Měla se dožít pouhých šesti měsíců, ale letos oslaví padesáté šesté narozeniny a září novotou více než kdy jindy. Prazvláštní konstrukce Atomium si získala srdce několika generací Belgičanů, kteří z ní hned vedle čurajícího panáčka a mastných hranolek udělali symbol Belgie.
Pokud vám Atomium něco připomíná a zároveň vám na něm něco nehraje, pak jste ve škole dávali obzvláště dobrý pozor. Poprvé jste se s ním mohli setkat v hodinách chemie. Atomium totiž není nic jiného než 165miliardkrát zvětšený model základní buňky krystalové mřížky železa. Tedy ne Atomia, které si tak trochu vymyslel jeho tvůrce André Waterkeyn. „André si všiml, že atomy železa se v přírodě samy organizují do pravidelných krychlových struktur. Z této soustavy vzal devět atomů a vytvořil unikátní tvar budovy. Představitelé města ho žádali, aby svůj projekt, reprezentující Belgii na EXPO 58, přejmenoval na Belgický pavilon, Crystallium nebo Ferrium. André však chtěl, aby jeho dílo mělo hlubší smysl. Věřil, že atomová energie může být použita nejen pro výrobu atomových bomb, ale i pro mírové účely,“ říká Inge van Eycken, usměvavá průvodkyně v Atomiu.
EXPO 1958 byla první velkou světovou výstavou po druhé světové válce a měla obrovský úspěch. Za šest měsíců trvání veletrhu navštívilo akci na 41,5 milionů návštěvníků. Cílem každé z 47 zúčastněných zemí bylo být mnohem lepší než ty ostatní, být nejlepší. Výpravné pavilony USA a SSSR se předbíhaly v tom, který více oslní. Belgická sekce zabírala celou třetinu ze dvou kilometrů čtverečních plochy. Nejvyšší ocenění – Zlatou hvězdu – za nejlepší pavilon si ovšem odneslo Československo, navštívilo jej na šest milionů návštěvníků. Během výstavy se stal velmi oblíbený, získal dokonce nejvyšší hodnocení ze všech exponátů světové výstavy. Belgický tisk o něm psal: „Je to gastronomická pohádka tisíce a jedné noci, přenesená z Prahy.“ Budovu proslavené restaurace dnes naleznete v pražském parku na Letné. Návštěvníkům ale bohužel není přístupná, od roku 2001 zde sídlí kanceláře.
Symbol Belgie
Jeho studená konstrukce mě nikdy nelákala, ani z fotografií, ani když jsem poprvé stála přímo pod ním. Stačilo, ale udělat pár kroků navíc. Vejít do prvního „atomu“ a v jedné vteřině jsem byla ohromena a doslova jsem se přesunula do časů velké slávy EXPO 58. Šest z devíti koulí Atomia jsou přístupné veřejnosti. Jednotlivé části Atomia jsou propojeny tubusy. V tom hlavním, který vede z přízemí až do nejvyššího patra, pendluje výtah – ve své době nejrychlejší v Evropě. Každá úroveň Atomia má svůj vlastní obsah. V první patře je umístěna skvělá stálá výstava plná modelů pavilonů a dobových suvenýrů z veletrhu. V nejvyšší části se nachází restaurace, ze které je úžasný výhled na město. „Největší zážitek si ovšem z Atomia mohou odnést děti. Jeden z atomů je určen pouze pro školy. Pro děti je připravený program včetně přespání v jedné ze speciálně upravených koulí. Termíny máme ovšem zarezervované rok dopředu,“ doplňuje výčet aktivit Inge.
Ne vždy to ovšem vypadalo s Atomiem tak optimisticky. V osmdesátých letech se začalo pomalu rozpadat. Jednotlivé hliníkové pláty se drolily, počasí a holubi udělali své. „Museli jsme se rozhodnout, zda najdeme peníze na opravu nebo Atomium pro vždy zničíme. Naštěstí vůle zachránit dnes už historický objekt byla mnohem větší a mezi roky 2004 a 2005 prošel jeden ze symbolů Belgie rozsáhlou rekonstrukcí,“ popisuje situaci Inge. Na opravách dokonce i trochu vydělali. Hliníkové pláty z koulí vybrousili, opatřili logem a prodávali fanouškům: „Celkem jsme prodali na 1300 kusů, každý za 1000 eur. Spousta lidí je nyní má jako dekoraci v obýváku nebo místo stolu na zahradě,“ říká má průvodkyně.
Na začátku roku 2013 americká televizní stanice CNN označila Atomium za nejvíce bizarní budovu Evropy. „Na to jsme samozřejmě velmi hrdí. V takové konkurenci to je obrovských úspěch a jsme velmi rádi, že zrovna Atomium je to nejpodivnější,“ směje se Inge.
