Pro fotografování v přírodě se vybavte nejen potřebným technickým zařízením, ale i znalostmi z biologie a trpělivostí, kterou budete potřebovat při čekání na vhodný snímek. Fotografické nadšení je samozřejmou součástí, v tomto případě však budete navíc potřebovat i kapku lásky k přírodě.
Kromě fotoaparátu a dobrého teleobjektivu je nejdůležitější součást výbavy stativ. Dění v přírodě se fotografuje většinou večer nebo ráno, tedy za nedostatku světla. S dobrým stativem není problém udělat perfektní snímek 1/30 vteřiny za použití 800mm objektivu. Další důležitou funkci plní stativ tím, že drží fotoaparát namířený přesně do místa, odkud lze předpokládat příchod zvěře.
S teleobjektivem i bez něj
Mnoho fotografů žije v domnění, že bez pořádného teleobjektivu se zvířata fotit nedají. Největší množství snímků sice skutečně vzniká pomocí teleobjektivů, nabízejí se ale i další možnosti. Jednou z nich je používání dálkových nebo rádiem ovládaných spouští. Tuto techniku oceníte při fotografování ptáků u hnízd, kde by postavení krytu nebo použití dlouhých teleobjektivů nebylo vhodné. Ptáci většinou na přítomnost samotného fotoaparátu nereagují, a tak můžete z dálky sledovat dění na hnízdě dalekohledem a exponovat v tu nejvhodnější chvíli.
Tichý chod fotoaparátu
O mysliveckých posedech většinou zvěř ví a je v jejich blízkosti daleko opatrnější. Ostřeji v těchto místech vnímá každý nepřirozený zvuk a cvaknutí závěrky tak může znamenat konec s fotografováním i na velkou vzdálenost. Tichý chod fotoaparátu a samozaostřování je tedy dalším z důležitých rysů technického vybavení.
Maskování pomocí krytů
Další cestou, jak se ke zvířatům přiblížit, je využití různých pevných nebo přenosných krytů. Cvaknutí závěrky z krytu vytvořeného na místě, kde nejsou posedy, zvěř často vůbec nezaregistruje ani na mnohem kratší vzdálenost, než jakou si můžete dovolit u fotografování z posedu.
Technické tipy
Další výhodou pro fotografa přírody je světelný objektiv, díky němuž si může dovolit používat při fotografování kratší časy. Ohnisková vzdálenost objektivu závisí na tom, jaké zvíře a na jakou dálku chcete fotit. Na fotografování ptáků je vhodné použít ohniskovou vzdálenost alespoň 600 mm, při focení jelenů může stačit 300 nebo 400 mm. Pro fotografování tzv. „šoulačkou“ (fotograf se pomalu prochází přírodou, zastavuje se, sleduje okolí a snaží se co nejvíc přiblížit ke zvěři) jsou vhodné lehké zoomy, protože můžete ihned reagovat při setkání se zvěří na různou vzdálenost. Vhodné je mít takový objektiv připevněn na pažbě, což umožní větší stabilitu při fotografování.
Dobré světlo
Nejpříjemnější světlo je v létě ráno do dvou hodin po východu slunce a večer dvě až tři hodiny před jeho západem. Za plného letního světla jsou snímky hodně tvrdé, s ostrými přechody mezi stíny a osvětlenými místy. Při nevhodném světle můžete pomoci bleskem, ale u volně žijících zvířat blesk většinou použít nelze – vylekal by je.
Dobré světlo bývá na jaře a na podzim. Tehdy se doba, po kterou můžete fotit, výrazně prodlouží. Když je obloha zatažená šedými mraky a do toho svítí slunce, tak se zeleň jakoby odfiltruje, na listech a trávě neuvidíte odlesky od bílé nebo modré oblohy a výsledná barevnost je podobná jako při použití polarizačního filtru. Také směr slunečního svitu má na výsledný snímek velký vliv. Snažte se proto např. letící ptáky fotit vždy po slunci, získáte tak dokonale modrou oblohu.
Clona důležitější než čas
Při fotografování zvířat se příliš nedá experimentovat s časem. Clona je důležitější než čas také proto, že potřebujete, aby fotografované zvíře vyniklo od pozadí. Vhodným řešením je automatika s clonovou prioritou. Při jejím použití se o čas stará sám fotoaparát.
Na ptáky jsme krátký
Při fotografování zvířat volně žijících v přírodě spočívá největší úskalí v jejich plachosti. Hodně ptáků má dlouhou únikovou vzdálenost, tj. vzdálenost, na kterou jsou ochotni vás tolerovat. Překročíte-li její hranici, uletí. K fotografování ptáků je proto potřeba používat co nejdelší ohniskovou vzdálenost objektivu, abyste tuto zónu nenarušili.
Ptáci, kteří žijí v blízkosti člověka, jsou na něj zvyklí a jejich úniková vzdálenost se zkracuje. Na druhou stranu velmi plaché druhy, např. dravci, černí čápi, tetřívci či tetřevi, mizí při spatření člověka i na vzdálenost, jakou nepřekoná žádný dostupný teleobjektiv. Proto je dobrý snímek přímo závislý na schopnosti fotografa obelstít fotografované zvíře a dostat se k němu co nejblíže.
Trik na vodní ptactvo
Vodní ptáky a kachny fotí Rostislav Stach ze speciálně vyrobeného plováku, na kterém má položen fotoaparát s teleobjektivem. Sebe i fotoaparát skryje pod maskovaný kryt a v neoprénových kalhotách se brodí vodou. Tímto způsobem se nejen dostanete do blízkosti ptáků, ale především budou takto získané snímky daleko zajímavější, protože záběr od hladiny působí lépe než ze břehu.
V zoo
Pokud zrovna neoplýváte přebytečnými finančními prostředky na cestu do cizokrajných zemí, jediným místem, kde se vám podaří vyfotit exotická zvířata, jsou zoologické zahrady. Jejich výhodou je, že zvířata v nich žijící jsou zvyklá na přítomnost lidí, nevýhodou potom klece a mříže, s jejichž přítomností musí fotograf počítat. Při kompozici snímku se snažte soustředit na oči zvířete.
Ve volné přírodě
Zvířata se dají fotografovat všude tam, kde žijí. Naše republika je na tom díky množství rybníků, řek a lesů poměrně dobře, stačí jen poučit se, kde přesně se zvířata pohybují.
Rostislav Stach však tvrdí, že nejlépe se mu fotilo na Aljašce: „Ani velká zvířata tam nejsou plachá. Vidíte losa, jdete k němu a nafotíte ho. Nebojí se, protože lidi buď nezná, nebo mu neubližují (např. v národních parcích). V podstatě jsem tam nenarazil na zvíře, které by se bálo člověka.“
Poznejte biorytmus zvířat
Pokud budete chtít fotit skutečně volně žijící zvířata, je nejdůležitější vědět o nich co nejvíce. Poznat jejich biorytmus a zvyklosti, znát stanoviště, vědět, kam a kdy chodí na pastvu, k vodě, lovit. Naučte se být neviditelnou součástí přírody, objevte zvíře dřív, než budete prozrazeni. Fotograf zvířat je lovec a jako lovec se musí v přírodě pohybovat a dokázat s ní splynout. A potom už jen trpělivě čekat na ten správný okamžik. Tam je tajemství úspěchu.
Desatero fotografa zvířat
1. Poznejte biorytmus zvířat – abyste mohli s fotografováním zvířat vůbec začít, měli byste strávit mnoho času v přírodě za každého počasí a poznat, jak zvířata žijí. Teprve když víte, jak se zvířata chovají, jste připraveni na dobrý snímek.
2. Stativ – základním a nejdůležitějším vybavením fotografa zvířat je dobrý stativ. Udrží požadovaný čas i v horších světelných podmínkách.
3. Teleobjektiv – zvířata lze fotografovat i se základními objektivy, teleobjektiv je však jednou z možností, jak se k plachému tvorovi přiblížit.
4. Dálkově ovládané spouště – další varianta řešení, jak se ke zvířeti přiblížit na co nejmenší vzdálenost, a nezkazit snímek jeho vyplašením, je dálkové ovládání spouště.
5. Tichý chod přístrojů – nikdy nezapomínejte, že zvířata jsou plachá a jakýkoli nezvyklý zvuk je vyruší.
6. Kryt – zvířata nejen výborně slyší, ale i vidí. Přelstěte i tento jejich smysl pomocí maskovacího krytu, oblékejte se tak, abyste ladili s přírodou.
7. Clona – zvolte vhodnou clonu, čas je podružnější! Vhodným řešením je automatika Av s prioritou clony.
8. Ranní a večerní světlo – vyhněte se ostrému dennímu světlu a pro snímky zvířat si přivstaňte.
9. Výbava – pokud se rozhodnete fotografování zvířat věnovat naplno, rozšiřte své vybavení o světelný objektiv a lehký zoom.
10. Poloha – foťte zvířata tak, abyste byli na jejich úrovni (někdy to vyžaduje si i lehnout na zem a podobně).
