Vyprávění o “tááákhle velikých rybách” na Labi musí být samozřejmě rybářská povídačka. V řece, která je synonymem stoky, nemohou žít metroví kapři!
Teď valím oči a jako uhranutý tisknu patnáctikilového krasavce k hrudi. Hladím jeho studené slizké, skoro metrové tělo poseté penízky šupin a mám pocit, jako bych choval malé dítě. Ve skutečnosti je kaprovi takových dvacet let. Rybáři polévají kapra vodou, ošetřují malou ranku po háčku kapří medicínou, měří ho, váží, s láskou se s ním fotografují. Obr má patnáct kilo a osmdesát devět centimetrů. Je to asi poslední úlovek sezony – zbývá jen dát mu jméno, pusu na rozloučenou a? potom ho pomalu vrátit zpátky do studené labské vody.
PŘÍBĚH Z LOVU
Kapr kupodivu vůbec nepospíchá na svobodu, zamává ploutvemi, párkrát hýbne tlamou, jako by říkal – tak díky a užijte si Vánoce beze mě. Potom teprve mávne ocasní ploutví a je v trapu.
“Šla z něj řepka!” Hodnotí chlapi, co dnes kaprům chutná. “Nandáme jim tam další.” Rybáři chvatně berou kýbl s nabobtnalou řepkou a na loďce vyrážejí doprostřed řeky naservírovat kaprům další pochoutku. První úlovek jim zjitřil rybářský adrenalin v krvi. Je chladné říjnové dopoledne. “Také jsme nemuseli chytit nic, kapři se pomalu chystají k zimnímu odpočinku,” vysvětlují chlapi dlouhé čekání na první úlovek.
“Nejvíc berou zjara a na podzim, kdy se snaží co nejvíc nafutrovat. Když jsou hladoví a jedou v hejnu, není problém jich třicet za den chytit. Je to hrozná makačka. Taháš jednoho za druhým, nestačíš ani skákat po prutech. A v noci, když to začne! Hlásič zavříská, lekneš se, div neroztrhneš spacák, vyskočíš ve slipech a jdeš po něm. Ráno jsi promočený, utahaný jako kůň, ale šťastný. Náš čtyřčlenný tým má rekord, během čtyř dnů jsme nalovili sto třicet kaprů! Od pěti do jedenadvaceti kilogramů. Jo a t oho největšího jsme chytili během roku potřetí. Má jméno Douglas, mám pocit, že už si na nás zvykl a čas od času se nechá jen tak chytit,” vypravují chlapi z ústeckého Carp Teamu a oči jim září prožitky minulých lovů.
CARP TEAM
Co je to vlastně za sdružení zvláštních rybářů? Carp Team je prostě “kapr tým”. Jeden z jeho zakladatelů, Angličan Rod Hatschinson, si uvědomil cenu obrovských sladkovodních kaprů. Za vědecké spolupráce vyvinuli převratné krmivo – boilies. Pevné pruty, na kterých je využito kosmických technologií, a superpevné háčky. Vzniklo náčiní, na které se dají chytit ohromní kapři, o kterých se lidem dosud nesnilo. Jako první přišli i na to, že s takovým vybavením je možné vylovit za pár týdnů celý rybník. Ang ličané se s novou situací vypořádali rozumně. Vyhlásili, že ohromné staré kapry nebude nikdo zabíjet. Mohou se lovit, změřit, zvážit, vyfotografovat, ale musí se vrátit vodě. Motto “chyť a pusť” vzniklo v Anglii.
BOILIES
Pod tímto názvem se skrývá nově vyvinutá návnada a krmivo pro kapry. Bylo vymyšleno pro sportovní rybolov. Jeho základní složky jsou vejce, bílkoviny, uhlohydráty, tuky, minerály a vitaminy. Pestrobarevné, až čtyřcentimetrové kuličky voní intenzivně po banánu, čokoládě, krabím masu, škeblích nebo jahodě. Obsahují proteiny, rybí moučku a příchutě. Zkoušelo se prý, jestli rybám chutnají více sladkovodní, nebo mořské škeble, a podle toho se určilo ideální složení. Počítá se i s tím, že kapr má pokaždé jiné chutě – výběr návnady je pestrý i pro velmi zmlsané kapry. Ovšem v rukou pytláků nebo lidí, kteří chytají kapry na maso a ve velkém, je boilies smrtící zbraní.
TECHNIKA LOVU
Na břehu řeky vyrostou stany, přístřešky a lehátka. Rybáři z Carp Teamu jsou vybaveni pruty z grafitu a kevralu, spolehlivými navijáky s brzdou a hlásičem záběru, který zvukově i opticky oznámí tah na vlasci. Vlasec je velmi tenký, někdy se používají jemné splétané šňůry. Na konci vlasce je přivázán titěrný háček bez zpětného trnu, který by mohl kapra zbytečně poranit. Návnada – zázračné boilies – se zavěsí asi centimetr pod háček. Tak se zamezí zbytečnému poranění kapří tlamy. Olůvko, zhruba patnác tidekagramové, je nad boilies a zapříčiní, že se ryba chytí prakticky sama. Nezbytný je velký podběrák, do kterého se musí vejít metrová ryba. Na rozdíl od normálních rybářů – “masařů” – používají lovci z Carp Teamu místo paličky na zabití jen matrace na dočasné uložení ryby. V pytli z jemné síťoviny je možné rybu uchovat několik hodin, aniž by utrpěla jakoukoli újmu. Proto ji mohou rybáři přesně změřit, zvážit, nafotografovat ji do archivu, popřípadě uchovat pro oči dalších rybářů nebo při soutěžíc h pro posouzení rozhodčích. Pro úspěšný lov je dobré znát kvalitu a hloubku dna, není-li tam mnoho překážek, do nichž by se mohl vlasec zacuchat. Ke čtení vody se používá sonar s monitorem, na kterém se zobrazí struktura a hloubka dna. Na dražších přístrojích si radiolokátorem rybáři vyhledávají i samotné ryby.
Návnada sestává ze zmiňovaného boilies a materiálu, kterým se zakrmuje ve vodě několik dní před lovem. Je jím tak zvané částečkové krmivo – kukuřice, pšenice nebo semínka řepky.
KAPR OBECNÝ
Kapr jen výjimečně přesahuje délkou jeden metr a váží více než 32 kilogramů. Největší stáří se uvádí kolem čtyřiceti sedmi let. (Dříve se nepřesně uvádělo 100-200 let.) Stáří kapra lze poměrně spolehlivě určit podle lamel na šupinách, podobně jako stáří stromů pomocí letokruhů.
ROZŠÍŘENÍ: Objevuje se v celé Evropě kromě Norska.
TERITORIUM: Žije v mírně tekoucích a stojatých vodách s mělkým dnem zarostlým vegetací. Nejlépe se mu daří v prosluněných vodách.
CHOVÁNÍ: Kapr se sdružuje v hejnech a ani staří jedinci nejsou samotáři. Hejno kapřího plůdku často krouží v rybníce a přitom loví potravu. Za teplých, slunných dnů plavou s oblibou pod hladinou až do mělčin. Za pošmourného počasí se naopak zdržují v hloubce u dna. Je aktivní při setmění a v noci, ve dne je aktivita kapra menší. Nejaktivnější je za stmívání a při úsvitu. Kapra lze naučit na příjem potravy v určitou hodinu nebo po zvukovém signálu. Aktivita kapra je závislá na teplotě vody. Při deseti stupních Celsia aktivita téměř ustává a při čtyřech stupních se stahují ve velkém počtu na hlubší místa a bez pohybu tam setrvávají. Opírají se o sebe a někteří leží na boku.
POTRAVA: Kapři neloví rychle se pohybující živočichy, ale jen nasávají potravu ze vzdálenosti asi patnácti centimetrů. Ze dna, porostu i volné vody. Nepotřebné části vypudí z úst zpětným proudem vody.
ROZMNOŽOVÁNÍ: Samice dospívají ve 4.-5. roce a samci ve 3.-4. roce. Výtěr u nás probíhá na jaře od května do června. Kapři vyplouvají na mělká místa porostlá vegetací. Na trdlišti bývá více jedinců. Výtěr je hromadný a bouřlivý. Samci krouží kolem samic. Přitom se často dotýkají ústy prsních ploutví a pohlavního otvoru samice. Když konečně samice klesne ke dnu, postaví se šikmo hlavou vzhůru. Samci kolem krouží ve vrcholném vzrušení. Nakonec se samice postaví do normální polohy nade dnem, samec vedl e ní. Při křečovitých pohybech vytlačují jikry a mlíčí. Akt tření trvá několik hodin a mnohokrát se opakuje. Množství jiker se pohybuje od 200 000 do 1,5 milionu. Vývoj zárodku v jikře trvá 3-5 dní. Dospělosti se ale dočká jen nepatrný zlomek z nich.
