Kupte si ostrov

APSAL A VYFOTOGRAFOVALM. FRASSINETIMnozí vědci tvrdí, že život na ostrovech ovlivňuje v kladném smyslu charakter, postoje a jednání lidí. Žít na ostrově sám či v malém kolektivu znamená určitou izolaci od sporů politických, ekonomických, sociálních. Ostrované získávají jistý nadhled nad denními problémy. V posledních letech se proto stává ostrovanství módou. Obydlených ostrovů přibývá, a lidé z pevnin na ostrovy utíkají pře strašným tlakem přetechnizované civilizace. Poptávka po ostrůvcích je velká. Finové a Švédi jsou přímo posedlí po ostrovech. Pronajímají si je, kupují, dokonce je směňuje jako byty. ŽÍT JAKO ROBINSONI„Pracovali jsme deset let bez dovolených, abychom si mohli koupit náš ostrůvek,“ vyprávějí sedmapadesátiletí britští manželé Diana a Leslie Howeovi novinářce z časopisu Scotland´s Review. „Ostrov má rozlohu něco přes čtverečnou míli, na ní loučka, lesíček, pár skalisek a pramen výborné vody. Pevnina je nadohled, sotva půldruhé námořní míle. Postavili jsme chatičku, časem přibudou desky na získávání proudu ze sluneční energie. Nechceme si hrát na Robinsony Crusoe, ale žít na ostrůvku je nepopsatelně báječné.“ „Koupil jsem ostrůvek o rozloze necel ých pěti čtverečních kilometrů před dvaceti lety za nevelký balíček bankovek,“ vypráví Joseph Schmidt, Němec žijící v Brazílii. „Postavil jsem si na něm bungalov, přístavní molo, jednoduchou větrnou elektrárničku, mám pramen pitné vody… Nepotrpím si na přepych. Nedávno mi jeden hamburský rejdař nabízel za můj ostrůveček půl miliónu marek. Pochopitelně neprodám.“ Kolem švédského pobřeží v Baltském moři a na švédských jezerech žije na sedmi stech ostrůvcích asi pět tisíc lidí. Jedním z nich je čtyřicetiletý montér Bo Jakobson: „Na ostrůvku jsem svým pánem, stoprocentně svobodným člověkem, nikdo mi nepřekáží, nikomu nepřekážím. Co uloví, to sním.“ROMANTICKÉ REALITKYAbsolutní počet ostrovů je nezjistitelný. Stále se nové tvoří a jiné zanikají. Některé ostrovy nebyly dodnes objeveny a přesn ě zmapovány, a těch obydlených je sotva třetina. Ostrovy jsou původu sopečného, nánosového či korálového. Jen v Indonéském souostroví je na 9000 ostrovů a ostrůvků, ve Filipínském asi o 2000 méně. Ostrovy jsou na horním toku Amazonky, známe Bermudy, Havaj, Kanárské ostrovy. Ve Finsku je na pět tisíc jezer a jezírek a na nich je hodně přes deset tisíc ostrůvků a ostrůvečků. V Itálii se 13 z 32 benátských ostrovů, jež jsou vesměs majetkem italského státu, může v blízké budoucnosti octnout v rukách soukromých investorů. Jejich krása a blízkost k Benátkám určitě přitáhnou řadu zájemců. Možná si tu vyberete i vy. A nezoufejte, pokud ještě nemáte potřebný obnos. Ostrovů je tolik, že budou k mání i v době, až vaše kariéra rozkvete a konta ztuční.LAZZARETTO VECCHIO – V zlatém věku Benátské republiky byl tento ostrov užíván jako karanténa pasažérů cestujících z Východu. V 19. století se stal základnou pro vojáky, hlídající vstup do Laguny. Nyní je zde hotel pro opuštěné psy a kočky, spravovaný postar šími benátskými bratry Florindem a Albertem Citonem. Na 25 000 čtverečních metrech ostrova jsou pěkné staré budovy v dobrém stavu. S. GIACOMO IN PAULO – Od 11. století byl obydlím mnichů, kteří vybudovali kostely a kláštery. Dnes je všechno zbořeno a neudržováno. (11 000 m2) TREZZE – Jen 4000 m2 Sídlo Benátské Plynov é Společnosti. CAMPALTO – Umělý ostrov, vytvořený v 19. století. Nyní podohled vodní abrazi, proti níž, stejně jako pro vyčištění ostrova od skládek, se nyní podnikají kroky. SANTO SPIRITO – Za renesance tu byl velmi pěkný klášter a důležitý kostel od slavného architekta Sansovina. Zbyly jen fragmenty zdí a nekontrolovaná vegetace. Po léta se tu vykrádalo co se dalo, i cihly. LA CERTOSA – Se svými 160 000 m2 je Certosa největším z opuštěných ostrovů Laguny. Neproniknutelné houští obklopuje ruiny vojenských budov. V posledních dvou stoletích patřil ostrov postupně Francii, Rakousku a Itálii. LAZZARETTO NUOVO – V 16. století sloužil jako karanténa pro zboží přicházející ze zemí Východu. Nyní je považován za důležitou archeologickou lokalitu a udržuje se na něm malá skupina zahraničních studentů. K nim patří i francouzský hippie Antoine, pracující tu jako hlídač. Všechny staré budovy byly restaurovány. (200 000 m2) POVEGLIA – Všechny budovy jsou z 19. stolet í. Velká nemocnice byla v provozu do roku 1960. Raoul Gardini chtěl ostrov použít jako dok pro loď Moro di Venezia, ale nedostal svolení městských úřadů. Nyní je Poveglia opuštěná. (72 000 m2) SAN SECONDO – Malý ostrov, který byl kdysi náboženským centrem, dnes je opuštěn. (13 000 m2) SANT´ANGELO DELLE POLVERI – Na ostrůvku o 5000 m2 žije rybářská rodina. Kdysi zde byla továrna na střelný prach. OTTAGONI – 4 velmi malé umělé ostrůvky, nyní opuštěné. Dříve byl ostrůvek sídlem ozbrojené vojenské jednotky, jejímž úkolem bylo kontrolovat všechny lodi vplouvající do Laguny.