Na mapě naší planety mizí každým rokem další bílá místa. Jedna říše však zůstává lidem v mnohém nepoznaná. Je to podzemní svět bílých krápníků, stékajících vodopádů, propastí, bizarních kamenných kulis. Svět jeskyní, svět speleologických výzkumů.
OBŘÍ STAN PLNÝ TAJEMSTVÍ
Stále jsou v různých částech světa hlášeny objevy nových jeskynních systémů, z nichž mnohé se ihned stávají cílem dalších výprav a vzbuzují také zájem o komerční využití. Takový “zájem” však mívá negativní dopad na celou jeskyni. Dochází k narušení mikroklimatu, znečištění podzemních vod, ohrožení krápníkové výzdoby, která vznikala miliony let.
Proto jeskyně, v nichž vznikly unikátní a citlivé podzemní formy, musíme pro jejich záchranu před člověkem uzavřít a ukrýt. Jednou z nich je i jeskyně Emine Bojir Chasar Nižnij, která leží na Krymském poloostrově na hřebenu Čatyr Dag.
 Krápník, který podle svého tvaru dostal jméno “Socha Svobody”. |
Hřeben Čatyr Dag se vypíná nad hlavním městem Krymu Simferopolem a nad černomořským pobřežím kolmými skalními stěnami do výše 1500 metrů. Již staří Řekové považovali tuto horu, která z dálky připomíná obří stan, za posvátnou a pod jejím vrcholem postavili svou svatyni. Mnoho jeskyní na hřebenu znali lidé od nepaměti a některé z nich mají i svou pohnutou minulost. V jeskyni Bim Baš (Tisícihlavá) objevili archeologové veliké množství lidských koster, jež jsou smutným důkazem zločinu středověkých nájezdníků, kteří do jeskyně nahnali na tisíc domorodých Tatarů a pak je ohněm a kouřem zahubili. Jeskyni Suuk Koba obývali lidé už v neolitu.
Hřeben Čatyr Dag patří ke krasovým rajonům s největším výskytem jeskyní, a proto také vždy poutal pozornost speleologů, krasových turistů a dalších hledačů jeskyní. Jeskyně zde byly bez ochrany, a tak krápníková výzdoba většiny z nich končila v rukou sběratelů minerálů nebo ve stáncích prodejců suvenýrů. Proto se simferopolští speleologové rozhodli podívat do podzemí hřebenu, velmi citlivě zpřístupnili dva z jeskynních systémů, ale to nejcennější zcela uzavřeli. Tím přírodním pokladem je Emine Bojir Chasar Nižnij.
POD ŽELEZOBETONOVOU ZÁTKOU
 Vstup do Sálu přízraků. |
Jeskyně byla simferopolskými speleology objevena v roce 1976 a po zjištění, co vše ukrývá, ihned uzavřena. Až v roce 1981 přizvali ke společné expedici české speleology z Bohumína a vstup do podzemí o průměru třiceti centimetrů, uzavřený železobetonovou zátkou, byl opět otevřen. Jediná zahraniční výprava tehdy v podzemí pracovala nepřetržitě sedm dní a kromě mapové a fotografické dokumentace se podařilo objevit i další pokračování jeskyně. Po skončení prací v podzemí byl vstup opět uzavřen na dlouhých 20 let.
Teprve v říjnu tohoto roku se simferopolští speleologové rozhodli jeskyni znovu otevřít pro expedici, k níž přizvali opět pouze bohumínské speleology. Kromě dalších výzkumných prací byla cílem i nová fotografická a filmová dokumentace, aby unikátní výzdoba jeskyně mohla být představena celému světu. I tentokrát byl po skončení výpravy vstup neprodyšně uzavřen, podle předpokladu znovu na mnoho let.
Proč vlastně mohlo vstoupit do podzemí dosud pouze 40 speleologů a proč je jeskyně tak přísně chráněna? Není jednoduché popsat slovy to, co zde příroda za statisíce let dokázala vytvořit. Stěny jeskynních chodeb a dómů, krápníky i dno jsou pokryty miliardami krystalů kalcitu a aragonitu, mnohdy tenkými jako vlas. Téměř všude jsou obrovské trsy bílých krystalů, připomínající tvary kamenné kytice chryzantém. Každý dotyk vyluzuje škálu zvonivých tónů a neopatrný pohyb znamená zničení velmi křehké krásy.
 Drúzy kalcitových krystalů v Mléčné chodbě (nahoře) a v Krystalovém sále (dole).  |
Nejkrásnějším místem jeskyně je sál Nokturno. Osmdesát metrů dlouhý a třicet metrů vysoký dóm nemá jinou barvu než bílou. Husté jehlice krystalů pokryly vše. Po krystalech se i kráčí. Z Nokturna vede Mléčná chodba. Délka, bohatství a hustota krystalové výzdoby je zde fantastická. Člověku se až tají dech při pohledu na miliony bílých jehlic a stébel a připadá si jako v pohádkové zimní krajině. Zcela opačně působí Sál červených máků. Více jak sto metrů dlouhý dóm má sytě červenou barvu. Červené jsou i krápníky, na nichž vyrostly tisíce krystalů, které připomínají květy červených máků. Takové množství a bohatost tvarů krystalů nejsou známy nikde na světě. Nitro jeskyně je opravdovou pokladnicí a učebnicí krasových forem. červen 2001
