Máte digitální fotoaparát a nudíte se doma nebo na dovolené? Pak zkuste makrosnímky. Pohozený list ze stromu, barevný kamínek, drobný kvítek nebo brouka často mineme, protože jsou pro lidské oko malí a nebo splývají se spoustou podobných. Na zvětšené fotografii na stěně bytu přitom působí velmi dekorativně, z takového snímku si můžete udělat zajímavou tapetu na obrazovku počítače a podobně.
Díky digitálům a miniaturizaci odpadly složitosti, jaké doprovázely tento způsob zachycování skutečnosti klasickými fotoaparáty, tedy nastavování různých předsádek, mezikroužků nebo inverzních kroužků. Režimem makro je dnes vybaven v podstatě každý běžný digitál a o oblibě makrosnímků svědčí jejich množství posílané do různých amatérských i profesionálních soutěží.
Makrofotografie se stala poměrně jednoduchou záležitostí. Slovo poměrně je namístě. Některé motivy snadno zvládne i naprostý začátečník, kdo ale lovu makrodetailů propadne, ten rychle zjistí, že má tento žánr nejen své nezaměnitelné kouzlo, ale i záludnosti. Krásně třeba vstoupil do diskuse na internetu o tom, čím fotit makrosnímky, jeden z jejích účastníků: „Mě ani tak nezajímá, co si na focení vzít, jako to, jak přinutím mouchu, aby počkala, než zaostřím!“
Co potřebujete kromě digitálu
Makrofotografie je svým způsobem cvičením trpělivosti, protože úspěch v tomto případě nezávisí na pohotovosti, jako spíše na hledání správného záběru, který si je třeba často přímo vyčekat.
1) Pokud začínáte, fotografujte zpočátku jen statické předměty. Vyběhněte do přírody a ulovte různé květy, které můžete fotografovat jak celé, tak jejich části. Květina má na rozdíl od brouků a dalších živých objektů vhodných pro makro tu výhodu, že se příliš nehýbe (nesmíte si ale vybrat větrné počasí). Teprve až si vyzkoušíte takovéto motivy, zkuste fotit brouky a jiné živočichy. Můžete nafotit listy, kůru stromů, kamínky, prostě cokoliv.
2) Květ vypadá efektně, když na něm zachytíte i broučka. Neběhejte za ním. Vyhlédněte si květ, zaostřete a vyčíhejte si moment, kdy na něj usedne. Až začnete fotit samotné brouky nebo jiná drobná zvířata, postupujte obdobně – najděte si místo, kde se často zdržují, a tam si na ně počkejte.
3) Už dopředu si vyberte expozici snímku a vyzkoušejte si v hledáčku nebo na LCD displeji, jak by vybraný motiv vypadal z různých úhlů.
4) Při fotografování květu, trávy nebo jiného neživého předmětu můžete být zcela blízko, pokud na něm ale chcete zachytit brouka, může se vyplašit. Musíte-li couvnout a použijete zoom, pak nikdy ne digitální, jen optický.
Zásada dvě – dobré světlo
U levnějších digitálů vám režim makro příliš experimentů nepovolí. Přepnete na něj a ostatní už musíte chtě nechtě nechat na samotném fotoaparátu. Větší možnosti, tedy nastavení volby citlivosti, clony a dalších parametrů, nabízejí dražší přístroje. Stále je ale přitom řeč o tomtéž – jak využít co nejlépe dané světelné podmínky.
1) Pro první pokusy si raději vyberte ideální světlo (mírně pod mraky, které ještě propouštějí část slunečních paprsků), abyste měli prokreslené detaily. V plném slunci jsou stíny příliš kontrastní, to se jděte raději opalovat. Za zamračeného počasí jděte zase raději fotografovat architekturu. Má-li být jasný den, jděte alespoň fotografovat hned zrána.
2) Můžete-li u digitálu nastavit clonu, která rozhoduje o tom, kolik světla pustíte dovnitř, pak se obecně uvádí, že je výhodnější volit spíše větší (ale ne tu největší, kterou na fotoaparátu máte).
3) Dejte pozor, abyste si při fotografování sami nestínili.
4) Někdy může zajímavý efekt přinést fotografování v protisvětle, nebo když třeba necháte sluneční paprsky prostupovat okvětními plátky. Nebezpečím je, že se mohou na krajích předmětu objevit fialové kontury. Ty můžete odstranit ve Photoshopu nebo v programu Zoner Photo Studio 7.
5) Pokud nejsou světelné podmínky ideální, můžete si i přisvítit, ale v žádném případě ne běžným vestavěným bleskem, raději nějakým externím zdrojem. Chcete-li blesk, kupte si nebo půjčte speciální na makrosnímání.
Ostrost prý nejsou žádné čáry
Výhodou digitálů je velká hloubka ostrosti, tedy velmi zjednodušeně řečeno to, jak hluboko do snímku můžeme zachycené věci ještě vidět ostře. Opět záleží na tom, co vám váš digitál dovolí – jakou ohniskovou vzdálenost vám umožní v režimu makro využít.
1) Ostřete pečlivě, pokud to váš digitál umožňuje, přepněte na bodové ostření.
2) Nepořizujte jen jeden snímek, udělejte si jich několik a pro jistotu ostřete raději při každém znovu. Nespoléhejte se na zobrazení snímku na CD displeji, zda je skutečně ostrý, uvidíte až při zvětšení v počítači.
3) Nemáte-li stativ, nechte ostření pouze na fotoaparátu. I se stativem se vyplatí při manuálním ostření pojistit si snímek ještě jedním záběrem s automatickým zaostřením.Se stativem i bez něj
Ve všech návodech k fotoaparátům i v odborných článcích a publikacích se uvádí, že makro se nejlépe fotí se stativem. Tím, že jsme se přiblížili k objektu, který fotografujeme, co nejvíce, zvětšujeme totiž nebezpečí roztřesení. Ale co s tím, když nemáme stativ na dovolené po ruce, nebo ho dokonce nemáme vůbec? Pokud jsou dobré světelné podmínky, zvládnete fotografování většinou i z ruky. Nespoléhejte jen na stabilizátor obrazu a fotoaparátu trochu pomozte.
1) Máte-li čím, fotoaparát si podepřete nebo si ho na předmět položte tak, aby se neviklal (plechovka, pařez atd.). Často fotografujeme malé předměty nízko nad zemí, v tom případě je možné opřít si ruku alespoň o koleno.
2) Nemáte-li čím si digitál podepřít, přidržte přístroj ještě i druhou rukou, nebo (je-li malý) se vyplatí podržet si loket.
3) Bez stativu nechte ostření na svém fotoaparátu, stejně máte obě ruce zaměstnané.
4) Při ostření a mačkání spouště zadržte dech a snažte se vůbec nehýbat.
Pokud byste chtěli ve fotografování makra pokračovat, alespoň malý stativ si kupte. Nejen vyloučíte problémy při focení z ruky, ale ulovíte s jeho pomocí i snímky, které byste jinak neměli. Některý hmyz nebo malé ptáky vaše bezprostřední blízkost plaší, fotoaparát, který si nastavíte a ve vhodnou chvíli pak využijete dálkové ovládání, jim ale vadit nebude.
