Text a foto František Petrák Na cestách po světě člověk občas spatří nejrůznější šokující nápisy, které mu důvěrně připomenou jeho mateřštinu. Tak třeba z malajského přístavu Melaka se můžete do hlavního města Kuala Lumpur vydat s autobusovou společností, jejíž jméno vám nejspíš asociuje rychlý sex. Skutečnost je ale mnohem prozaičtější. Každá kultura má svého „hrdinu bez bázně a hany“ a Hang Jebat je prostě něco jako malajský Robin Hood, Zorro, Jánošík nebo Dalibor z Kozojed. Romantický příběh bojovníka z dob vlády melackého sultána Mansúra Šáha (1456–1477) tu zná každé malé dítě.
Hang Jebat vyrůstal s přítelem Hangem Tuahem. Byli jako dva bratři – spolu se naučili bojovému umění, spolu svedli první souboje a spolu také vstoupili do služeb sultána, kterému přísahali věrnost. Pak byl ale Tuah křivě obviněn, že svedl favoritku harému, a sultán ho odsoudil k smrti. Kat odvedl Tuaha do džungle, aby ho popravil. Protože ale věděl, že je nevinný, přinesl sultánovi jako důkaz jen jeho oděv, namočený do kozí krve. Když se Jebat dozvěděl, že sultán svému věrnému služebníkovi nedal možnost obhájit se, popadl ho amok. S výkřikem „Spravedlivý vládce má být uctíván, nespravedlivý svržen!“ vtrhl do paláce, aby sultána zabil. Přesila stráží ho ale přemohla. Křivé obvinění Tuaha se mezitím vysvětlilo. Sultán ho omilostnil a poručil mu zabít „odbojného zrádce“. Romantický příběh tak graduje Tuahovým morálním dilematem: Dodržet přísahu a usmrtit přítele, který se za něj postavil, nebo se vzepřít? Otázka, kterou si od té doby Malajci často kladou, zní: Ctít vládu, i když je špatná, nebo poslechnout hlas svědomí a pokusit se ji svrhnout? Ve vyrovnaném souboji na život a na smrt se Tuah Jebatovi neustále omlouval, že jen „plní rozkaz“. Po mnoha hodinách zápasu byl Jebat smrtelně zraněn. Bojovník, umírající se ctí, prý ale nakonec svému příteli odpustil. Dnes má v Melace honosnou hrobku i vlastní ulici: Jalan Hang Jebat.
