Category: 2008 / 02

Napsal Michal Dvořák, foto Michal Dvořák a gletcher.tirol.at   Tahle partička nemá chybu. Kam se na ni hrabou Rychlé šípy s Timurem dohromady. Když se zadaří, přivede vás na vrchol blaha. Když ale nemá náladu, což je málokdy, dokáže hromově burácet. Mluvím o partě pěti tyrolských ledovců, které loni spojily své síly. Kaunertal, Pitztal, Sölden-Ötztal, Stubai a Hintertux. Pětice tyrolských velikánů, z nichž žádný není nižší než tři tisíce metrů. Každý z ledovců je už léta synonymem perfektního lyžování, ovšem nyní nabízejí milovníkům zimních sportů zážitek, který byste jinde v Alpách těžko hledali. Obchodní spolupráce mezi ledovcovými středisky probíhá už od roku 1995 a vyvrcholila právě tuto sezonu, kdy provozovatelé připravili návštěvníkům nabídku, která se jen těžko odmítá. Celou bílou pětku si můžete vychutnat s jediným skipasem!   Nese název White5, je desetidenní a kromě toho, že je platný pro všech pět tyrolských ledovců, přináší i další obrovskou výhodu: Deset dní lyžování nemusíte vyčerpat v kuse bez přerušení, ale můžete si je rozložit podle svého. Opravdu podle svého! Jste pány svého času a jste limitováni pouze koncem platnosti skipasu, který připadá na svatodušní svátky 12. května. Všechny tyto výhody získáte za nijak přehnanou částku – dvě stě devadesát eur.    Třeba až do května   Možnosti skipasu White5 ocení hlavně ti, na něž je desetidenní lyžování v kuse příliš. A také pokud chtějí ochutnat prašan všech pěti ledovců. V praxi to může vypadat tak, že v únoru vyrazíte na prodloužený víkend řekněme na Hintertux, koupíte si skipas, dva dny je vás plno na Tuxu, který si pak odpočine, protože se přesunete na Stubai. A jelikož je dobré v nejlepším přestat a v práci už vás také nahánějí, tak po dalších dvou dnech prvotřídního lyžování Tyrolsku zamáváte a jedete domů. Ale stále ještě máte šest nevyčerpaných dnů na sjezdovkách, a tak třeba v březnu o jarních prázdninách vyrazíte pro změnu na Kaunertal, Pitztal a Sölden-Ötztal. Možností a času máte dost, skipas přestává platit až 12. května. A na ledovcích nemusíte mít obavy z toho, že by v květnu nebyl přírodní sníh.      Tyrolsko je vůbec zemí zaslíbenou pro náročného klienta lyžaře. Pokud si dovolenou chcete opravdu užít, tak se můžete ubytovat v jednom z nespočtu čtyř a pětihvězdičkových hotelů, které lemují všech pět ledovců a jejich okolí. Budete si na ně muset, pravda, poněkud přišetřit, ale komfort, který nabízejí, za to opravdu stojí. Každý druhý hotel se totiž prezentuje jako gletscher&spa hotel, to znamená, že si můžete dopřávat bazénu, sauny, jakuzzy a jiných well­ness vymožeností a přitom sledovat oblaka tříštící se o vrcholky alpských velikánů. Po celodenním lyžování je to relaxace, která vám vhání slzy blaženosti do očí.   Jídlo a jódlování   Protože po masážích sakramentsky vyhládne i dietologovi, další večerní program je jasný – honem nabrat vypocená kila! Tyroláci mají podobně jako my jednu velmi chvályhodnou vlastnost, totiž že rádi jedí. Jejich kuchyni na chuť dlouho přicházet nemusíte, je téměř totožná s českou. Vydatné polévky, maso v mnoha variacích, zelí a něco sladkého nakonec, třeba vdolky. To je složení skoro každé poctivé tyrolské večeře.   Ovšem stejně jako u nás je třeba pečlivě vybírat restauraci, ve které si necháte takovýto nášup naservírovat. Hotelové velkojídelny většinou nabízejí standard, který nezklame. Pak je všude řada menších hospůdek s pekelně dobrou kuchyní, stejně tak jako s mizernou. Neuškodí poptat se místních, i když ti vás často zavedou do své rodinné putyky, protože každý druhý domorodec provozuje minimálně penzion.     Otrlejší povahy mohou na vlastní kůži a uši vyzkoušet opravdu tradiční tyrolskou žranici, která se tu a tam v nějaké hospodě vyskytne. Hosté vyfasují zástěru, ovšem na příbory musejí zapomenout. Polévka se usrkává z hrnku, různé druhy masa vám přinesou na prkýnku se zelím a třeba i tatarkou(!) a poraďte si s tím, jak chcete. Dezert pak máte i za ušima. Pivo pijete z upatlaných sklenic a do toho všeho vám místní muzikanti zkulturňují požitek neustálým jódlováním. Nic proti této fascinující alpské technice zpěvu, pár písniček se dá vydržet, ale pokud se vám už hodinu opakují stejné tři akordy a tyrolský seladon s akordeonem nepřestává ječet, tak vám zhořkne v ústech i tak málo kořeněné žebírko. To mi připomíná, že Češi a Moravané přeci jen dokáží maso lépe naložit, okořenit, prosolit…  

Pokud si i po hudebních a gastronomických prožitcích chcete Tyrolska užívat dosyta, zavítejte do partyhausu, který najdete v každém větším středisku. Například ten v Söldenu nese honosný název Bierhimmel, ovšem protřelý Čech si přeci jen pivní nebe představuje jinak než jako přeplněný třípatrový dům, ve kterém duní nejnovější šlágry, na něž tancuje přiopilá extravagantní zlatá mládež z celé Evropy. Ale proti gustu…

Mlsné Tyrolsko


Kuchyně našich jižních sousedů zachutná milovníkům tradičních chutí. Kdyby Tyroláci v jednom kuse nelyžovali, tak by zřejmě patřili k nejširším obyvatelům Evropy. Třeba takové škvarky. Ty když jsem potkal v mističce na stole, tak se mnou přestala být řeč, protože ty byly! Ochutnat byste měli také dýňovou polévku. V Tyrolsku ji umějí báječně a nezbývá než litovat, že se u nás žluté boubelky k polévkám (a skoro k ničemu) nevyužívají. Ovšem to nejlepší, co jsem v Tyrolsku ochutnal, byl vepřový plátek zalitý houbovou omáčkou s brokolicí a haluškami. Toto když najdete na jídelním lístku (pochopitelně ve formě kilometrového německého názvu), tak neváhejte ani vteřinu. Lahoda!

Tyrolské ledovce


Rozkládají se v délce 150 km, celkem nabízejí 314 km sjezdovek.


KAUNERTAL (1286–3160 m, 36 km sjezdovek): Méně známý a méně frekventovaný ledovec, ráj snowboardistů. Tuto sezonu se pro ně otevřela stodvacetimetrová superrampa. Děti do deseti let v doprovodu rodiče mají lyžování zdarma.


12. 4.–25. 5. – Spring Classics, jarní setkání snowboardových mistrů.


PITZTAL (1600–3440 m, 48 km sjezdovek): Domov Benni Raicha, nejmladší tyrolský ledovcový areál, komfortní služby. Novinkou je osmimístná gondola Mittelberg, která vás vyveze do výšky 3290 m. Bezplatný Bambini skipas pro děti do deseti let.

24. 3. – SnowFest, velká sněhová slavnost.


SÖLDEN-ÖTZTAL (1350–3340 m, 34 km sjezdovek): Dva lyžařské areály, místo s největším počtem slunečných dnů v celém Rakousku. Přepravní kapacita celé oblasti je téměř 60 tisíc osob za hodinu, přímo na ledovci vleky přepraví 20 tisíc osob za hodinu.

1.–4. 5. – Glacier Fest, čtyřdenní ledovcová party.


STUBAI (1000–3200 m, 110 km sjezdovek): Špičkové a velmi oblíbené středisko, dokonale upravené tratě všech obtížností včetně desetikilometrové náročné sjezdovky Wilde Grube s převýšením 1500 m. Děti do deseti let zdarma.


27. 3. – Micky Maus Snow Festival, sněhové radovánky pro děti i dospělé.


HINTERTUX (1500–3250 m, 86 km sjezdovek): Jediná oblast v Rakousku s celoročním lyžováním, oblíbené místo tréninku závodních týmů. Nikde jinde si nevychutnáte letní lyžování jako právě na Hintertuxu, přes léto je otevřeno 18 km sjezdovek.

Pin It on Pinterest