V pátek pozdě po obědě se začali sjíždět mladí lidé z celé republiky. Přijížděli autobusy, auty ve skupinách i jednotlivě. Táhli s sebou velké těžké ruksaky. Většinou sportovci, to na nich bylo na první pohled vidět. Vysocí kluci kolem pětadvac ítky. O něco později závodníci netrpělivě přešlapovali na startu první disciplíny národního výběru pro Camel Trophy Kalimantan ´96. CAMEL TROPHYCamel Trophy je ryze amatérsk á expedice, která se jezdí každý rok v těch nejtěžších podmínkách. Koná se pokaždé na jiném místě světa. Na nehostinn é promrzlé Sibiři, ve vlhkých deštných pralesech Amazonie, vyprahlých pouštích Chile a jiných extrémně náročných místech. Expedice přináší pomoc zemím, kde se koná, nikdy se při soutěži neničí pralesy. Používají se existující cesty a nebo se čistí zarostlé a poškozené trasy. Ty jsou pak použitelné i pro místní obyvatelstvo. Camel Trophy postavila také několik výzkumných stanic. Kořeny této „legendy dobrodružství“ (jak ji všichni od rychlých kol důvěrně nazývají) sahají až do roku 1980. Toho roku si na vlastní kůži vyzkoušely tři západon ěmecké týmy, jak chutnají právě ty nehostinné pralesy Amazonie. Trasa 17. ročníku je dlouh á 1850 km. Pojede se bažinami, pralesy, přes divoké řeky části ostrova Borneo, zvané Kalimantan a v závěru se bude stoupat i do hor. Letos pojedou týmy z 20. zemí. Nováčkem bude tým Maroka.TEAM SPIRITÚčastníci jsou hodnoceni ve dvou sekcích. V takzvaných „Speciálních úkolech“, kde se důkladně prověří síla a vytrvalost každého z nich. Druhou hodnocenou sekcí je tzv. „Týmový duch“ (ang. Team Spirit). Tato sekce se hodnotí během celé sout ěže. Jejím hlavním cílem je změ- řit a bodově ohodnotit nezměřitelné, tedy spolupráci a kamarádství v jednotlivých týmech. Přihlásit se může každý dobrodruh (starší 21 let, amatér), který je ochoten riskovat a překon ávat s vypětím všech sil nástrahy přírody „jen“ za nezapomenutelné zážitky z účasti. Každý rok přicházejí vyhlašovatelům milióny přihlášek z celého světa. Výběr probíhá na několika úrovních, do samotné Camel Trophy se dostanou jen ti nejlepší. Nábor probíhá ve spolupr áci s tiskem i přímým osloven ím potenciálních kandidátů přímo v jejich městech. Po odesl ání přihlášek těm, kteří splňují základní podmínky účasti, organiz átoři rozešlou další podrobn ější dotazníky (pochopitelně v angličtině, která je jednou ze zá- kladních podmínek úspěchu). Odeslané dotazníky vyhodnotí pořadatelé akce az každézemě pozvou několik desítek mladých nadšenců na národní výběr. Jeden takový proběhl 9.-11. února 1996 v okolí Žínkovského zámku. Zde se počet kandidátů sni- žuje jen na několik nejzdatnějších jedinců. Ti postoupí na mezinárodní trénink. Tam se potom z každé zúčastněné země vyberou většinou dva nejvytrvalejší borci.PĚT ÚKOLŮVraťme se ale do Žinkov, kam se sjelo celkem 32 kandidátů. S osmadvaceti muži si přijely změřit síly i čtyři ženy. Kandidáti řešili 5 speciálních úkolů fyzicky i psychicky náročných. Hned běh na 9 km dal zabrati zkušeným sportovcům. Před startem dostali podrobný popis trasy. V cíli si muž s omrzl ými vousy stěžoval: „Asi po půl kilometru mi praskla žárovka v čelovce, tak jsem zbytek trati musel běžet potmě.“ Nebyl však sám, komu kromě nepříjemného patn áctistupňového mrazu znepří- jemňovala život i dokonalá tma. Nejlepší ze soutěžících zvládl ná- ročnou trať těsně pod hranici 42 min. Další den, po snídani se všichni sešli, aby si se zkušený- mi instruktory procvičili základn í mechanické úkoly. Vyměňovali pneumatiky, nasazovali kola. Učili se vytahovat zapadlé vozidlo pomocí zabudovaného navij áku. Také přistoupili k mapám ke zvládnutí orientace. V pravé poledne na všechny čekal speci- ální úkol číslo 2. Jednalo se o čtyřkilometrovou trať vymezenou značkami zasněženým terénem v okolí. Kratší běžecký úkol plnili také po absolvování „opičí drá- hy“ (lano zavěšené mezi dvěma vysok ými stromy). A aby to neměli příliš jednoduché trasa běhu vedla po hladině zamrzlého rybníka, a na ledě se běží skutečně obtíž- ně. Po páté hodině byl odstartov án v pořadí již třetí speciální úkol. Pro změnu opět běžecký. Úkolem bylo v limitu dvou hodin naběhat co nejvíce kilometrů tak, aby jejich trasa spojovala kontrolnímí stavy značená na mapě. Běhali ve dne i v noci. V mrazivém počasí naběhali přes 45 km. „Tušíte co bude následovat ?“ zeptal jsem se jednoho z nich. „Ani náhodou, tady nikdo nic neví, všechno se dozvídáme až těsně před startem,“ odpověděl, mávl rukou a odešel do vojenské- ho stanu, který stál opodál. Koordinátorem českého týmu je zkušený Švýcar Karim Farah. Loni slavil velký triumf, neboť Češi při svém debutu na Camel Trophy Mundo Maya ´95 zvítězili. První českou posádku tvořili Zdeněk Němec a Marek Ročejdl, kteří letos pomáhali v roli instruktor ů svým nástupcům. Karim Farah, který letos připravoval týmy také v Maroku, Polsku, Rusku a Španělsku, se nechal slyšet, že Češi si vedou opět velice dobře: „Nesetkali jsme se zatím s tím, že by někdo necht ěl nebo nemohl plnit úkoly, kter é jsou letos velice náročné. Češi jsou opět skvělí.“ Rovněž Zdeněk Němec, loňský vítěz, konstatoval, že kdyby letos kandidoval, měl by jisté problémy: „Kandidáti podávají velice dobré a vyrovnan é výkony. Rozhodování bude jistě velice složité. „ V nočních hodinách probíhal čtvrtý speci- ální úkol. Organizátoři rozdělili soutěžící do dvou družstev podle pořadových čísel na sudá a lichá. Úkolem šestnáctičlenn ých družstev bylo dvoutunový Land Rover dostat vlastními silami za pomoci lan a kladek do strmého zledovatělého kopce. Družstvo si vybralo šoféra, kter ý ovládal brzdy a volant: „Hej rup!!“ povzbuzoval jeden druhého . „Toč doleva… rovnej.“ Mával rukama a křičel na řidiče vysoký kluk vpředu. Skupina s lichými čísly měla zpočátku problémy. „Vytrhli jsme lano z navijáku a trvalo dlouho, než jsme ho znovu nasadili, měli jsme trochu smůlu.“ osvětlil zdržení kapitán lichých. Všechny týmy mají k dispozici stejná vozidla Land Rover Discovery DTi. Pro Camel Trophy jsou tyto vozy speciálně upravené. Nasávání a výfuk jsou vyvedeny na střechu, což jim umožňuje překonávat poměrně hluboké vodní toky. Vpředu a uvnitř vozu je bezpeč- nostní rám, který posádce zajistí relativní bezpečí při eventuální převrácení vozidla. K dalšímu speciálnímu vybavení patří střešní nosič. Nezbytný je také satelitní navigační přistroj GPS a naviják s pevným ocelov ým lanem. Jedinečné rovery se pro soutěžní týmy používají patn áctý rok, zatím bez větších probl émů. V neděli celý výběr uzav íral pátý speciální úkol. Tentokrát organizátoři spojili vše, co se účastníci naučili, v jeden úkol. Soutěžící zde uplatnili svoji sílu, orientaci, organizač- ní schopnosti a důvtip. Měli přepravit přes místní zamrzlý „kachňák“ po natažených lanech nezbytné věci (kanystry, kola atd.) Mezitím čtyři z každého družstva běželi „orienťák“ s ovladačem navijáku. „Dělej, dělej, běž!“ povykovali na ně ostatní členové družstva. Doběhli. Naložili všechen přepraven ý materiál na střešní nosič. Vytáhli vůz, který byl předem spuštěn ze svahu. Výkony účastníků ocenili diváci a novináři potleskem.PRVNÍ ČTYŘIPo hodinách napěti byli v tělocvičně vyhlášeni ti, kteří se pokusí probojovat do Camel Trophy Kalimantan ´96. V Žínkovech po urputných bojích byli vybráni ti, kteří dokázali sáhnout až na dno lidských možností. Do španělské Sevilly postupují Havel Jakub( 2 6 ) , Karejs Martin (31), Zapletalová Kateřina (28) a Tomášek Zdeněk (29). Na svou příležitost v roli ná- hradníků čekají Sůva Tomáš (28) a Ševčík Petr (25). Doufejme, že Karim Farah provedl dobře svou práci a vybral ty, kteří obhájí loňské vítězství naší posádky.
Category:
1996 / 02
