Category: 2007 / 11

zpracovala Dagmar Cestrová, foto Dana Jelínková    Strážnice a Slovácko? To je přece mezinárodní folklorní festival. Kdo není z jižní Moravy, už méně ale ví, že v této obci se nachází také unikátní technická i přírodní památka Baťův kanál. Kdysi se po něm plavilo uhlí a zajišťoval zavlažování polí a luk v okolí, dnes je zajímavou turistickou atrakcí. Na výlet se sem dá vyjet i třeba za pěkného listopadového dne a pustit se na pěší procházku nebo přibalit do auta kolo. Pokud se pro výlet ale rozhodnete ještě o něco později a rtuť teploměru klesne pod nulu, pak si raději vezměte s sebou brusle.   

Jak napovídá název, o kanál, který se stavěl v letech 1934 až 1938, se zasloužil především průmyslník Jan Antonín Baťa. Těžil v blízkosti Rohatce lignit a aby ho mohl přepravovat do elektrárny v Otrokovicích, navrhl zregulovat řeku. Vznikla vodní cesta dlouhá jednapadesát kilometrů, z podstatné části řekou. Přes kanál vlekli lodě koně, v úsecích řeky je tlačily remorkéry. Na konci války byl ale kanál poničen a musel být opraven. Pak se ještě používal do začátku šedesátých let, naposledy podle dokladů v roce 1961. Kanál byl potom ponechán vlastnímu osudu. Technická památka chátrala a kanál se zanášel. V poslední době ale zažívá přímo turistickou renesanci. V roce 1996, kdy se poprvé znovu otevřel, se po něm projelo na pět tisíc zájemců. Vloni se uvádělo už padesát tisíc. Populární jsou plavby lodí i na hausbótu a zájem je takový, že vedení Jihomoravského kraje uvažuje o projektu, podle kterého by byla tato vodní cesta celá splavněna až po soutok Moravy s Dyjí. Zatím je tu třináct plavebních komor a jezů, sjíždět jezy je ale zakázáno.  

V současné době je tedy kanál splavný až k Hodonínu, trasa je dlouhá šedesát pět kilometrů. Od letošního roku mohli návštěvníci také poprvé přejíždět z moravské strany na Slovensko a naopak. Novinkou také byla letos možnost strávit u jezu na Moravě v Hodoníně několik dní jako trosečník. Všude po cestě najdete půjčovny lodí, bohužel v zimních měsících je určitě nevyužijete. Provoz oficiálně končí v říjnu, ale pokud bude listopadové počasí pěkné, řada majitelů počítá s tím, že by sezonu prodloužila. V kteroukoliv roční dobu se ovšem můžete vydat na procházku podél kanálu, případně k některým jeho zajímavým místům nebo zvláštnostem v okolí. Určitě vás zdejší příroda zaujme natolik, že se na místa, která vás uchvátí, pak přijedete znovu podívat a už rovnou z lodní paluby.   A kam se třeba podívat? S Baťovým kanálem se kříží řeka Velička. Toto místo rozhodně zaujme technicky založené čtenáře. Odtud se můžete projít podzimní přírodou proti jejímu proudu. Za zastavení stojí i vnorovská komora s unikátním mostem. V Sudoměřicích slouží bývalý výklopník jako vyhlídková věž. Nad Tvarožnou Lhotou stojí nad vesnicí rozhledna. Nebo si zajděte do Petrova podívat i na tamější unikátní sklepy. Ostatně s vínem je na Slovácku spojena spousta mít a budete se tu s ním setkávat doslova na každém kroku. Po procházce kolem kanálu pak rozhodně musíte zavítat do některého sklepa.

Více se o kanálu dozvíte v informačním centru ve Veselí nad Moravou a užitečné informace získáte i na webové stránce www.batacanal.cz.

Kam ještě v okolí

Ojedinělý soubor původních vinných sklepů z 18. a 19. století stojí v Petrově. V roce 1983 byl jako první v tehdejším Československu prohlášen za vesnickou památkovou rezervaci.


Nejen poutním místem je Blatnice pod Svatým Antonínkem. Právě tady bylo objeveno pohřebiště lidu zvoncových pohárů, ale také sídliště z doby římské. Právě tady se také vyráběly v 19. století populární rohože, ale hlavně tašky z orobince, které se vyvážely i do západní Evropy.


Pokud se pojedete podívat na Slovácko od května do října, pak lze navštívit strážnický skanzen. Ukazuje, jak se žilo na jižní Moravě, a to jak v úrodném Pomoraví, tak v horských oblastech. S pěstováním vína se tu seznámíte doslova ze všech stránek, stejně tak s tím, jak vypadala zdejší řemeslná výroba.


Ve Strážnici se také můžete zastavit u synagogy v bývalé židovské čtvrti a na starém židovském hřbitově.Už Cyril a Metoděj   Byla to hlavně potřeba vína pro liturgické účely, která kdysi podpořila rozšiřování vinic na Moravě. Na Slovácku, jedné ze zdejších vinařských podoblastí, je tak historie vína významně spjata už s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem, kteří na Moravu přišli v roce 863. S jejich jménem je spojováno zdejší poutní místo na Velehradě. Obliba vína ovšem nerostla jen díky dodávkám ze vznikajících klášterů, ale proudem teklo také na dvoře panovníka a šlechty. A místní si svých vín velmi cenili. V městě Hodonín mají dokonce listinu z roku 1555, kterou Pertold z Lipé umožnil městu svobodně nalévat víno, zároveň ale zakázal vína cizí. Zato se ze Slovácka stejně jako z dalších oblastí Moravy zvesela a úspěšně víno vyváželo do ciziny, hlavně sousedního Rakouska.   Samotné Slovácko má velmi rozmanité přírodní podmínky a stejnou rozmanitost mají i vína odtud – záleží na tom, zda pocházejí z výše položených vinic, kde není tak silné proudění teplého vzduchu, nebo z nížinného terénu hlavně v údolí řeky Moravy, případně réva roste na těžkých půdách v nejvýchodnější části oblasti. A s vínem je tak spojena spousta zajímavostí.   V obci Bzenec kdysi vzniklo jedno z prvních vinařských družstev a do obecného povědomí se dostalo hlavně vínem z ryzlinku rýnského – Bzeneckou lipkou. Název byl inspirován nejen vůní lip, typických pro toto místo, ale i tamější stařičkou zámeckou lípou. V obci Blatnice pod Svatým Antonínkem zase vzniklo spojením odrůd ryzlink rýnský, rulandské bílé a sylvánské zelené známkové víno Blatnický roháč. A do obce Petrov stojí za to zavítat kvůli chráněné lokalitě zajímavých vinných sklepů – Plže. V této oblasti v Mutěnicích také stojí výzkumná vinařská stanice.  

A jakým vínům se tu daří? Odrůdy jsou stejně pestré jako zdejší oblast. Z bílých jsou to především Müller Thurgau, ryzlink rýnský, rulandské bílé a veltlínské zelené, z modrých vín frankovka, svatovavřinecké a zweigeltrebe. V obci Moravská Nová Ves dokonce vyšlechtili modrou odrůdu cabernet Moravia a z Polešovic zase pochází nejrozšířenější domácí odrůda muškát moravský. Za vínem se dá Slováckem vyjet po mnoha cyklostezkách, kde zájemce čeká nejen pokušení v podobě vína, ale i setkání se zdejším pověstným folklorem.   zdroj: www.wineofczechrepublic.cz a www.slovacko.cz

Pin It on Pinterest