kládu zespoda nadhodí tak, aby se přetočila a dopadla kolmo k němu, tedy jako ručičky na dvanáctou. Vítěz letošních her v Dufftownu Brucce Rob byl jediný, komu se hod podařil, a to až na sedmý pokus.
„Závodit jsem začal v sedmnácti letech a hod kládou je mojí nejoblíbenější disciplínou. Jsem ale také dobrý v hodu kladivem,“ pochlubil se.
Diváci fandili opravdu sportovně. Na hry přišli snad všichni, celé rodiny, mladé páry, starší lidé… Je to jeden z nejvýznamnějších dní v roce. Sem tam se některá hlava rodiny možná i povzbudila hltem whisky z vlastní butelky, ale nikdo se neopil, nikdo neběhal po trávníku, nikdo nepokřikoval přisprostlé nadávky na ty, kteří nebyli právě úspěšní, jak se někdy stává při jiných sportech. Ostatně lidé se opravdu bavili nejen výkony siláků, ale také při dudáckých soutěžích, které jsou součástí her, nebo disciplínách pro děti.Ze Skotska do světa
Skotské hry jsou v současné době velmi populární. Z Vysočiny se rozšířily po Anglii, na nejznámější v Obanu a v Breamaru jezdí také britská královna. Hry lákají siláky z celého světa jednak přímo do Skotska, ale v různých obdobách se začínají objevovat už i na jiných místech, a to nejen v Evropě. U nás se letos už počtvrté konaly na Sychrově u Liberce, protože toto šlechtické sídlo má ke Skotsku mimořádně blízko – Rohanové, kterým zámek kdysi patřil, byli příbuzní se skotskými Stuartovci. Soutěžilo se tu v hodu kamenem do dálky, vrhu koulí, a dokonce i s kládou. Přišlo kolem osmi tisíc návštěvníků.
Zažít tu správnou atmosféru skotských her lze ovšem zřejmě jedině na Vysočině. Je to cosi neopakovatelného, jako ochutnávat whisky přímo v palírně třeba právě v Dufftownu.
