Muž, který létá s ptáky Každý z nás o tom určitě někdy snil. Christianu Moullecovi se to povedlo. 14. června na svém motorovém rogalu a s posádkou složenou ze dvou ptáků – husiček, které si sám vychoval – 3000 metrů vysoko na obloze nad údolím Auvergne uskutečnil svůj sen poprvé. Byl to nezapomenutelný zá- žitek: „Jsou po stranách přede mnou. Pouštím ovládací tyč mých křídel, v několika sekundách vytáhnu ramena ven a letím s ptákem na konci každé ruky. Je to divoké, smělé, vzrušující… Ano, skutečně letím s peřím na špičkách prstů a pravidelně se odrážím perutěmi…“ Meteorolog Christian Moullec se do Cantalské oblasti ve Francii se svou ženou Paolou přistěhoval před dvěma lety. Vášeň pro přírodu a zejm éna pozorování ptáků v něm vzbudila četba Konrada Lorenze a rakouští zoologové, kteří spoluzaložili etologii a kteří dopodrobna prozkoumali divoké husy. Christian následoval jejich příkladu a zasvětil svůj čas ochraně ohrožených druhů, předev ším husám s bílou náprsenkou. Jeho lety s ptáky mu nepřinášejí pouze potěšení – jde o součást experimentu zamýšlejícího změnit migra ční zvyky těchto ptáků. Husy totiž běžně létají ro Řecka a Turecka, kde jsou nemilosrdně hubeny místn ími lovci. Jako vědec Christian Moullec na tomto problému tvrdě pracuje. Jako milovník ptáků přijal při provádění svého pokusu Lorenzovu filozofii: „Lorenzovy objevy pramení převážně z hlubokého respektu, který ke zvířat ům choval,“ říká Moullec. „Nemůžete milovat a chránit to, co doopravdy neznáte,“ dodává. O husy se Christian začal zajímat, když hledal v několika krajích nejkrásnější a vzácné ukázky opeření. Malé husičky s bílou náprsenkou jsou totiž druhem, který začíná vym írat. Tito ptáci obvykle tráví zimu v mírných zeměpisných šířkách, na hranicích mezi Tureckem a Řeckem. Ovšem v těchto zemích se divocí ptá- ci stávají oběťmi místních lovců, kteří nedokáží – nebo – nechtějí rozli šovat mezi vzácnými husami a mnoha běžnými druhy, které smějí být loveny. Tomuto problému se věnují i švédští vědci, kteří začali s programem ochrany zmíněných ptáků. Vzali vajíčka zajatých párů a dali je vysedět jiným husám stejné velikosti, které nejsou ohroženy (malé BARNACLE husy), k vysezení. Rozmno žují se tak stejně jako ony ve Skandinávii a tráví zimu v bezpečí v Holandsku. Cílem experimentu je vychovat husy s bílou náprsenkou k tomu, aby následovaly své adoptivn í rodiče do jejich migračních míst. Nastává tím ovšem jiná komplikace – dospělí ptáci jsou vhodní k rozmnožování jen s odrůdami, které je vychovali. Tím vlastně maří cíl pokusu, totiž zachovávání druhu. To je důvod, pro Christian Moullec prosazuje jiné řešení: pěstovat ptáky a provádět je sám na svém rogalu napříč Evropou do Holandska. Na experimentu pracuje s Fifi a Loulou, svými dvěma malým husičkami, z nichž jedna má vlastně „smíšenou krev“. Ona jediná ho poprvé samostatně doprovázela při vzletu. O čtvrt hodiny později, když zpozorovala Christiana s Loulou letět nad sebou, Fifi nezaváhala a rychle letěla setkat se s nimi… To bylo 14. června 1995. Během léta pokračoval Christian Moullec se svým týmem v letech po auvergnesk ém nebi. Na konci sezóny se rozhodl letět přes britské pobřeží. Překonal všechny své vzdušné proch ázky majestátním přeletem hory Saint-Michel ve Velké Británii. Christian Moullec nehodlá v této činnosti přestat, zvlášť když úžasné prožitky z „ptačích letů“ dopl ňuje úspěšný experiment, sou- část plánované ochrany druhů. Švédští vědci se o jeho iniciativu zajímají, on sám by rád zorganizoval záchrannou akci ve velkém mě- řítku, se zhruba dvaceti husičkami s bílou náprsenkou. Jediné, co chybí, jsou peníze… Takže jestli nějací dobří sponzoři naslouchají…
Category:
1996 / 03