Informace o jakémsi internetu se na nás ze všech stran doslova valí. Pro nezasvěcené naprosto nepochopitelné nápisy ve tvaru http://www.neco.cz nebo ještě nepochopitelnější nápisy se znakem “@” uprostřed (takzvaným “zavináčem”) ferda@mravenec.cz se stále častěji zjevují na nejrůznějších místech. Prolistujte dnešní noviny nebo letmo projděte vizitky svých přátel či obchodních partnerů, jistě najdete několik takových “zavináčových” nápisů. Pokud si kladete otázku, co to znamená a k čemu je to dobré, pak vězte, že to není jen proto, aby budily pozornost. Ano, hádáte správně, tyto nápisy úzce souvisí právě s INTERNETEM. Než si však zodpovíme otázky typu: “Co mám udělat, aby se i moje vizitka honosila jedním nebo několika slušivými zavináči? Co mi to přinese? Kolik za ten módní výstřelek zaplatím? Není to záležitost jedné či dvou sezón?” · shrňme několik základních informací.
KDE SE VZAL
Dítě dnes nazývané Internet se narodilo v Americe. Zpočátku nebylo (stejně jako jiné děti) tak silné a mohutné, aby jeho síla otřásala starým kontinentem. Rostlo stejně rychle jako touha lidí objevovat neobjevené a vyměňovat si stále větší množství informací v co nejkratším možném čase. Datum jeho narození je těžké odhadnout. Snad se narodil v den, kdy byl poprvé propojen jeden počítač s druhým. Později se k nim připojovaly další a další. Od propojení všech počítačů na půdě nejmenované americké univerzity je už jenom krůček ke spojení stejně propojené počítačové sítě na jiné univerzitě v jiném městě, v jiném státě, v jiné zemi…
Už v dobách, kdy byl internet ještě mlád umožňoval elektronickou korespondenci. Byl zdrojem nespočetného množství textu a programového vybavení, umožňoval využívat zajímavé databáze či rešeršní systémy. Programy zprostředkovávající služby internetu se ovládaly pomocí příkazů, které se člověk musel naučit. Proto v “pravěku” nebyl Internet příliš atraktivní pro svátečního uživatele.
CELOSVĚTOVÁ PAVUČINA
Hlavní zásluhu na současném nezadržitelném rozšiřování “Netu” má služba World-Wide Web (nebo také WWW či W3), což česky znamená “celosvětová pavučina” · bohužel tento termín se příliš nevžil. Častěji se používá slova “web” nebo také “webovské stránky”. Odtud tedy www.neco.cz.
Počet strojů připojených do internetu se ročně asi zdvojnásobuje. Začátkem roku 1997 byly pevně spojeny s internetem asi 4 miliony strojů, už dnes však toto číslo silně pokulhává za realitou. Počet uživatelů je mnohonásobně vyšší a naprosto neodhadnutelný: tvrdí se, že jich je přes 80 milionů. Markantní rozdíl v obou číslech plyne z nákladů na provoz pevně připojeného počítače (například www-serveru do internetu) a uživatelského počítače spojeného s internetem způsobem dial-up, čili vytočením čísla nejbližšího internetovského serveru, který je zpravidla pevně spojen s internetem (rozdíl je asi desetinásobný). To je ovšem možné za předpokladu, že vlastníte modem.
JAK TO FUNGUJE?
Každý připojený počítač je přesně popsán takzvanou IP adresou (čti ájpí), která vypadá například takto 193.84.85.6. Pro lepší orientaci a zapamatovatelnost nám tuto číselnou sekvenci počítač překládá do znaků anglické abecedy. Uživatel často ani nemusí znát číselný tvar IP adresy serveru, na kterém se nacházejí jeho weby. Podle doménového jména (jak se tvaru www.neco.cz říká) lze již často odhadnout, ve které zemi se informace nachází nebo co se asi dozvíme, připojíme-li se na tuto adresu. Znovu nám pomůže příklad: na adrese http://www.koktejl.cz naleznete domácí stránky našeho magazínu a podle posledních dvou písmen .cz, že server, na němž se naše stránky fyzicky nacházejí, je v České republice. Podobně http://www.mamedia.cz je server, který je umístěn v ČR. U amerických serverů je to o něco složitější, protože se za poslední tečkou může vystřídat několik domén (.com, .gov. a jistě více). To bylo způsobeno tím, že se organizace snažily vnést do internetu nějaký řád. Zkratka.com od slova commercial, značí nějakou obchodní organizaci, znaky.gov (government = vláda) pak vládní instituci. Pokus však, díky raketovému startu a tudíž nemožností vše ohlídat, ztroskotal.
Podobně jako počítače mají IP, má většinou i každý uživatel svojí jednoznačnou identifikaci. Jedná se o jeho adresu pro elektronickou poštu, takzvaný E-mail (čti ímejl). Prostřednictvím této adresy mohou uživatelé komunikovat jeden s druhým, a to i v případě, že váš přítel sedí u terminálu na druhém konci světa. Elektronická pošta umožňuje posílat nejen dopisy, ale i obrázky, soubory nebo celé programy v čase nesrovnatelně kratším než letecká pošta. Stejně jako u doménového názvu serveru i u E-mailové adresy můžeme vytušit, s kým si budeme vyměňovat informace. Zkuste odhadnout, s kým to bude, pošleme-li vzkaz na adresu president@whitehouse.gov?
Pokud vlastníte skutečný multimediální počítač nebo alespoň zvukovou kartu a mikrofon, můžete si za pomoci speciálního software po internetu pohovořit s jiným uživatelem a procvičit se tak například v angličtině (demoverze takových programů je možné “stáhnout” rovněž na síti). Není daleko doba, kdy na toto naváží videotelefony. Zapomněl jsem připomenout, že cvičit English language s rodilým “amíkem” je možné za místní telefonní poplatky stejně jednoduše jako večer s příbuzným ve vedlejší ulici.
ČÍM INTERNET PŘITAHUJE?
Jsou to především tisíce megabajtů informací z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Internet nám zpřístupní univerzitní knihovny na celém světě. V neposlední řadě je to zábava, která láká statisíce uživatelů. Internet je v pravém slova smyslu multimediální médium, kromě souborů úžasných fotografií a textů je možné poslechnout si hudbu nebo si pustit krátké video. Ani vášnivý hráč počítačových “games” nepřijde zkrátka. Internet mu umožní být stále informován o rychle se měnícím trhu s počítačovými hrami, dovolí mu stáhnout si demo verzi hry, po které toužebně pokukuje přes výkladní skříň prodejce software, může si ji tedy spustit, osahat a rozhodnout se, zda mu vyhovuje a teprve potom zaplatit. Ti, co jsou přímo připojeni, mohou jít ještě dál a zahrát si některé demo přímo na síti. On-line komunikace a auditoria čili diskusní skupiny jsou dalším lákadlem pro mnohé uživatele. Společnosti provozující internet se snaží přilákat pozornost “diváků” ke svým serverům podobně jako televizní či rozhlasové stanice, proto na stroje umisťují jen to nej. Proto mnohé firmy využívají internet ke své propagaci. Internet se stává velice lukrativním reklamním médiem. Firemní Home page nejsou však něčím co by nám znepříjemňovalo jeho “sledování”. Narozdíl od televize si ji “pustíme” zrovna kdy ji budeme chtít nebo dokonce potřebovat. Nahlížíme do ceníku světových výrobců, sledujeme trendy, některé zboží je možné si internetem objednat až do domu. Nejnavštěvovanějším serverem v Čechách je MAmedia (http://www.mamedia.cz). Jeho návštěvnost přesáhla 2,5 milionu přístupů měsíčně.
ČÍM MAMEDIA PŘITAHUJÍ
Na MAmediálních stránkách se po registraci (je zcela zdarma a pro pouhé brouzdání stránkami není povinná) stanete virtuální postavičkou světa internetu. Získáte vlastní poštovní stránku a s ní i nový image. Pochopitelně můžete vystupovat pod smyšleným jménem a navíc počet registrací není nijak omezen, je možné tedy vystupovat i za několik virtuálních postav. Muži mohou být ženami a naopak. Máte-li za sebou potřebnou registraci, můžete začít komunikovat s ostatními “obyvateli MAmediální planety” dvěma způsoby. Tajně jen vy a váš blízký přítel (klepnete-li myší na jeho ikonu), nebo veřejně v diskusních skupinách, takzvaných auditoriích. Auditoria vznikají na nejrůznější témata (počítače, filosofie, sport, automobily, zábava, sex…), ale přesto, nevyberete-li si téma vašemu srdci milé, založte si svou vlastní diskusní skupinu. Zanedlouho zjistíte, kolik je na internetu spřízněných duší. Anebo také ne, v tom případě pozor na “čističe”.
MAmedia nejsou jen zábava, jsou také naplněna k prasknutí informacemi pro poučení v takzvaných NETech. (net = angl. síť). I náročný uživatel zde nalezne to, co ho zajímá. Můžete si vyzkoušet i obchod s cennými papíry a osvojit si praktiky burzovních makléřů, 1. ČESKÝ WALL STREET · simulátor burzy přidá i aktuální kurzy akcií. Pro milovníky umění je lákavá scéna výtvarného umění na ART.NETu. Ženy a dívky zaujme STYLE.NET, kde si mohou i zasoutěžit o zajímavé ceny. Patronkou STYLE.NETu je Petra Minářová, Miss 96. Pro muže a fandy silných motorů je připravena například přehlídka světových automobilek na CAR.NETu. PRIVAT.NET je označen hvězdičkou (mládeži do 18 let nepřístupno), co skrývá tento NET je asi zřejmé. Pro fanoušky filmové tvorby je určen FILM.NET, který přináší filmové recenze a novinky. Úplný program televizních stanic, včetně satelitních naleznete na TV.NETu.
INTERNET LITERÁRNÍ
“Surfer´s Digest” je internetovskou variací na časopisy typu “Reader´s Digest”, to znamená výběr toho nejlepšího co dané médium (v našem případě internet) nabízí. Každý týden se tam objevují více než dvě desítky nejzajímavějších odkazů z celého světa. Zábavné, seriózní i zcela extravagantní odkazy jsou rozděleny do pěti různých oblastí. (Počítače a Internet, Hry, Sport a hoby, Kultura a umění, Humor, oddech a podivnosti a Něco seriózního). Každý odkaz je několika větami komentován, což usnadňuje komunikaci především těm, kteří mají problémy s angličtinou. Kliknutí na některý z těchto odkazů vás přenese rovnou na danou adresu. Každé vydání Surfer?s Digestu obsahuje také pravidelné “Téma týdne”, ve kterém je formou článku rozvedeno aktuální téma, proložené několika zajímavými odkazy, které se ho nějak dotýkají (Vyhledávání na Internetu, Sport v českém Internetu). Surfer?s Digest čtenářům umožňuje i zpětnou vazbu, to znamená, že mohou vložit i své zajímavé odkazy, na které narazili při toulkách Internetem. Ty jsou pak doručeny tvůrcům “internetovského magazínu”. Ti je posoudí a popřípadě je umístí na stránkách příštího vydání Surfer?s Digestu.
První nekonečná novela psaná na internetu, má neobvyklý název “Drasťák”. Nejmenovaný autor se snaží ztvárnit do literární podoby svůj subjektivní pohled na společnost virtuální země MAmedia a prostředí, ve kterém vyrůstá. Autor se tak stal součástí internetu, země MAmedia i samotného “Drasťáku”. Průřez touto specifickou “sociální vrstvou” virtuální společnosti podává svědectví o psychických i virtuálně fyzických stavech postav, strádajících z nereálných prožitků. Doufejme, že se dočkáme také knižní podoby.
INTERNET NEBEZPEČNÝ
Ano, zní to poněkud nadneseně. V žádném případě se nemůže stát, aby vám internet fyzicky ublížil. Na druhou stranu ale víme, že vše má své klady a zápory. I Internet s sebou nese určitá rizika. Jedním z nebezpečí, které hrozí vaší osobě je, že se můžete stát na internetu doslova závislí. Tento druh závislosti ohrožuje naši peněženku, telefonní poplatky i místní (v případě, že je uzel ve vašem UTO) mohou nebezpečně ohrozit vaší koupěschopnost. Lidé závislí na virtuálním světě nejsou téměř schopni žít v reálném světě. I v případě Internetu platí: všeho s mírou.
Rizika hrozí i telekomunikační síti. Linky jsou stále větším množstvím přepravovaných informací těsně před kolapsem. V této oblasti se však už blýská na lepší časy. O přenosových rychlostech a kapacitách linek zase někdy jindy.
