Jezero Inle leží na severozápadě Šanského státu ve střední části Myanmaru. Toto mělké, 30 km dlouhé a 11 km široké jezero se rozkládá v nadmořské výšce 950 metrů. Obývá jej etnická menšina Inntha, jejíž děti se učí dříve plavat než chodit. Pro život na jezeře je to totiž nezbytné pro případ vypadnutí z “hnízda”. Lidé Inntha jsou obratní rybáři s unikátní rybolovnou technikou. Jsou mistři v řemeslech, jako je stříbrotepectví, kovářství a tesařství, ale jsou také výborní tkalci hedvábí a bavlny.
TRH V YWAMA
Jezero je obklopeno bažinami, a tak jediný přístup je kanálem ze severu z městečka Nyaung Shwe. Na mělčinách a malých ostrovech je sedmnáct vesnic, v nichž žije asi 70 000 lidí. Každý den je v některé z nich plovoucí trh.
Na pronajaté loďce jsme se vydali na trh do vesničky Ywama. Plavba zde je však pomalá, protože se nám neustále na lodní vrtuli naplétají trsy vodních rostlin, jimiž je celé jezero porostlé. Po dvou hodinách se přibližujeme k úzkému kanálu vedoucímu do vesnice. V ústí stojí několik malých kánoí. Zpomalujeme, abychom se jim vyhnuli, ale v tom okamžiku loďky prudce vyráží k nám. V první chvíli nechápeme, co se děje. Dochází k několika nárazům a zahákování jako při přepadení piráty. Prodavači suvenýrů chtějí být první, a tudíž nejúspěšnější. Začíná boj o zákazníka. Nabídka je bohatá, ale ceny vysoké, a tak pomalu plujeme dál v doprovodu loděk, jejichž majitelé se nás stále přidržují.
I když Ywama leží na plovoucím ostrově, nijak jsme to nepocítili. Je zde velké tržiště na břehu i na vodě. Lidé na malých kánoích nabízejí pro místní především rýži, ovoce i zeleninu a suvenýry pro turisty. Vracíme se stejnou cestou a naši loďku obklopují stejní prodejci. Tentokráte jsou ceny o nulu nižší. Nelze odolat. Pár krásných vyřezávaných sošek kupujeme za směšnou cenu.
JEZERO KURIÓZNÍCH VESLAŘŮ
 Už malé děti se učí pádlovat rukama-nohama. Matka se pak může v klidu věnovat kojení dalšího jezeního dítka. |
Jezero křižují úzké kánoe rybářů. Jedni vrhají sítě, druzí umísťují velké vrše. K tomu potřebují volné ruce. Malé loďky ale neuvezou dva lidi, a tak nezbývá než veslovat “rukonožně”. Rybář drží konec vesla jednou rukou a přes střední část vesla přeloží nohu v koleně. Ruka jde dopředu, noha dozadu. Připomíná to jednonohého člověka jdoucího o berli. Zvlášť komický je tento světově unikátní způsob veslování v provedení malých dětí. Ale důležité je, že jedna ruka zůstává volná.
PLOVOUCÍ ZAHRADY
Další kuriozitou jezera jsou plovoucí zahrady. Okolní bažiny nejsou vhodné pro pěstování plodin, a tak si lidé opět poradili. Z jezera vytahují velké trsy vodních rostlin a vrší je na loďky. Rostliny tvoří základ plovoucích zahrad. Jsou vršeny do úhledných záhonů a proloženy zeminou. Aby neuplavaly, jsou ke dnu přidržovány bambusovými tyčemi. Záhony neunesou člověka, a proto se veškeré obdělávání uskutečňuje z loděk. Hlavními produkty jsou rajčata, fazole, květák, zelí, kapusta, česnek, cibule a melouny. V mokřadech na severu jsou i rýžoviště.
KOČIČÍ KLÁŠTER
Vesničané se samozřejmě neobejdou bez buddhistických klášterů, kterých je zde několik. Jsou to dřevěné stavby uprostřed jezera. Nejznámější je Nga Phe Kyaung, jemuž se také říká klášter Skákajících koček. Kromě dřeva je postaven i z vlnitého plechu. Podnikaví mniši zde naučili domácí kočky proskakovat malým kruhem. Turisté obdivují tuto atrakci někdy více než krásu a ohromné bohatství nádherných oltářů, svezených z celého okolí.
