JAK SE RODÍ VODNÍČCI

Aničko, á šup,” zavolám výrazně na svou tříměsíční dceru, aby zatajila dech, až jí mokrou dlaní přejedu přes obličej. Tak začíná abeceda potápění. Děti do tří let se sice nenaučí v pravém slova smyslu plavat, ale pohyb ve vodě a následně i potápění je pro ně podle mnohých odborníků velmi prospěšné. Plavající děti jsou pohybově šikovnější a také zdravější a otužilejší.PŘIROZENÉ PROSTŘEDÍ Vložíme-li dítě do vody a rukou správně podložíme hlavičku, vznáší se jeho tělíčko na hladině. Většinou leží klidně, ale může také provádět aktivní pohyby, které nám připomínají pohyby plovací. Vznikají na základě plovacího reflexu řízeného podkorovou částí mozku. Teprve později zrají v záměrné pohyby řízené z mozkové kůry. Teplá voda není pro maličké ničím neznámým, vždyť v celém svém nitroděložním životě se vznášelo v plodové vodě své matky. Proto se ve vodním prostředí cítí velmi dobře. Navíc kdykoli mu něco (například ruka, svetřík…) přejede přes obličejík, instinktivně zatajuje dech, tak jak to dělalo při průchodu porodními cestami, takže je pro ně přirozené i potápění. Ovšem tento nepodmíněný reflex se, podobně jako třeba objímací nebo uchopovací, kolem třetího měsíce věku ztrácí a dítě se musí učit všechno od začátku. Novorozenci si ještě neumějí hrát a spolupracovat, a tak jejich pohyb ve vodě spočívá ve splývání po hladině na zádíčkách i na bříšku. Jsou však velmi vnímaví a vytvářejí si dobrý základ pro kladný vztah k vodě, kterého lze později využít pro výuku klasického plavání. Teprve s věkem (asi od šestého měsíce) stoupá jejich aktivita. Například roční dítě skočí do vody, zatají dech, nenapije se a s úsměvem se vynoří. Tato dovednost ovšem pochopitelně nevznikla najednou, ale je výsledkem několikaměsíční práce. KOJENCI OPRAVDU PLAVOU? “Ne, a ani není našim cílem naučit je plavat,” odpovídá Eva Kiedroňová, dětská rehabilitační sestra, bývalá závodní plavkyně a zakladatelka Baby klubu Kenny v Třinci, která se již několik let zabývá plaváním s malými dětmi. Měli bychom říkat spíš než plavání ­ pohyb ­ kojenců ve vodě. Pohyb anebo taky hra, neboť hravá činnost je dítěti přirozená. Vlastně všechny posilovací cviky, které ve vodě s Aničkou provádíme, jsou spojeny s hrou a říkankou. Je škoda, že pro mnohé rodiče jsou možnosti plavání s kojenci omezené. Po půl roce věku je pro dítě totiž prostor vany malý a speciální bazénky, kde by si mohly nejen hrát, ale i plavat, jsou k dispozici pouze výjimečně. Plavání s novorozenci a kojenci u nás jako první nabízel už jmenovaný Baby club Kenny v Třinci. Rozšířil se do dalších severomoravských měst i do Prahy. V Ústí nad Labem je to například agentura Oáza (a doufejme, že i nadále bude, neboť agentura, kterou nechce nikdo finančně podpořit, se bohužel potácí v obrovských existenčních problémech). Nejdříve po prvním roce života připadá pro dítě v úvahu krytý bazén pro veřejnost. KDY ZAČÍT? Mnoho maminek si představuje, že přijde se svým miminkem na lekci plavání, tam jí dítě seberou a hned hodí do vody. Ano, byly provedeny pokusy s novorozenci, kteří se pod vodou přirozeně pohybovali, zadržovali dech, plavali obličejem dolů a jakmile se unavili, jednoduše ve vodě usnuly. Ale takovým způsobem plave s kojenci snad jen jediný člověk na světě ­ Igor Borisovič Čarkovskij, který s tím má víc než třicetileté zkušenosti. My se držme “dostupné” reality. “Lidé, kteří neví, co mohou od kojeneckého plavání a hlavně od kurzů očekávat, bývají často nedůvěřiví. Nedůvěra je však pouze na podkladě vlastních představ a domněnek. Skutečnost bývá většinou milým překvapením,” říká Eva Kiedroňová. Nejlepší je začít s činností kojenců ve vodě už od narození doma ve vaně, což má celou řadu předností: dítě je ve známém prostředí s osobou mu nejbližší, bez cizích rušivých vlivů daleko lépe přijímá každou náročnější činnost a také rodiče jsou doma klidnější a trpělivější. Můžeme samozřejmě začít i později. Když už ale dítě leze a sedí, často odmítá i ve vodě polohu na zádech, což musíme respektovat. V každém případě je třeba dodržovat zásady správného metodického postupu výcviku, které nás naučí proškolené instruktorky. “Kdy začínáte s plaváním kojenců,” ptám se paní Majky Čápové z agentury Oáza. “Po dohodě s rodiči můžeme začínat s šestitýdenními dětmi u nich doma, ovšem u nás v zařízení začínáme ve třech měsících věku. Samozřejmě, že mohou být i starší. Zastáváme názor, že nikdy není pozdě.” Plavání s takhle malými miminky se někomu může zdát jen módou a zbytečným přepychem. Proti takovým pochybovačným názorům však můžeme vznést hned několik argumentů: “Pohyb kojenců ve vodě napomáhá jejich psychomotorickému vývoji a posiluje jejich svalovou soustavu. Nabízíme jim vlastně další prostor pro pozorování, vnímání a prožívání a zároveň upevňujeme vztah mezi rodičí a dítětem. Součástí kojeneckého plavání je také správná manipulace s dítětem a v neposlední řadě také otužování, což je přirozená prevence proti onemocnění,” odpovídá Majka Čápová. ABECEDA POTÁPĚNÍ Jak už jsem poznamenala, tříměsíční dítě ztratilo své reflexy, které si přineslo na svět z matčina lůna, a musí se všechno pomalu a nenásilně učit. Podstatou abecedy potápění je vytvoření podmíněného reflexu ­ zatajení dechu ­ před potopením na signál. Ten, který jsem uvedla na začátku, tedy: “Aničko, á šup,” je zcela vyhovující. Obsahuje oslovení, kterým je dítě upozorněno, že se bude něco dít. “Á” zastupuje přípravu děje a na “šup” polévám obličej vodou od temínka přes čelo dolů. Intonace i postup musí být vždy stejný. “Jakmile se změní třeba jen oslovení, například místo Aničko ­ Andulko, dítě nezareaguje,” vysvětluje paní Čápová. Postupně nahrazuje pár kapek vody kelímek a i do něj přidáváme postupně víc a víc vody. Až se dítě opravdu naučí zatajovat dech, můžeme začít na stejný signál s potápěním. Nejprve jenom kousek pod hladinu a na půl vteřiny, a pak stále hlouběji a na delší dobu. Ještě později bez podpory rukou, třeba za hračkou. Zároveň učíme dítě dýchat pod vodou. Starší dítě, které tohle všechno zvládlo, už se může učit skoky do vody. Přestože v této fázi se již samostatně rozhodují, kdy skočí, je nutno neustále používat signál. PLAVÁNÍ JE HRA Už od prvních lekcí plavání s kojenci zařazujeme postupně, podle věku a schopností dítěte, hry. Vlastně podstatná část plavání s kojenci jsou hry. Například od jednoduchého splývání na kruhu a máchání prádla, přes napodobování kyvadla hodin či zvonu, kolotoče pro různé hopsání, vyhazování do výšky či plavání za hračkami. Spousta možností je také při hrách v mělké vodě či při společném koupání s rodiči. Dítě do sedmého až osmého měsíce svého věku není schopno reprodukovat žádný pohyb, vykonává pouze pohyby spontánní. Přibližně od devátého měsíce nacvičujeme hravou formou plavecké pohyby, abychom zamezili vytvoření nežádoucích pohybových návyků. Metodiku plavání s kojenci a malými dětmi zpracovala Eva Kiedroňová v knize: Jak se rodí vodníčci.