„Byla to zvláštní náhoda: stáli jsme ten večer na terase centra a dívali se na moře. Vypadalo to jako záblesk fotografického blesku, pak se ozvala rána. Mysleli jsme, že někomu vybuchly petardy, byly zrovna svátky. Za chvíli se ale ozval další výbuch a pak třetí. Nejpodivnější na celé události bylo ticho, které následovalo. Nikdo nekřičel, žádná panika, jen naprosté ticho…,“ popisuje večer 24. dubna letošního roku egyptské letovisko Dahab, třicetiletá Ilga.
lll
Dahab (v arabštině znamená „zlato“) patří k méně frekventovaným lokalitám, a i když v posledních letech zájem o tuto destinaci díky fantastickým korálovým útesům dosti vzrostl, vždy zůstával stranou hlavního turistického ruchu.
Ospalou beduínskou vesnici na východním pobřeží Sinajského poloostrova objevila pro ostatní svět v sedmdesátých letech partička hippíků. Uchvátila je scenerie strmě se zdvíhajících narudlých hor na západě, čisté moře Akabského zálivu, klid a odlehlost od civilizace. A atmosféra doby květinových dětí zde v mnohém přetrvala dodnes.
„Je tady absolutní klid. Klid, ze kterého se po čase můžeš zbláznit,“ komentuje život v místě dvaatřicetiletý Jano ze Slovenska.
Evropané tu bezkonfliktně bydlí s beduíny v jedné vesnici, několikakilometrovou kornýš (promenáda) podél pobřeží lemují šíšárny, levné hotýlky a potápěčská centra roztodivného vzhledu, na dlažbě kornýše se povalují psi a kočky všech ras a na břehu si hrají malé děti. Dahab je vyhledáván stejnou měrou právě pro své mírumilovné kouzlo a přátelskou kosmopolitní atmosféru, jako pro úchvatné podmořské scenerie. Znají jej především milovníci potápění, windsurfingu i dalších vodních sportů, ale také všichni, kterým je protivná syntetická nádhera velkých turistických letovisek. Lidé si sem jezdí odpočinout na pár dní nebo celé měsíce, na pláži lze ale potkat také týpky, kteří sem přijeli před dvaceti lety s batohem na víkend, a dodnes neodjeli. „V Maďarsku jsem měl velkou firmu a docela slušně vydělával. Ve dne v noci ve stresu, dál už to nešlo. Tady jsem víc jak rok, živím se jako buddy (průvodce potápěčů po lokalitě) a nic mi nechybí,“ vysvětluje mi čtyřicetiletý Andrasz.
lll
Ubytovali jsme se v malém hotýlku s názvem Banque de Cairo kousek od pláže. Není zrovna nejnovější, kromě malých pokojíků v přízemí má ale na střeše prostorný orientální budoár s velkými okny z barevného skla a stropy ve tvaru kopulí. Jeho dekadentně zašlé křiklavé nádheře prostě nemůžeme odolat. Vybavení je prosté, ale mramorová koupelna jako by vypadla z filmu Poslední tango v Paříži.
Bodrý majitel hotýlku nás přesvědčoval, že normální cena za tento pokoj je padesát eur za noc, ale nám jej nechává za padesát egyptských liber (asi 200 korun), a to pouze z ryzích sympatií. Vzápětí ale cenu ovlivnil i úbytek turistů po atentátech. Možné to je, v Dahabu je prázdno. Ale možná turisté jeho hotel opustili kvůli nechutnému chrchlání, kterým doprovází každý večer svou siestu před domem.
Dahab je ale oproti loňsku opravdu méně obsazený, ceny po bezpodmínečném neomaleném smlouvání nižší, naháněči méně dotěrní. Především restaurace u mostu a loď Tota, kde k atentátům došlo, zejí prázdnotou.
„Kdykoli jdu kolem restaurace Al Capone, prohlížím si lidi. Jestli někdo nemá velkou tašku, jestli není moc oblečený. Jen náhodou jsem tu ten večer nebyl, ale dva maďarští manželé z naší potápěčské skupiny to štěstí neměli. Pořád to mám v sobě,“ svěřuje se Marcel, který po mnoha letech opustil v Česku svou práci záchranáře a přesídlil na čas do Dahabu. Dělá potápěčského instruktora a píše diplomovou práci.
Musím se mu přiznat, že mám stejné pocity. I já se dívám po lidech ostražitěji než před rokem. A to i když výbuchy připomínají jen malé díry v betonové dlažbě a malý pomníček u mostu. Ostatní stopy jsou již uklizeny, jako by se nic nestalo.
Večer ale hoří na dlažbě před restaurací dvacet čtyři svíček za každou zbytečně zmařenou duši.
To, co sem přitahuje lidi, včetně Čechů, je ale moře. Raději tedy stáčíme hovor na ponor chystaný na druhý den a velkého napoleona, kterého tu někdo viděl. Docela se těším, trávím dny se šnorchlem focením moře a do hloubky deseti metrů už znám na Lighthousu každou rybu.
Začal jsem s potápěním před časem právě na mysu Lighthouse a zatím jsem neobjevil místo, které by se mi víc líbilo. Zajímavé jsou samozřejmě i další lokality v nedalekém okolí. Je to například korálový The Canyon nebo mělká a půvabná Eel Garden a techničtí potápěči a freediveři zase nedají dopustit na náročnou, sto metrů hlubokou Blue Hole, jejíž popularita roste s každým dalším utopeným nešťastníkem, ale já mám své oblíbené místo. Taková koncentrace korálů a ryb, která by byla dostupná přímo ze břehu, není kromě Lighthousu široko daleko.
Ihned po zanoření proplouváme hejnem pomců, dvojice klaunů se před námi schovává do žahavé sasanky. Míjíme fantaskně vyhlížející půlmetrové nosatce, kteří pohodlně oždibují korály. Jak klesáme do větší hloubky, červená a žlutá část barevného spektra pomalu mizí. A pak se před námi na vzdálenost několika metrů objeví nazelenalý napoleon. Netečně si nás prohlíží a pak lenivě odplouvá. Pozorujeme divadlo, které přichystala příroda a jehož rozmanitost se vymyká běžné fantazii. Příroda evidentně kašle na lidská měřítka a jsou jí cizí naše úzkoprsé definice kýče. A naštěstí – i terorismus. Pár metrů pod hladinou člověk úplně zapomíná na starosti, které nechal na břehu.
Koráli poskytují domov tisícům živočichů a rostlin v dokonalé symbióze. Řekl bych, že vytvářejí ideální svět. Velké ryby sice požírají malé, ale nic se neděje zbytečně a beze smyslu. Jediné důležité je zachovat koloběh života a žít, dokud to jde…
Útoky v Egyptě
l Duben 2006 – 3 výbuchy v letovisku Dahab. V druhé půli května 2006 se egyptským úřadům vzdal Uda Chádir aš-Šanúb, podezřelý z organizování těchto útoků.
l Červenec 2005 – 3 útoky na přímořské letovisko Šarm-aš-Šajchu. Začátkem srpna egyptští policisté zastřelili Muhammada Flajfila, podezřelého z organizování těchto útoků.
l Duben 2005 – útoky na turisty v Káhiře.
l Říjen 2004 – 3 exploze ve městě Taba a 2 útoky v Rás as-Sultánu.
l Listopad 1997 – výbuch u vchodu do chrámu královny Hatšepsut u Luxoru.
l Září 1997 – výbuch bomby v autokaru v Káhiře.
l Duben 1996 – útok teroristů na hotel Europa v blízkosti pyramid severně od Káhiry. zdroj: tiskové agentury
Dahab láká dál
l Pobyt v Dahabu běžně nabízejí cestovní kanceláře, potápěčské kluby a školy. Egypt dál zůstává jedním z nejvyhledávanějších míst pro turisty z České republiky.
l Pravidelná autobusová linka sem jezdí z Káhiry,
Šarm-aš-Šajchu a Taby. zdroj: tiskové agentury
