Z mnoha důvodů dávám přednost jízdnímu kolu před autem. Na rozdíl od něj se vejde do letadla, na trajektech se za něj neplatí a když se mu nedej bože něco stane, dá se hodit na korbu v Řecku oblíbeného pick-upu. Žena na kole se nemusí bát, že způsobí škodu za několik desítek tisíc tím, že odře vizitku podnikatelské úspěšnosti svého manžela. Nemusí se snažit vecpat do nějaké škvíry na zaparkování, když se tam nakonec stejně nevejde. Mimo město může kolo odstavit v té nejnepřehlednější zatáčce a kochat se. Nevadí, že k pláži není sjezd, kolo se dá spustit po provaze. A jsou dokonce místa, kde se člověk nemusí bát, že mu kolo někdo ukradne. Bezpečí, teplé moře, zajímavá příroda… Kréta. Krétské nokturno
Napsala Irena Pálečníková, vyfotografoval Jiří Páleníček
Přijeli jsme z Pirea nočním trajektem, na jehož palubě jsme celou noc pozorovali hvězdy, na spaní nějak nezbyl čas. Provázeni světlem z pouličních lamp jsme vyjeli z Irákleia a pokračovali při začínajícím svítání. Pak jsme bleskově postavili stan a první z našich devadesáti krétských nocí začala.
Pro krétské venkovany ale právě končila. Letní horka je naučila speciálnímu režimu dne, a pokud ho i v dnešní vykolejené uspěchané době dokáží dodržovat, mají vystaráno a v klidu se dožívají devadesáti a více let. Jaký je? Popsal ho jednasedmdesátiletý veterinář v důchodu: „Vstanu s rozbřeskem a jdu na dvě hodiny pracovat na vinici nebo do sadu. Když slunce začne pálit, vrátím se, osprchuju, převléknu, sednu si před dům do stínu a dám si svoje ouzo. Mezitím mi babča udělá oběd, po něm dvě až tři hodiny prospím a navečer jdu zase na dvě hodiny pracovat do sadu.“ Byl pěkně oplácaný a viditelně potěšený, že jsem mu hádala šedesát.
*** Před střechou nad hlavou jsme dávali přednost přírodě a první den jsme se probudili pod obřím olivovníkem v době, kdy už si krétští „dědci“ dopřávali poobědového šlofíka. Olivovník evropský je úžasný strom. Nejvíc jich sice roste ve Španělsku, ale na ty staré, na řeckých ostrovech, nic nemá. Tenhle krétský možná zasadili Homérovi současníci, možná byl odnoží stromu, který zasadil Herakles u vchodu na olympijský stadion, aby z něj vítězové starořeckých her dostávali jednu snítku. Byl to strom-Metuzalém a od každoročního seřezávání a několika požárů měl notně pokroucený kmen. Může pak být cesta, která začíná právě pod takovým kmetem, jiná než obdivuhodná?
Je zbytečné psát o takových turistických neopominutelnostech Kréty, jako je Samarie, Moni Preveli nebo Lasithi, každý průvodce toho o nich vychrlí víc než dost. Něco jiného jsou ale proměny krétské přírody, protože uprostřed ní právě na tomto největším řeckém ostrově o ploše 8331 kilometrů čtverečních cyklista i necyklista pochopí, proč má Řecko pouze tři roční období: čas zeleně, květů a zrání (březen až červen), období sucha (červen až říjen) a čas dešťů (říjen až březen).
V období dešťů je na Krétě dokonale turisticky pusto, kdo chce najít klidný kout pro útěk před studenou zimou, může přijet obytným autem nebo na místě usmlouvat nějaký room či house for rent. Období sucha je pro milovníky moře. Místní vody patří k nejteplejším v Evropě a severní pobřeží k tomu nabídne i atraktivní starobylé benátské přístavy Irákleio, Rethimno a Chanii s pevnostmi, tavernami a vším, co se od letní dovolené očekává. Středozemní moře na jihu bývá ještě o dva stupně teplejší než na severu, kde jsme na začátku května u břehu naměřili vodu teplou už dvacet pět stupňů!
Na jihu zase leží nejzajímavější pláže Kréty, Preveli a Palm beach Vai („tichomořská“ pláž lemovaná přirozeně vyrostlým palmovým hájem se v Evropě hned tak nenajde). Obrovské plus Kréty je, že žije z turistického ruchu, a průmysl a jiný průmysl mohla tedy s klidem hodit za hlavu – proto jsou moře i vzduch dokonale čisté.
*** Nejobdivuhodnější je ovšem Kréta v období zeleně (než ji chlapi pod olivami zaorají malými traktůrky), v období květů (zářivě žluté květy divokých chryzantém změní okolí pláží a hotelů tak, že i člověk, který v nich byl v létě několikrát, na jaře zabloudí, protože nic nepozná) a v období zrání (v dubnu dozrávají pomeranče, citrony a grepy). Až sem jednou touto dobou zavítáte, pochopíte, proč si takový pomeranč zaslouží speciální zmínku.
Ke zvláštnostem ovšem patří malé aromatické banány. Svou cenou sice nemohou konkurovat středoamerické velkoprodukci, ale turisté je milují. Ostatně kvůli vyšší ceně přežívají právě jen díky tomuto zájmu cizinců. Přijeli jsme k jedné plantáži, protože jsme je také chtěli podpořit. Chtěli jsme si je proto i vyfotit. Abychom měli na snímku lepší kompozici, udělali jsme pár kroků dopředu a prásk – velcí cyklisté-fotografové se rozplácli na zemi. Nepostřehli jsme dráty ohraničující pozemek.
Pomineme-li trny popínavé bougainvilley, jejíž kaskády bílých, červených nebo fialových listenů lemujících nenápadné květy oživují šedavou vyprahlost letních ostrovů, ostatní flóra byla bez problémů. Jako všude v Řecku i tady zářily keře ibišků a oleandrům se až neslušně dobře dařilo podél silnic a v dělicím pruhu pobřežní skorodálnice. Tyhle kytky ovšem nejsou právě to, čemu by se botanik na Krétě divil. Jaro zahajuje běžný, všudypřítomný bílý asfodel vysoký (Asphodelus fistulosus) a jemu sekunduje asfodelka žlutá (Asphodeline lutea). Obdivuhodné vysoké květiny, které ovcím ani kozám nechutnají, proto se nerušeně rozmnožují. Pokud se ale zakládá pole, jsou první, které na to doplatí. Stejně tak musí ustupovat traktůrkům zelenkavě kvetoucí kalovité árony krétské, které milují stín a vlhko pod olivami stejně jako kaly a jarní komáři. Podobně na tom jsou i různobarevné anemonky, modravé kosatečky (Gynandriris monophylla a Iris cretica) a fialové gladiolky (Gladiolus italicus).
Naštěstí nejtajemnější krétská rostlina, která pravděpodobně patří k četným krétským endemitům, Dracungulus vulgaris, roste svobodně na pastvinách, vyráží mezi kameny a dává o sobě vědět nejen svým neobyčejně atraktivním vzhledem, ale i zápachem, který má do temně purpurově fialového kalichu o výšce až šedesát centimetrů přitáhnout hmyz.
*** Tyhle květiny ovšem u hotelových bazénů nerostou. Nerostou ani v létě, ale na krétských náhorních planinách jsou ochotny na zvědavce chvíli počkat. Můžete za nimi na výlet. A je na vás, zda si půjčíte auto, nebo taky vyzkoušíte kolo…
