Třetina minerálních a termálních pramenů v Evropě se nachází právě v Rumunsku. To si uvědomovali už staří Římané, kteří se tak právě sem, do své někdejší provincie zvané Dacia, jezdili léčit a odpočinout si.
Nejstarší se nacházely v místě dáckých pevností Sarmizegetuza a Porolissa, proslulé pak byly hlavně Herculovy lázně, kam velmi rád jezdil i císař František Josef I. se svou chotí Alžbětou. Do rumunských lázní jezdili i další panovníci, např. ty v Calimanesti-Caciulata si oblíbil Napoleon III., který si tu léčil ledviny. Některé oblasti s výskytem “zázračné” vody jsou známé i několik tisíc let, např. u dnešních lázní Baile Felix se nachází jezero, které “přežilo” dobu ledovou a roste zde vzácný druh leknínů Nymphaea Lotus thermalis. No a našinec si zcela jistě vzpomene na léčivé bahno z černomořského pobřeží, z Eforie Nord a Eforie Sud. Vraťme se ale k Římanům: “Ad Aquas Herculi Sacras,” (k posvátným Herculovým pramenům) uváděli, když šli k Herculovým lázním, k osadě nacházející se v roklině podél řeky Cerny, jen asi 40 kilometrů od města Drobeta-Turnu Severin. Drobeta byla římská pevnost, kde císař Traján zřídil stálou vojenskou posádku. Navíc zde nechal postavit most přes Dunaj spojující Dacii se samotnou říší. Vzduch v Herculových lázních je prosycen negativními ionty, místní prameny mají vysokou radioaktivitu a vše umocňuje i příznivé středomořské podnebí. To v konečném důsledku vede až k zázračnému zlepšení celkového stavu zdejších pacientů, zejména co se týče jejich nespavosti a stresu. Právě proto sem často jezdili i bojem unavení římští vojáci. A pocta bohu pramenů a širé přírody je v tomto městečku patrna dodnes. Herculovy lázně stojí v údolí řeky Cerny. Z obou stran je dokonale chráněno bělostnými vápencovými stěnami. Každý, kdo sem zavítá, tu tak najde doslova oázu klidu. Vše umocňuje množství zeleně, rostou tady hlavně břízy, kaštany a smrky, mezi nimi prokukují lázeňské budovy.
