Ptal se a fotografoval Topí Pigula
Přeložil jste přes 120 knih, z nichž většina je věnována indickým náboženstvím a filozofiím. Ovlivnilo vás to?
Samozřejmě, že ano. Když o tom člověk pořád přemýšlí a působí na něj prostředí, tak je logicky ve svém osobním názoru ovlivněný. Já například taky věřím v reinkarnaci. Podle učení reinkarnace to, co je v člověku nad tím fyzickým, je nesmrtelné a věčné. Oni si to představují tak, že z Nejvyššího je v každém živém tvorovi taková jiskra, která neumírá, ale přechází do dalšího života. A pokud jste žil špatně, vtělíte se do zvířete. Hitler se měl vtělit do prasete. A i zvíře má svou dharmu. Moderní hinduisté sice vylučují zvířecí dharmu, ale v upanišadách je náznak, že se to týkalo také rostlin, že i rostliny mají svou duši. Moderní hinduisté říkají, že jde jen o okruh lidstva a jiní tvorové do toho nespadají.
Upanišady jsou nejstarší filozofické texty lidstva. Vy jste je přeložil ze sanskrtu. Cítíte se být filozofem? Ne. Já jsem literární historik a religionista, který zkoumá náboženství a duchovní projevy. Ani u nás, ani na Západě se v poslední době výraznější filozofické osobnosti neobjevují. To je taková krize moderního života. Na Východě zase převládají náboženské aspekty. V Indii je velké množství guruů, učitelů, každý z nich má svůj okruh žáků. Když ale porovnáváte to, co hlásají, tak je to skoro totéž. Někteří jenom kladou větší důraz na lásku k bližnímu, soucit, jiní zase na jógu, ale samostatná filozofie to není. A někdy jsou to takoví obchodníci s náboženstvím. Myslím třeba některé z těch, co jezdí po Evropě a přednášejí. Ti správní guruové žijí z milodarů a nemají žádný osobní majetek.
Když jste překládal náboženskou literaturu a propagoval východní filozofii v dobách, kdy tady byly komunistické čistky, nebylo to nebezpečné?
Nebezpečné přímo ne, ale určité potíže tu byly. Hinduistické učení k nám začalo pronikat v sedmdesátých a osmdesátých letech, buddhismus přišel později. V té době začali lidé pěstovat jógu a přes ni se k hinduismu dostávali. Jógu mocipáni neradi viděli, v Rumunsku byli lidé za jógu zavíráni. U nás to tak zlé nebylo, ale nesmělo se o ní moc publikovat. Jen tu a tam vyšla nějaká kniha z hlediska čistě lékařského, jak jóga pomáhá fyzickému zdraví. Před 15 až 20 lety kněží z kazatelny kázali proti józe, tvrdili, že je to ďáblův nástroj. Ale že by to bylo nebezpečné, bych neřekl. Když se uvolnily poměry, tak se buddhismus i hinduismus staly velmi populárními. Mnoho lidí to bere jako alternativu ke křesťanství. Křesťanství do značné míry zklamalo. Nedokázalo nikdy zabránit válkám, genocidě.
Setkal jste se s dalajlamou? Když tady byl poprvé na pozvání Václava Havla, dělal jsem mu tlumočníka, takže jsem se s ním osobně setkal. Je to ohromně charismatický člověk. Z něj opravdu vyzařuje taková dobrota, lidskost a klid. Podle starých proroctví je poslední z dalajlamů a on sám tvrdí, že je to pravděpodobné. Ovšem buddhismus není vázán na jeho osobu. On je jen hlasatel a učitel. Jeho hlavní funkcí je být hlavou státu, a pokud Tibet jako stát nebude existovat, tak proč by tu funkci měl někdo zastávat? A ve funkci hlasatelů má hodně následovníků.
Co může dát buddhismus nám všem?
Dalajlama, který je asi největším hlasatelem buddhismu na světě, zdůrazňuje, že největším darem buddhismu je dar meditace. Naučit se zamýšlet se nad sebou a svým životem hlouběji, než jak jsme zvyklí. Může nahradit to, co křesťanství nazývá motlitba. Je užitečnější meditovat o sobě, pronikat do sebe a hledat příčiny depresí a strastí, toho co pronásleduje dnešní lidi. To může být lékem na moderní krizi společnosti. Těžko říct, jestli je to pravda, ale odezva je obrovská. Když mají indičtí učitelé přednášky v Česku, tak je o ně velký zájem. Navíc čím dál víc mladých lidí jezdí do indických ášramů a útulků, aby se tam učili. V Indii nikdo nikomu nevnucuje normy chování. Jsou to jen rady a ponaučení, kterých se má člověk držet, jestli se chce v příštím životě narodit líp. Každý si odpovídá za svůj vlastní život. Jestliže žije spravedlivě, nekrade a nelže, tak se v příštím životě narodí jako šťastný člověk.
PhDr. Dušan Zbavitel, DrSc. (*1925) Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Později byl zaměstnán jako vědecký pracovník a vedoucí oddělení Jižní a jihovýchodní Asie Orientálního ústavu v Praze. Po roce 1968 byl propuštěn a naplno se začal věnovat překladům a publicistice. Je držitelem několika indických ocenění a vyznamenání. Přeložil více než 120 knih.
