JEDNOTKY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ – BARIÉRA MLČENÍ…

Je jisté, že Specnaz provedl na našem území minimálně jednu ostrou akci.
20. srpna 1968 přistálo o půl deváté večer na Ruzyňském letišti neplánované letadlo Aeroflotu a zarolovalo na konec přistávací dráhy. Následně bylo letiště paralyzováno rusky mluvícímí civilisty a z provozu byla vyřazena i řídící věž.
Cesta byla volná, a tak kolem půlnoci začala přistávat první letadla s vysadkáři a tanky, které byly naváděny právě z onoho “civilního” stroje Aeroflotu… Další komando Specnaz bleskově internovalo tehdejší reformní vedení KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem a eskortovalo jej do Moskvy.
Podobnou protiakci tehdy připravovala skupina našich výsadkářů, která však nakonec bohužel nevyšla. (O tom však více v některém z dalších čísel magazínu Koktejl.)
Zatím můžeme jen spekulovat, kolik příslušníků Specnaz na našem území bylo, popřípadě dodnes zůstalo. Specnaz byli důkladně maskováni jako například jednotky taktického průzkumu. Členové Specnaz nenosili vlastní uniformy, ani žádné zvláštní rozlišovací znaky. Většinou byli oděni do uniforem výsadkových vojsk, na našem území prý nosili uniformy spojařské.
Někteří naši výsadkáři, kteří měli možnost zúčastnit se výcviku se sovětskými “výsadkáři”, dodnes vysoce hodnotí jeho úroveň, která je podle nich daleko vyšší, než u již zmíněných amerických “rangers”.
“Američané k nám po devadesátém roce přijeli s velkou slávou, že nás něco naučí a odjeli skoro s ostudou. To, co nás naučili Rusové, je pro nás neocenitelné,” řekl mi nedávno důstojník naší přední výsadkové jednotky. “Byli to strašně správní hoši, a hlavně absolutní profíci, rád na ně vzpomínám,” přitakal jeho kolega.
Podařilo se mi získat insignie Specnaz z této doby. “Dneska je v Rusku Specnaz úplně všechno, už to není, to co bývalo…,” řekl mi “sběratel” podobných věciček.