Poprvé v historii se podařilo stvořit duplikát živé bytosti. Jedno pobekávající skotské jehně dokázalo s největší mírou znepokojit jak amerického prezidenta, tak i vrchního rabína Izraele, katolické biskupy, německého ministra pro vědu a rozvoj, stejně jako české politiky a celou řadu dalších obyvatel planety. Klonováním lze totiž “vyrobit” časově opožděného dvojníka, trojníka či mnohočetníka. Jsme znepokojeni tím, co se ještě donedávna považovalo za pouhou sci-fi.
 Dolly |
Sedmiměsíční jehně Dolly z experimentální farmy nedaleko Edinburgu je identickou kopií své matky a bylo počato bez spermatu. Za pomoci elektrického výboje byla provedena fúze genetického materiálu somatické buňky Dollyiny matky a zárodečné buňky další ovce, která byla zbavena genetického materiálu. Výsledná buňka byla inplantována do dělohy náhradní ovčí matky. Obvyklá tvrzení, že tento experiment byl uskutečněn z čistě vědeckých důvodů, činí událost mnohem hrozivější. Řeči o “vědeckých pohnutkách” předjímají existenci pohnutek “ne-vědeckých”. Vždyť téměř vše, co bylo člověkem vynalezeno, se vzápětí obrátilo proti němu. Fantazii každého tak dráždí nejvíce otázka, zda bude možno techniku genového inženýrství aplikovat také u lidí. Roslin je největším institutem na výzkum života zvířat v Anglii. Byl založen v roce 1919 jako stanice pro výzkum života zvířat. V roce 1947 došlo k rozdělení na tři střediska: středisko výzkumu drůbeže, živočišné výroby a zvířecí genetiky. Počátkem šedesátých let nastupuje do střediska živočišné výroby i Ian Wilmut, dnešní “tvůrce” Dolly. Koncem osmdesátých let byl na toto středisko podniknut pumový útok, který byl s největší pravděpodobností výstražnou akcí ochránců zvířat. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XML (3. 3. 1997, 15:27)Klonované rostliny jsou dneska normál.Ale zvířata, nebo dokonce lidi?Běhá mi z toho mráz po zádech…(Vybráno z auditoria KLONY LIDÍ na serveru MAmedia) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak uvedl vedoucí týmu vědců Roslinova výzkumného ústavu u Edinburgu, Ian Wilmut, dostali vědci po úspěšném naklonování Dolly nespočet dopisů od lidí, kteří jim blahopřáli a povzbuzovali v pokračování jejich výzkumů. Podle Wilmuta však zůstává dosud nevyřešený výzkumný úkol laboratoře, jelikož zatím musejí být oplodněné vaječné buňky vsazovány do děloh žijících ovcí. Proto jsou registrovány “velké ztráty” a nelze kontrolovat, co se děje při růstu plodu. Pokud by se podařilo embrya kultivovat přímo v laboratoři, bylo by to mnohem účinnější. Přesto však lze touto technikou vyvinout genetické kopie lidí. Je proto otázkou času, než k podobnému experimentu na lidech dojde. Prezident Bill Clinton vyzval Národní poradní komisi pro biologickou etiku, aby posoudila práci vědců. Komise má zvážit, jaký dopad má pokus na možnost produkce zcela totožných lidí. Republikán John Marchi, člen Senátu státu New York, navrhuje, aby klonování lidských bytostí bylo označeno za těžký zločin. Klonování je podle něj v naprostém rozporu se všemi kulturami. I když lze předpokládat, že v dohledné době nebude klonování v demokratických zemích oficiálně povoleno, bylo by iluzorní se domnívat, že podobný pokus nebude jednou uskutečněn i na “lidské ovci”, ať už si pod tímto výrazem kdokoli představuje cokoli. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VANDAR (3. 3. 1997, 22:49)Dělá se kolem toho zbytečná hysterie. Člověk už dlouho přetváří sám sebe a přímé zásahy do organismu jsoujen logickým vyústěním tohoto vývoje.(Vybráno z auditoria KLONY LIDÍ na serveru MAmedia) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Člověk již několikrát prokázal, že si nárokuje právo zasahovat do evoluce bez ohledu na to, jaké výsledky to přinese, čistě jen kvůli pochybnému zisku či slávě. A sejdou-li se ony tři tajemné komponenty okouzlení možnostmi vědy, silné osobní ambice a šance vydělat jmění může buď někde v tichosti anebo v zemích, které se klonování nebrání, dojít k naklonování lidského dvojníka docela dobře. Bezdětný miliardář, fanatický diktátor či hvězda showbusinessu toužící po bytosti, která by pokračovala v jeho díle a navíc nesoucí jeho vlastní geny, najde snadno náhradní matku i genetického inženýra, kteří mu toto nákladné přání splní. A že je k tomu zapotřebí speciálně vybavená laboratoř a erudovaný realizační tým? Výroba atomové bomby se také zpočátku zdála být neuskutečnitelná mimo laboratoř v Los Alamos a dnes je to nadneseně řečeno záležitost pro domácí kutily. Ještě před patnácti lety se klonování lidí zdálo být neuskutečnitelné, protože odnětí buněčného jádra z buňky lidského embrya by v první vývojové fázi usmrtilo celé embryo. V dalším vývojovém stádiu jsou již embryonální buňky příliš diferencované a nesou v sobě zárodky orgánů jedince, který se má narodit. A představa, že by bylo možné použít právě takto diferencovanou buňku, byla vyhrazena spíše autorům filmových scénářů či vědecko-fantastické literatury. Ostatně, pro Hollywood je už klonování obehraným tématem. V u nás promítaném filmu “Hoši z Brazílie” jde o odvrácenou tvář genetického inženýrství, přičemž děj je až otřesně pravděpodobný. Film pojednává o pokusech dr. Mengele, který se v hloubi brazilských pralesů pokouší naklonovat Hitlery. V komedii “Twins” z roku 1988 se autoři filmu snaží podívat na klonování s humorem, když představují Arnolda Schwarzeneggera a Dana DeVitto jako produkty nepodařeného genového inženýrství. DeVitto nakonec zjišťuje, že jako tlusté Schwarzeneggerovo dvojče je produktem genetického odpadu. Aniž by si to tvůrci filmu možná uvědomili, poukázali na jednu závažnou skutečnost. Lidský klon bude mít zřejmě stejnou genovou výbavu, ale charakter by mohl být zcela odlišný. Velkou roli ve vývoji jedince hrají vnější vlivy, jakými jsou těhotenství, porod, prostředí, silné zážitky a podobně, jež jsou v každém případě unikátní. Proto právě u těch znaků, pro které by se o klonování mohlo uvažovat jako jsou inteligence či agresivita není vůbec jisté, jak vybavený klon by se narodil. Mohlo by se tak klidně stát, že namísto nějakého nového “führera” by vznikl neškodný prosťáček či vášnivý šachista. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VLASTENEC (4. 3. 1997, 09:57)Vandar má v mnohém pravdu.Lidský genetický materiál je poměrnězdegenerovaný a klonovánímby se dal vylepšit. Lze to samozřejměi zneužít a nepochybně to zneužito bude…(Vybráno z auditoria KLONY LIDÍ na serveru MAmedia) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . To všechno je možné. Skutečností však je, že podle listu The Washington Post se americkým vědcům podařilo klonováním vytvořit opici. V Oregonu se loni narodily dvě opičky vytvořené z buněk opičího embrya, nikoli tedy z dospělého jedince, jak tomu bylo u Dolly. Klonovaní primáti tak nejsou identičtí se žádným dospělým jedincem. Jenomže jak daleko je primát od člověka? Manipulace s genovým materiálem je nezvratnou skutečností. V roce 1966 otiskl německý týdeník Der Spiegel názor amerického biologa Hudsona Hoaglunda, který se v materiálu o možném vývoji lidstva do roku 2000 vyjádřil, že “člověk bude jediným živočichem, který dokáže řídit svůj vlastní vývoj.” Dnes se jeho předpověď naplňuje. Tím více je mravní povinností lidstva zvažovat, jak budou objevy využity a jak to udělat, aby nebyly zneužity. Nelze sice souhlasit, že nastává období “bestializace vědy”, ale nejde ani spoléhat na názor dr. Iana Wilmuta, že “lidstvo jako celek je přece jen morální rod”.
C H R O N O L O G I E Díky biotechnice a genovým manipulacím lze od jisté doby naprosto změnit genetické informace živých organismů rostlin, zvířat, ale i lidí. Těžiště výzkumu se původně soustředilo na výrobu medikamentů na bázi živých organismů a na vývoj rostlin odolných proti škůdcům, avšak některá výzkumná střediska se věnují přímo genové technice.1953: Američané objevují strukturugenetického kódu (DNK). Od té dobylze do genetického kódu provádět případné zásahy nebo i jeho absolutní vymazání. 1981: Poprvé v historii se přestavěním buněčného jádra (klonováním) na univerzitě v Ženevě údajně podařilo naklonovat myši. 1982: Na americký trh přichází první inzulin, medikament vyrobený pomocí genové techniky. Po něm následuje přípravek na potlačení rakovinného bujení Interferon. 1984: Britským výzkumníkům se podařilo genovými manipulacemi “vyrobit” živočicha napůl ovci a napůl kozu. 1987: Australané hlásí vznik “superovce”, která díky zásahu do růstového hormonu může dorůst nadměrných rozměrů. 1988: USA získává první patent v oblasti genového inženýrství. Za tzv. “rakovinovou” myš, zvíře, jemuž byl do genetického kódu vřazen lidský rakovinný gen. 1991: Holandští genetici na univerzitě v Leydenu inplantují lidské geny kravám, ve snaze získat z jejich mléka účinné antibiotikum. 1993: Americkým vědcům se podařilo úspěšně naklonovat lidské embryo! 1997: Úspěšným naklonováním skotské ovce Dolly se znovu otevírá diskuse o možnosti exaktního “kopírování” lidí…
