TEXT A FOTO: Eric Lafforgue
Královna namibijského kmene Ovakwanyama vede život zcela odlišný od jiných aristokratů. Chcete se o tom přesvědčit? Vydejte se s námi na návštěvu.
Ovambo jsou největší etnickou skupinou v Namibii, tvoří necelou polovinu z více jak dvoumilionové populace země. Ovambo se dělí na několik skupin. Jednou z nich je kmen Ovakwanyama, jehož královna žije ve svém paláci ve vesnici Omhedi blízko hranic s Angolou.
Samotný palác je obklopen tři metry vysokým dřevěným plotem, který tvoří doslova labyrint. Podobným způsobem jsou zabezpečeny takřka všechny vesnice v oblasti. Plot nechrání obydlí pouze před nepřáteli, ale také před slony, kteří se nebojí vyhledávat potravu v lidských obydlích. Bezpečně vás labyrintem provedou pouze místní, pro cizince je velmi snadné se ve spleti cestiček ztratit. Předpokládá se, že kdyby na palác zaútočili nepřátelé, po krátké chvíli se rozdělí na menší skupiny, se kterými by bylo jednodušší se vypořádat. Úplně nejblíže plotu jsou ubytováni muži, více ke středu ženy a zcela uprostřed pak samotná královna.
Před vstupem do královnina paláce se musíte ohlásit, a to řevem. Nahlas musíte zakřičet své jméno a účel návštěvy. Místní si velmi potrpí na soukromí a nesnesli by, kdybyste se pokusili vstoupit neohlášení. Ani vstup do paláce není zrovna jednoduchý. Nejprve jste uvedeni do první místnosti zvané Ondunda yo mudimbi, kde jste pozdraveni a pozváni dál. Následuje druhá místnost zvaná Ofifilwa, odkud už nesmějí návštěvníci pokračovat sami, dokud nedostanou svolení. Dlouhé čekání je završeno pozváním do místnosti, kde se konečně setkáme s královnou. Všechny nás usadili na zem a nařídili nám, abychom měli ruce viditelně před sebou na znamení, že si královny vážíme a také, poněkud praktičtěji, že v nich nemáme žádné zbraně.
Vstup povolen
Královna vstoupila. Všichni povstali a jeden po druhém jsme jí vzdali úctu formální úklonou. Fotografovat není dovolené, dokud k tomu sama nedá souhlas. Má na sobě oblečený svůj slavnostní úbor z pravé lví kůže. Klobouk je ze lví hlavy a symbolizuje její moc. Naši místní průvodci byli zcela unešení, že se s ní mohli setkat. Bylo takřka hmatatelně cítit, jaký vliv má královna na svůj lid.
Jako první jsme jí museli vysvětlit, proč jsme se ji vlastně rozhodli navštívit. Královna totiž moc zahraničních návštěv nepřijímá, poslední novináři u ní byli už více jak před rokem. Pak nám po dlouhém africkém přivítání bylo konečně umožněno začít klást dotazy.
Její celé jméno zní Meekulu Mwadinohmo. V překladu to znamená přibližně „nepodceňuj pštrosa“. Dle místních bájí je pštros velmi důležitý a schopný tvor. Manžel královny (nebyl to král, podobně jako jím není manžel anglické královny Alžběty II.) je již po smrti, žijí čtyři z jejich pěti dětí. Její babička byla příbuzná krále Mandumeho, hrdiny Namibie, který zemřel během koloniálních válek v roce 1917. Narodila se do královské rodiny a královnou se stala v roce 2005, kdy nahradila svého strýce. Krále nebo královnu vybírají starší kmene a historie pamatuje již více než čtyřicet panovníků.
Podle královny bylo těžké přesvědčit lidi z kmene, aby se po vyhlášení nezávislosti Namibie počátkem 90. let vrátili zpět ke královskému zřízení. Podle mnohých, především mladých, to bylo zpátečnické rozhodnutí. Namibie jako celek je klasickou republikou v čele s prezidentem.
V královnině paláci může žít kdokoli, kdo dodržuje pravidla. V době naší návštěvy tam žilo 32 lidí. Královna vládne zhruba 55 vesnicím a byla překvapena, že například v Anglii královský palác veřejnosti otevřen není. Královna Alžběta II. by si z ní prý měla vzít příklad a naším prostřednictvím ji pozvala na návštěvu.
Kráčet s dobou
Královna se nám přiznala, že je fascinována moderními věcmi, a vítá do velké míry změny, které s nimi přicházejí. „Chceme zde vytvořit muzeum, máme takřka vše připravené, včetně 3D mapy království. Jen nám chybí finance na dokončení celého projektu.“ Pokud by prý mohla zachránit něco z tradice kmene, byl by to ženský slavnostní oděv. Je celý růžový a doplňuje jej náhrdelník zvaný Onyoka tvořený ze zvláštních mušlí. Dříve si jej mohly dovolit pouze ženy z bohatých rodin. Tradiční způsob získání mušlí totiž vyžadoval zabití krávy. Obsah jejích střev byl nechán na břehu, což přilákalo právě měkkýše, jejichž schránky tvoří náhrdelník. Dovolit si jej tak mohl jen ten, kdo si mohl dovolit zabít jednu ze svých krav. Dnes už je vše samozřejmě mnohem dostupnější.
Byli jsme pozváni dále do paláce, dokonce nám bylo dovoleno pořídit další snímky. Plot zdobí lebky krav, které byly zabity během vlády královny. Obvykle se tak děje při svatbách a pohřbech. Mohou být také obětovány bohům, pro zvýšení úrody nebo bohatství. Až královna zemře, budou všechny tyto památky na její vládu spáleny.
