Řekli jsme si, že by byla škoda neuložit pionýrské období prvních šesti let magazínu Koktejl do elektronické paměti písmen a fotografií.
Již delší dobu jsme cítili potřebu mít všechny články, fotografie, obrazové přílohy i videokazety přehledně uspořádány na jednom místě. Přestože se s redakčním materiálem neustále pracovalo, neexistovala dosud žádná podobná databáze. Stejně tak jsme si uvědomovali i přání skalních čtenářů magazínu Koktejl, kteří si jednotlivá čísla poctivě archivují, zmenšit svůj rozsáhlý “papírový” archiv na skladný elektronický nosič. Odtud už byl jenom krůček k samotné realizaci.
NELEHKÝ ÚKOL
Že to nebyl krůček, ale sedmimílový krok, jsme si uvědomili až mnohem později. Za šest let jsme vydali celkem 75 čísel magazínu Koktejl o celkovém nákladu více než tři miliony výtisků, natočili 9 zvukových CD, 3 videokazety, zúčastnili se ve více než 150 televizních a rozhlasových pořadech, připravili stovky internetových stránek, uskutečnili více než 60 besed – setkání autorů se čtenáři, připravili 15 fotografických výstav a zorganizovali či sponzorovali 23 expedic. Veškerý nashromážděný materiál b ylo nutné vtěsnat na nejrozšířenější paměťové médium – CD-ROM.
Problém nám pomohla vyřešit chrudimská firma Astol studio, která už delší dobu působí v oblasti výroby multimediálních prezentací a elektronických katalogů vydávaných na CD-ROMech. Tehdy už měla za sebou řadu úspěšných titulů a jeden dokonce vyráběla i pro náš magazín Koktejl. Nebyl však určen pro širokou veřejnost, ale pouze pro pracovníky reklamních agentur. Obsahoval jen letmý průřez naší tvorbou, obchodně technické a marketingové informace o magazínu Koktejl. Spolupráce tenkrát dopadla na výborn ou, a tak se firma Astol studio stala i spolutvůrcem projektu, který nemá v České republice obdoby. Multimediální aplikace na CD-ROMech o planetě Zemi očima, objektivy i kamerami lidí z magazínu Koktejl ve všech jejích barvách a vůních. Vypravil jsem se do Chrudimi právě v době, kdy výroba CD-ROMů vrcholila.
Popisek obrázku:
Tým Astol studia musel při projektu multimediálního magazínu Koktejl vyřešit množství technických problémů, které v Čechách ještě nikdo neřešil. Myslí si však, že se jim to podařilo a projekt byl pro ně cennou školou.
Celé dva měsíce trvala příprava projektu a od května 1998 se “rozjela” vlastní realizace. Naneštěstí neexistovala žádná elektronická záloha starších čísel. Až do září roku 1996 jsme totiž jednotlivá čísla magazínu Koktejl žádným způsobem nezálohovali. Jediným řešením tedy bylo přeskenovat všechny fotografie přímo z archivních výtisků a samozřejmě znovu přepsat všechny články a reportáže. Přepsáno bylo více než 4500 normostran textu a téměř 10 000 fotografií bylo znovu položeno na skleněnou desku ske neru. Tento “surový” materiál vytvářely tři desítky externistů, většinou z řad studentů. Opakovala se i sazba stránky po stránce.
Později se ke slovu dostaly i naše novodobé elektronické zálohy. Pozdější čísla pro příští generace uchováváme na kompaktních discích. Ovšem, jak už to bývá, standardem pro profesionální sazbu je platforma Macintosh. V Astol studiu si však hravě poradili s převedením “applovských” souborů do formátů použitelných na běžných PC.
MULTIMEDIÁLNÍ ZNAMENÁ…
Multimediální počítač dokáže zobrazovat text, barevné fotografie, přehrávat zvuky a digitální videosekvence. Multimediální aplikace v sobě spojuje všechny nebo většinu z výše jmenovaných “nosičů” informací. První ze tří nových CD-ROMů je právě takovou multimediální aplikací, která v sobě zahrnuje vše, co si jen lidská fantazie dokáže představit. Dálkami a exotikou protkané ukázky z našich videokazet a televizních pořadů, úsměvné záběry ze zákulisí redakce magazínu Koktejl. Nechybějí ani ukázky z naš ich zvukových cédéček, které byly pořízeny našimi reportéry v divočině tisíce kilometrů vzdálené od “rodné hroudy”. Pochopitelně nescházejí barevné fotografie, které doplňují texty a leccos z nich vysvětlují. Aby toto všechno mohlo správně fungovat, muselo být navrženo také softwarové řešení.
“Pro multimediální část (CD č. 1) jsme použili prostředí Macromedia Directoru, který umožňuje vytvořit prezentaci ̧s přívětivou a elegantní tváří?. V Čechách se tento produkt používá jen ojediněle, proto zde nejsou dostupné žádné manuály ani školení. Narážel jsem na jeden ̧neřešitelný? problém za druhým. Veškeré informace, které jsem k práci potřeboval, jsem čerpal z Internetu. Strávil jsem na síti několik desítek hodin a vypil hektolitry ,enerdžidrinků?,” vzpomíná na úskalí své práce Pavel Bobek, s pecialista na multimédia z Astol studia.
JEDEME DÁL…
Když se konečně podařilo dostat všechen potřebný materiál do použitelné podoby, začalo vlastní programování. Nashromáždily se podklady o neuvěřitelném objemu: 30 GB (gigabajtů) dat. S předpokládaným záměrem umístit vše, co magazín Koktejl za šest let svého působení vydal či natočil, na dva CD-ROMy jsme se tak mohli rozloučit. Při použití veškerých dostupných kompresí dat se nám to po přidání další “desky” nakonec podařilo.
Dalším krokem bylo převedení stránek do univerzálního prohlížeče Adobe Acrobat Reader a naprogramování externí databáze článků, která by byla schopna spolupracovat s Acrobatem, propojení prvního CD s ostatními dvěma, kde je obsah šesti let magazínu Koktejl fyzicky umístěn. “Po naprogramování databáze mi další tři neděle trvalo, než jsem doplnil jména autorů, názvy a další podrobnosti o jednotlivých článcích. Za šest let do magazínu Koktejl přispívaly stovky autorů, dnes mám alespoň přehled, kdo co n apsal,” pousmál se Matěj Pilař z Astolu.
Uživatel má možnost vyhledávat články podle mnoha kritérií: podle zemí, kontinentů, podle jmen autorů článků nebo fotografií, podle ročníků nebo čísel. Bude si moci vytisknout libovolnou tiskovou sestavu k danému tématu, což tuto multimediální aplikaci přímo předurčuje, aby se stala cennou pomůcku do hodin zeměpisu nebo encyklopedií pro milovníky cestování. Magazín Koktejl po celou dobu své existence shromažďuje materiál a zkušenosti lidí z těch nejexotičtějších zemí. Z těch zemí, o kterých se u nás příliš mnoho nepíše.
Po dokončení nezbytných ovládacích prvků – tlačítek a lišt – vznikl ucelený soubor informací a zkušeností ze všech koutů světa.
CESTY REPORTÉRŮ
Na multimediální části trojdílného CD-ROMu najde uživatel kromě již zmíněných audio a video sekvencí z produkce magazínu Koktejl mnohem víc. Připomenu jen část nazvanou “Cesty reportérů” s interaktivní mapou světa. Tady si po kliknutí na jednotlivé kontinenty můžete přečíst všechny články, které byly napsány o zemích příslušných částí světa. Najdete zde mluvené slovo i další video. Celá tato část je podbarvena originální hudbou s motivy jednotlivých světadílů, kterou si Astol studio nechalo speciálně pro tento účel zkomponovat.
Při návštěvě v Astol studiu jsem slyšel o mnohých úskalích realizace tohoto projektu. Zeptal jsem se pana Jana Doudy, jednoho ze zakladatelů Astol studia, zda by podobný “megaprojekt” ještě někdy přijal, protože jsem věděl, že termín dokončení “hořel”. Nepřekvapila mě kladná odpověď, protože to podle pana Doudy byla cenná škola. “Museli jsme se dovybavit, vyřešit technické problémy, které v Čechách ještě nikdo neřešil, a myslím, že se nám to podařilo,” dodal Jan Douda.
Sekvence písmen “CD-ROM”, kterými jsme si zvykli blýskavé disky označovat, pochází z anglických slov Compact Disc Read Only Memory. Je to ve skutečnosti velkokapacitní paměťové médium, jehož kapacita dosahuje až 680 MB (megabajtů). Pro srovnání velikosti objemu dat, která mohou být na CD-ROM zapsána, připomínám, že na běžnou tři a půl palcovou disketu se “vejde” pouze 1,44 MB. Už tím se nám dostává odpovědi na otázku, proč si CD-ROM rychle získal takovou oblibu. Má však i další přednosti. Jakmile jsou data do kompaktního disku jednou vypálena, tak není možné je jakkoli změnit. To je patrné už ze samotného názvu: Read Only Memory, čili paměť jen ke čtení. Disk vydrží uchovávat informace prakticky neomezeně dlouho. Uschovaná data jsou na CD mnohem bezpečnější než na pevném disku nebo disketě. Celý disk je zalit do průhledného, ale velmi pevného polykarbonátu, což brání jeho mechanickému poškození. Vlastní data jsou zaznamenána mechanicky, proto jim nemůže uškodit například ani silné magnetické p ole, které pro data uložená na elektromagnetickém médiu (pevném disku, disketě) znamená zkázu. Je více než pravděpodobné, že rychleji budou “morálně” stárnout zaznamenané informace než fyzický záznam.
Původ CD-ROMů je odvozen z klasických kompaktních disků zaznamenávajících pouze zvuk. V každém případě jsou data nebo zvuk na disku zaznamenány digitálně (číslicově) v binárním kódu.CD-ROMy se dnes s úspěchem používají k distribuci velkého objemu dat, jednoduché instalaci aplikačních programů nebo operačních systémů. Běžně jsou dnes k dostání počítačové hry, encyklopedie, soubory fotografií na CD-ROMu.
Jakýkoli CD-ROM je konstrukčně velmi podobný gramofonové desce. Data jsou stejně tak uložena ve spirále. Gramofonovou přenosku však nahrazuje velice přesný laserový paprsek, který je zaostřen do záznamové stopy. Čtení binárních dat se provádí indikací, došlo-li k zpětnému odrazu laseru od povrchu desky. Pokud ano, pak je informace indikována jako 1, pokud ne, tak je indikována jako 0.Data jsou na CD zapisována pomocí laserového paprsku, který prakticky vypálí do vysoce reflexního leštěného povrchu značku, která indikuje 1, nebo 0. Užití technologie laseru zaručuje mnohem vyšší hustotu záznamu dat než klasický elektromagnetický záznam na pevný disk.
Představte si, že na jeden CD o průměru 120 mm je vypálena spirála s 20 000 závity, což je 25krát více než u gramofonové desky. Délka celé spirály tak vychází na více než 5 km. Šířka záznamové stopy je 0,5 mikrometru a vzdálenost (stoupání) dvou vedle sebe ležících stop je 0,65 mikrometru. Protože tok dat z CD (nebo také rychlost snímání) musí být stále stejný, mění se rychlost otáčení disku podle toho, kde se právě laserový paprsek nachází. Pokud jsou čtena data po obvodu disku, tak se rychlost otá čení pohybuje okolo 200 otáček za sekundu. Jestliže laser čte data při středu disku, pak se jeho otáčky zvýší až na 550 otáček za sekundu.
Technologie dnes umožňuje také výrobu oboustranných optických disků s kapacitou několika GB (gigabajtů). Disky by měly v brzké době umožňovat záznam až 210 minut živého videa v normě MPEG a na počítačovém trhu by se mohly objevit za jeden až dva roky. Možná se dočkáme tvrdého konkurenčního boje podobně, jako tomu bylo ve videotechnice mezi standardy Beta a VHS. Každopádně se máme na co těšit.
