Hučák (dříve Hučavý) nejen dodnes dodává elektrickou energii, ale je i jedním z nejkrásnějších architektonických skvostů Hradce Králové. Tedy žádný div, že je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, a dokonce je považován za nejkrásnější elektrárnu v republice. Název dostal po pevném jezu, který v době, kdy se elektrárna stavěla, tedy roce 1909, reguloval Labe nějakých dvě stě padesát metrů výše proti proudu řeky.
Proud v Hučáku dodnes vyrábějí tři Francisovy turbíny. Jejich původní podoba se poněkud změnila po deseti letech provozu, kdy se zjistilo, že nedosahují zamýšlených výkonů. Pro současníky je unikátní, že i dnes mohou turbíny vidět v té podobě, kterou dostaly po rekonstrukci ve dvacátých letech.
Ani samotná rekonstrukce ostatně neprobíhala běžným způsobem. Městští zastupitelé ji tehdy zadali firmě Kolben a spol. – Praha. Její inženýři nejdříve vyrobili malý dřevěný modýlek, odvezli ho do hydrologického ústavu a tam na něj lili vodu a upravovali tvar lopatek tak dlouho, dokud nebyli sami se svým návrhem spokojeni. Podle modýlku později nechali odlít skutečnou turbínu, kterou ještě vylepšili něčím na tu dobu zcela novým; patentovaným segmentovým ložiskem.
Při zkouškách prototypu turbíny pak výsledky dokonce předčily obecné očekávání. Z původních sedmdesáti procent se účinnost turbíny vyšplhala někam až k 86 procentům, což byl na tehdejší dobu skutečně vynikající výkon. Dnešní nejmodernější vodní turbíny jsou jen o něco málo lepší.
Je s podivem, jak kvalitní a výkonné dílo byli naši dědové schopni postavit, přestože neměli k dispozici dnešní technologie. Jak říká J. Antoš: „To zařízení je opravdu malý technický zázrak.“
Hučák
l Pod projektem je podepsán tehdejší ředitel Elektrických podniků pražských profesor inženýr Karel Novák.
l Vnější architektonickou podobu budově elektrárny v secesním slohu navrhl architekt František Sander, profesor pražské státní průmyslové školy. Je podepsán i pod návrhy mnoha jiných staveb na Vltavě a Labi.
l Kvůli proměnnému toku Labe byla vodní elektrárna vyprojektována spolu s elektrárnou parní, která sloužila jen jako rezerva při nepříznivém stavu vody. Jez s elektrárnou měly zároveň částečně chránit město před jarními záplavami.
l Výstavbě elektrárny předcházela v letech 1904 až 1907 úprava obou vodních toků (Labe a blízké Orlice, která se o něco dál do Labe vlévá). Spočívala ve vybagrování říčního dna a zvýšení břehů. V rámci usnadnění stavby byla řeka svedena do pomocného řečiště.
l Parní část elektrárny byla uvedena do provozu 14. února roku 1911. Obsahovala dvě parní turbíny o výkonu 400 koňských sil.
l Roku 1911 byla dokončena stavba jezu a segmentového mostu.
l V lednu roku 1912 začala dodávat elektrickou energii i samotná vodní elektrárna. l Vnější podobu budovy Hučáku si může prohlédnout kterýkoliv návštěvník Hradce.
