Kategorie: 2013 / 05

TEXT A FOTO: Jan Sochor

Lucho, asi padesátiletý vyzáblý Guatemalec s bezzubými ústy, zapíchl bidlo do žlutavých vln řeky. Raft naložený zbožím se ztěžka odrazil. Za pár minut dorazí, stejně jako stovky pašeráků, imigrantů a sezonních dělníků na druhý břeh. Do Mexika.

Řeka Suchiate, tvořící přirozenou hranici mezi jihomexickým státem Chiapas a Guatemalou, je jedním z nejdůležitějších ilegálních dopravních uzlů Střední Ameriky. V mexickém podsvětí bývá často označována „Tijuanou jihu“. Prakticky nekontrolovaná, řídce obydlená pralesní zóna mezi oběma státy poskytuje ideální podmínky pro volný pohyb lidí, zboží, drog, benzinu či jakéhokoli jiného kontrabandu.

ko1305-mexiko bl illegal-1

Převozníka Lucha, stejně jako dalších několik tisíc obyvatel na obou stranách hranice, živí výhradně transport kontrabandu. Zboží plyne v malých objemech, díky čemuž mu na hranicích neřekne nikdo jinak než „mravenčí byznys“ (contrabando hormiga). Provoz je vysoce organizovaný, převozníci pracují ve skupinách (cooperativas) a každý den se střídají – jeden den jezdí Mexičani, druhý den Guatemalci. Rozvažeči pašovaného zboží na nákladních cyklotříkolkách dokonce platí za průjezd jakési malé mýtné do městské pokladny.

Ilegální, ale nutné?

Odhady mexických úřadů uvádějí, že jen ve městě Ciudad Hidalgo vytváří pohraniční černý trh asi 5000 přímých pracovních míst a několik tisíc nepřímých. „Takhle to bylo odjakživa a my to nemůžeme změnit“, uvedl Rubén Méndez, starosta guatemalské vesnice Ayutla, v místním tisku, s odkazem na dlouholeté ekonomické strádání regionu. Černý trh totiž bují na mexicko-guatemalské hranici již zhruba třicet let. Pokud by úřady zasáhly, způsobily by tím sociální kolaps – tisíce lidí v obou státech by se naráz ocitly bez zdroje obživy. To žádná politická garnitura neriskne.

Cámaras – vratké rafty stlučené z několika prken přivázaných k traktorovým duším – převážejí během dne tuny potravin (konzervy, cukr, rýže, fazole, vajíčka), dále oblečení, toaletní potřeby a benzín. Z Mexika se každý den propašuje do Guatemaly asi milion litrů benzinu. Mexický benzin je díky státní dotaci asi o 30 % levnější než v Guatemale. Přes noc na odlehlejších místech proudí z Guatemaly do Mexika pozemní zásilky jihoamerického kokainu, který míří na severoamerický trh. Pašování zboží je odjakživa vnímáno mezi lidmi na hranici příznivě, protože rovnoměrně rozděluje hubené zisky pro celou komunitu. Naproti tomu drogový byznys je ovládán úzkou skupinou místních gangů napojených na mexické kartely a nevratně drolí tradiční fungovaní indiánských komunit na obou stranách zelené hranice.

ko1305-mexiko bl illegal-2

Za americkým snem

Vedle zboží je řeka Suchiate tranzitním místem pro statisíce převážně středoamerických běženců. Mladíci z Hondurasu, El Salvadoru a Guatemaly utíkají z neutěšených poměrů svých zemí za americkým snem. Podle údajů CNDH (Národní komise pro lidská práva v Mexiku) jich projde přes jižní hranici Mexika asi půl milionu ročně, z nichž skoro polovina míří na sever do Spojených států. Lucho a jeho parťáci je za 10 quetzalů (25 korun) převezou přes řeku z Guatemaly do Mexika, kde je pak dále čeká několik tisíc kilometrů dlouhá mise, při níž čelí mexické policii, drogovým kartelům, které si z jejich unášení udělali byznys, nehostinným pouštím severního Mexika a nakonec zdi na jižní hranici USA.

Ilegální toky zboží a lidí přes hranice Mexika, Guatemaly a sousedního Belize kontroluje a organizuje mexický drogový kartel Los Zetas. Původně elitní jednotka mexické armády, která v drogových válkách přešla na druhou stranu barikády, během krátkého času téměř kompletně ovládla jižní hranici Mexika. Zkorumpovaní státní úředníci a členové místních pašeráckých skupin dostávají svůj podíl ze zisku a udržují tak status quo. Na jejich obranu je třeba zmínit, že jim ostatně nic jiného nezbývá – Los Zetas prosluli krutostí a bezhlavá torza mučených těl, která se často houpou na mexických dálničních mostech, jsou jednoznačnou zprávou pro ty, kdo by chtěli odporovat zájmům kartelu.

I přes složitou situaci zahájilo Mexiko na konci minulého roku výstavbu několika navazujících pohraničních zdí kopírujících řečiště Suchiate. Před sedmi lety, kdy krajem prošel ničivý hurikán Stan, se řeka vylila z břehů a způsobila značné ztráty v zemědělství a na majetku. Oficiálním důvodem pro stavbu zdi je tedy ochrana proti živlům, nicméně mnozí upozorňují, že hlavním cílem zdi, podobně jako v případě zdi podél Rio Grande na hranici USA a Mexika, je především zastavit nekonečný proud „nedokumentovaných“ imigrantů směřujících na sever.

Pin It on Pinterest