MALÍŘ EMOCÍ, SNŮ A FANTAZIE

„S tvorbou akademického malíře Pavla Bergra, ústeckého rodáka z hradu Střekov, jsem se seznámil prostřednictvím jeho kalendáře na rok 1995. Listoval jsem v něm a stránku po stránce jsem pronikal do nádherného světa krásy, tajuplných představ a fantazie. Vstupoval jsem do záhadného labyrintu netušených souvislostí a snů. Jemné křivky ženských linií prudce kontrastují s hlubokými, sytými barvami galaktických explozí, ze kterých se vynořují fragmenty krajin a tajuplných ostrovů. Pocity vzrušení a uvolnění se střídají s naprostým uvolněním, harmonií duše a esoterického klidu. O několik dní později jsem se rozhlížel v malém a útulném ateliéru a rozmlouval s malířem o obrazech. „Freudovy objevy a teorie inspirovaly umělce na počátku století a daly podnět ke vzniku surrealismu.S pokračujícím rozvojem vizuálních médií jako jsou film, fotografie, televize a video, která věrně zobrazují realitu, se mohli umělci odpoutat od skutečnosti a ponořit se do oblasti abstraktních světů podvědomí. Volné zřetězení asociací, emotivní používání barev, svobodné zacházení s tvarem – to je široká paleta moderního malířství. Vnímání a interpretace takových obrazů je velmi subjektivní. Nejen tvary, ale i kompozice barev a jejich intenzita vytvářejí mnohoznačné struktury, ve kterých každý může hledat svá vlastní tajemství.Obraz se tak může stát jakousi projekční plochou pro divákovy vlastní představy a fantazie, odrazem jeho podvědomí – lásek, snů, zklamání a nadějí. Obraz je vlastně zrcadlem našich pocitů. Nás pohled na něj se mění ze dne na den, podle okamžité nálady a stavu naší mysli. Já si také vykládám obrazy po svém. Někdy jim možná nerozumím, jsem laik. „Rozumět se dá třeba fyzice, ale umění je spíše otázka vnímání a cítění.Poezie nepodléhá zákonům logiky. Samozřejmě i v některých obrazech můžeme hledat určitý řád, třeba zákonitosti kompozice, ale jinak je chápání obrazů čistě emocionální záležitost.” Ve vašich obrazech se často objevuje motiv ženy”. „Motiv ženy prolíná dějinami umění bez ohledu na epochy nebo historické souvislosti. Žena je pro umělce droga. a nekonečná inspirace a v mých obrazech zastupuje vlastně krajinu. První naše seznámení se ženou je při narození, i když to vědomě nevnímáme. Řada pocitů je také ženského rodu, například vášeň, nenávist, láska. Malíř má tu výhodu, že může namalovat dívku svých snů, která je ovšem ideálním souhrnem několika žen. Kánon krásy měla už antika a později se přístup ke kráse měnil. Raffaelovy madony vypadají jinak, než plnokrevné dívky Rubensovy nebo štíhle madony od El Greca. Ideál krásy je v každé době jiný a stále se mění. Svým způsobem je odrazem životn í filozofie epochy.” Jak dosahujete neobyčejné hloubky a sytosti barev? „Maluji obrazy postupně, po etapách. Základní podmalba je překrývána průzračnými barevnými vrstvami – lazurami, ty dávají obrazům prostor a hloubku. Obraz tak vzniká v postupném procesu. Poučil jsem se z techniky starých mistrů renesance a baroka, které jsem měl možnost obdivovat v době svého studijního pobytu na „Accademia di belle arti Pietro Vannucci” v italské Perugii. Závěrečný damarový lak dodá barvám sytost a lesk, protože změní lom světla. To se však potom místy odráží, a tak je nutné se na takový obraz dívat z určitého úhlu. Je třeba najít nejen nejlepší pozorovací úhel, ale hledat si svůj emocionální úhel pohledu. Nejen na obrazy.” „Kdo má správný smysl pro náhodu, ten může použít všeho náhodného k určení neznáma. Může hledat osud se stejným štěstím v postavení hvězd jako v zrnkách písku, tahu ptáků a nebo v obrazech.”