MRTVÉ MOŘE OPĚT STOUPNE

Hladina vysychajícího Mrtvého moře začne opět stoupat. Záchranu nejslanějšího moře na světě umožnila dohoda, kterou v polovině května podepsali představitelé Izraele, Palestiny a Jordánska. Podle ní se chybějící voda doplní z Rudého moře.
Hladina Mrtvého moře klesá již několik desetiletí, a to stále rychleji – nyní již o metr ročně. Příčinou je zejména zavlažování polí, které odčerpává vodu z hlavního přítoku, z řeky Jordán. Spotřeba vody však roste také v důsledku rozvoje měst a stoupajících nároků jejich obyvatel. Za posledních padesát let klesla hladina Mrtvého moře celkem o 27 metrů a od lázeňských budov, které kdysi stály přímo u vody, se k ní dnes musejí návštěvníci dostat přes třísetmetrový prosolený pás vyprahlé země. Z celistvého moře zbyly dvě obří slané louže spojené kanálem.
Podle jordánského ministra zemědělství Hazíma Násira ohrožuje vysychání Mrtvého moře celý ekologický systém a projevuje se také ubýváním podzemních vod v oblasti. Před rokem proto vznikla Iniciativa pro Mrtvé moře, která si vzala za cíl hladinu doplnit. Zatím je výsledkem zmíněná dohoda o zpracování přípravné studie na vybudování kanálu mezi Mrtvým a Rudým mořem. Jedná se vlastně o pokračování několik let starého projektu, který byl odložen kvůli izraelsko-palestinskému konfliktu.
Projekt počítá s vybudováním sto sedmdesát pět kilometrů dlouhého kanálu, který má začínat v Akabském zálivu. Tady by se voda z Rudého moře čerpala do stosedmdesátimetrové výšky a pak sama tekla k Mrtvému moři. Ročně by takto měly kanálem protéci dvě miliardy kubických metrů vody. Cílem je zvednout hladinu na úroveň, ve které se nacházela v polovině minulého století.
Záchrana Mrtvého moře přijde na 3,5 miliardy dolarů, které z největší části zaplatí Světová banka. Zvýšení hladiny však není jediným důvodem, proč se tak stane. Již v 19. století se uvažovalo o stavbě kanálu, který by propojil Mrtvé, Rudé a Středozemní moře. Tehdy to bylo hlavně kvůli rozvoji lodní dopravy, později přibyla možnost výstavby hydroelektráren.
S rychlým nárůstem lidské populace však vyvstal vážnější problém: malé zásoby pitné vody. Za země, které trpí jejím nedostatkem, jsou označovány ty, jež mají méně než pět set kubíků vody na osobu. Zatímco v České republice připadá na jednoho obyvatele asi 1500 kubíků vody, v Izraeli je to dnes 340 kubíků, v Jordánsku 140 kubíků a v Palestině dokonce pouhých 70 kubíků. Podle údajů OSN vzniklo za posledních padesát let z důvodu nedostatku vody třicet sedm ozbrojených konfliktů, přičemž v osmnácti z nich byl zapojen právě Izrael. U kanálu by tedy měla navíc stát zařízení na odsolování mořské vody a také hydroelektrárny, což umožní zásobovat pitnou vodou všechny tři strádající země.
Nyní se připravuje studie o vlivu stavby na životní prostředí. Ekologové se totiž obávají, že čerpání vody ohrozí korálové útesy v Rudém moři. Navíc existuje nebezpečí, že Mrtvé moře naředěním mnohem méně slanou vodou ztratí své léčivé účinky. Nakolik jsou takové obavy oprávněné, má studie zodpovědět do dvou let.Mrtvé moře
Délka 79 km, šířka 5–17 km.
Celková rozloha přes 980 km2.
Největší hloubka 400 metrů.
Hladina leží 400 metrů pod úrovní světových moří (údaje o Mrtvém moři se od sebe v různých zdrojích liší – pozn. red.).
Voda obsahuje soli chloru, sodíku, manganu, jodu, vápníku, bromu a draslíku. V jednom litru je obsaženo 350 gramů solí, což je desetkrát víc než v běžné mořské vodě. Obsahuje také dvacetkrát více bromu, patnáctkrát více manganu a desetkrát více jodu.
Koupele a bahenní zábaly se využívají pro léčbu kožních onemocnění, zejména lupénky, a pohybového aparátu.
Voda připomíná olejovitou tekutinu, ve které není možné plavat, nadnáší však natolik, že lze pohodlně ležet na hladině.
Žije tu pouze jedenáct druhů vysoce odolných mikroorganismů.
Teploty u Mrtvého moře dosahují v létě až 48 stupňů Celsia.
Západní břeh Mrtvého moře patří Izraeli, východní Jordánsku.
Břehy obklopují kopce a pohoří vysoké 400 metrů.
Hlavním přítokem je řeka Jordán, částečně voda přitéká ze sladkovodních pramenů.